Sex Pistols se soudí. Johnny Rotten nesouhlasí s použitím skladeb v nové TV sérii

21. červenec 2021

Dva bývalí členové kapely Sex Pistols se soudí se zpěvákem Johnnym Rottenem o práva ke skladbám kapely. Frontman dnes již neaktivní kapely totiž odmítl, aby jejich písně zazněly v připravované televizní sérii Pistol.

Kytarista Steve Jones a bubeník Paul Cook chtějí použít skladby v šestidílné sérii s názvem Pistol, která vychází z Jonesových memoárů. Johnny Lydon, jinak vystupujícím pod jménem Rotten, ale označil pořad za neuctivý a odmítá užití písní v seriálu televize FX. Právník dvou bývalých členů kapely se minulý týden u soudu dovolával zákona z roku 1998, podle kterého se může rozhodovat o licenčních právech na základě souhlasu většiny, nikoliv všech.

Lydon poprvé pohrozil právními kroky v dubnu. V rozhovoru pro Sunday Times dokonce použil v souvislosti s připravovaným počinem sprostá slova. Podle jeho právního zástupce série zobrazuje zpěváka v „nepřátelském a nelichotivém světle“ a údajně z něho dělá „otravného malého spratka“, který chce pořád a víc a víc.

Stanice FX si sérii objednala letos v lednu s tím, že tvůrci by měli čerpat informace hlavně z memoáru od kytaristy Jonese. Podle Lydona s ním ale nikdo pořad nediskutoval, a to ani producent a režisér Danny Boyle. Podle něj ale zpěvák jakýkoliv „přímý kontakt odmítl“. Seriál by měli autoři uvést během příštího roku.

autor: pac
Spustit audio
  • Návštěva muzea jako lék na duševní nemoci. Můžou ji předepsat lékaři v Bruselu

    21. září 2022
    galerie, muzeum, obrazárna

    Lékaři v Belgii můžou pacientům s duševními poruchami předepsat návštěvu muzea. Šestiměsíční zkušební program představila jedna z největších bruselských nemocnic. Jeho cílem je zlepšit psychický stav pacientů. Informuje o tom server Smithsonian Magazine.

    Bruselská muzea přivítají pacienty, kteří se léčí například s úzkostmi, stresem nebo depresemi. Návštěvu městem spravovaných kulturních institucí můžou od tohoto měsíce předepisovat lékaři z CHU Brugmann, jedné z největší bruselských nemocnic.

    „Umění pomáhá všem bytostem zapomenout na jejich smrtelnost,“ říká pro server Politico Vincent Lustygier, psychiatr z Brugmannovy nemocnice. „Během pandemie koronaviru smrt doslova číhala za dveřmi. Od té doby přibylo lidí s duševními poruchami,“ dodává.

    Pacienti, kterým lékaři předepíšou návštěvu muzea nebo galerie, budou mít možnost zdarma prozkoumat například současné umění v galerii CENTRALE, systém starodávné kanalizace v Sewer Museum nebo látky a textilie ve Fashion and Lace Museum.

    Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2019, která zanalyzovala více než tři tisíce studií, je umění důležitou prevencí duševních nemocí a zároveň je pomáhá i léčit. Podobně jako cvičení může návštěva galerie zvýšit hladinu serotoninu a je vhodná například pro pacienty, kteří mají problémy s pohybem.

    Brusel je prvním evropským městem, který takový program zavádí. Podobná iniciativa už ale vznikla například v roce 2018 v kanadském Montréalu.

  • Na zemi žije 20 biliard mravenců, váží více než volně žijící ptáci a savci dohromady

    20. září 2022
    Mravenec

    Na celém světě žije asi 20 biliard mravenců, uvádí nový výzkum zveřejněný serverem The Conversation. Podle jejich odhadů tento počet mravenců odpovídá biomase přibližně o hmotnosti 12 milionů tun uhlíku. To je více než celková hmotnost volně žijících ptáků a savců a asi 20 procent celkové lidské biomasy.

    Celkový počet mravenců, tedy 20 000 000 000 000 000 kusů, je podle serveru pouze „konzervativní odhad“. Hodnota biomasy je pak vypočítána na tento počet mravenců průměrné velikosti.

