Sestupte do Ajsrůmu! Naquie Manou se vrací zpět k Alzheimer EP

Naquie Manou, skrytý poklad české devadesátkové indie scény se zdánlivě smysl postrádajícím názvem, založili Martin Patras a Standa Martan začátkem devadesátých let. Kamarádství, které vzniklo během civilní služby v pražském Jedličkově ústavu, se zpečetilo společným nadšením pro objevování a nasávání nové špinavé, hlasité a dosud neznámé hudby. 

Hlavním zdrojem pak byla půjčovna cédéček v nedalekém Paláci kultury. Nápad založit kapelu na sebe nenechal dlouho čekat, záhy je doplnil Martinův mladší brácha Marek na bicí. Naquie Manou - průkopníci českého lo-fi indie, pokukující přes rameno Lou Barlowovi, byli na světě.

Odvyprávět jejich příběh i příběh jejich první nahrávky Alzheimer, která vznikla pod taktovkou Ondřeje Ježka, nejde bez ponoru do jednoho trochu svébytného sklepního prostoru. Bývalý podzemní sklad ledu zaniklé hospody se přeměnil na zkušebnu a především na nelegální malý klub. Ajsrům se stal středobodem i útočištěm a pomáhal utužovat nejen komunitu kolem Naquie Manou. Častými hosty byly kapely z okruhu nezávislého vydavatelství Silver Rocket, jejichž cesty se s přezletickými v porevoluční Praze velmi rychle a logicky protly. 

Nápad na reedici Alzeheimer ovšem přišel z Pardubic, od šéfa labelu Stoned to death, když se s Martinem potkal na festivalu Živá vila, kde vystupoval se svou kapelou Walden. Slovo dalo slovo, Silver Rocket akci posvětili a koncem loňského roku byl na světě sedmipalec, jehož současnou grafickou podobu má na svědomí Štěpán Adámek a který doplňuje obsáhlý fanzin. 

Co vlastně Naquie Manou znamená? Na jakou kapelu si bratři Patrasové v dětství hráli a ovlivnilo to nějak nástrojové obsazení? Které kapely si nejčastěji z půjčovny odnášeli a jak je pak přehrávali na kazety? Jak to fungovalo a vypadalo v legendárním Ajsrůmu? A budou snad někdy Naquie Manou znovu hrát? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu!