Ševcovské řemeslo je způsob života. S Anetou Gretzovou o šití bot a osobním stylu
„Moje oblečení je od lepidla, prachu a špíny. V pracovních pláštích mě to nebaví, takže moje oblíbené šaty jsou poznamenané tím, co dělám,“ říká Aneta Gretzová. Na nohou má vlastnoručně ušité boty, které mají nadčasový klasický styl, a kolem pasu starou květovanou zástěru, ve které ráda pracuje. Říká, že ráda šije klasické kožené boty, které se dělaly kolem roku 1900. S tím, jaké boty šije, dobře ladí i její styl. V Šatnících rozebíráme Anetin vztah k řemeslu i k oblékání.
„V mých botách není žádný plast, je to jen kůže, len, bavlna a klihová lepidla. Líbí se mi, že pracuju výhradně s přírodními materiály a že jsou boty ode mě hodně trvanlivé,“ vysvětluje Aneta. V bytě plném starožitného nábytku nám vedle svého šatníku ukazuje i malou dílnu. V podcastu se dozvíte, proč preferuje staré ševcovské nástroje, kde takové nářadí shání a jak vypadá její oblíbená ševcovská uniforma.
„Češi jsou extrémně ševcovský národ. Třeba jméno Novák vzniklo tak, že to byl člověk, který šil nové boty. Proto má spousta lidí na půdách nebo ve sklepích nějaké staré ševcovské náčiní. Máloco je ale v dobrém stavu,“ popisuje Aneta. Vedle její dílny jsme otevřeli také šatní skříň, ve které je skoro všechno z druhé ruky. Poslechněte si, kdo ovlivnil její styl oblékání a odkud má své nejoblíbenější kousky.
Jaký je styl mladé řemeslnice, která obdivuje design a technologie z přelomu devatenáctého a dvacátého století? Poslechněte si podcast Šatníky s Anetou Gretzovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