    Hmotnost organismů se obvykle měří podle jejich uhlíkového složení. Uhlík tvoří pouhou polovinu suché hmotnosti mravence. Pokud by vědci započítali i hmotnost dalších tělesných prvků, byla by jejich celková hmotnost na světě ještě vyšší, dodává The Conversation.

    Výzkum zahrnoval analýzu 489 studií populací mravenců vědců z celého světa, zaměřil se na hlavní biotopy včetně lesů, pouští, pastvin a měst. Při sběru a počítání mravenců se používaly standardizované metody, jako jsou nástražné pasti a vzorky listového opadu.

    Jak server upozorňuje, místa odběru vzorků jsou nerovnoměrně rozmístěna napříč geografickými regiony. Chybí i detailní informace informací o počtu mravenců žijících na stromech nebo v podzemí.

    Na světě existuje více než 15 700 pojmenovaných druhů a poddruhů mravenců. Vysoký stupeň sociální organizace jim umožnil osídlit téměř všechny ekosystémy a oblasti na celém světě. Pro ně jsou mravenci nepostradatelnou součástí přírody – mimo jiné provzdušňují půdu, roznášejí semena, rozkládají organický materiál, vytvářejí životní prostředí pro další živočichy a tvoří důležitou součást potravního řetězce.

  • Před čtyřiceti lety vznikl první smajlík, předchůdce dnešních emoji

    20. září 2022
    emoji

    Devatenáctého září roku 1982 Scott Fahlman jako první člověk spojil dvojtečku, pomlčku a závorku a zapsal se tak do historie jako autor prvního digitálního emotikonu. Za jeho použitím stála snaha vyjádřit sarkasmus i v online prostředí.

    „Když jste na internetu, kde je veškerý obsah jen v textové podobě, lidé nepoznají, zda si děláte legraci, nebo ne. Neexistuje žádná řeč těla, žádná mimika,“ uvedl Fahlman pro server CNN Bussiness.

    Smajlíka Fahlman, profesor informatiky na Carnegie Mellon University, jako první napsal na školní internetovou nástěnku, předchůdce dnešních sociálních sítí. Přístupná byla pouze uživatelům univerzitního intranetu a komunikovat se na ní dalo pouze v textové podobě.

    Původní smajlík a jeho četné variace se brzy rozšířily i mimo Carnegie Mellon. V následujících deseti letech pak emotikony technologické firmy zapojily do klávesnic svých výrobků. Jejich popularita výrazně vzrostla na počátku druhého tisíciletí, v roce 2015 se pak i smějící se emoji se slzami v očích stal slovem roku Oxfordského slovníku.

    Během 40 let se emotikony a později emoji staly důležitým prvkem online komunikace. Dnešní uživatelé jich mají k dispozici více než 3 600, mohou jimi vyjádřit nejrůznější emoce a řešit tak původní problém, který Fahlman identifikoval – dát slovům zamýšlený a někdy i na první pohled skrytý význam. Třeba pomocí plačícího obličeje, zvědavé postavičky s monoklem nebo třeba křečovitého úsměvu.

    Scott Fahlman podle svých slov používá emoji jen velmi zřídka. Naopak dává přednost klasickým textovým smajlíkům. V současné době se zabývá výzkumem umělé inteligence a jejím využitím, uvědomuje si však, že většího úspěchu již nejspíš nedosáhne. „Smířil jsem se s tím, že ať už jsou mé úspěchy v oblasti umělé inteligence jakékoliv, tohle bude první věta mého nekrologu,“ řekl.

  • Upleťme teplé ponožky pro ukrajinské vojáky, vyzvala Islanďany ministryně zahraničních věcí

    20. září 2022
    Vlněné ponožky

    Islandská ministryně zahraničních věcí Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir vyzvala Islanďany, aby pletli ponožky z teplé islandské vlny pro obyvatele Ukrajiny a vojáky, kteří zde bojují. Podle plánu by na konci října mělo na Ukrajinu dojít až sto tisíc párů ponožek.

    „Postaráme se o to, aby se teplo dostalo k studeným nohám zapojeným do náročných projektů,“ uvedla ministryně na Facebooku. Gylfadóttir diskutovala o projektu i s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem. Podle serveru Iceland Monitor byl velmi vděčný za vřelost Islanďanů a jejich péči o Ukrajinu.

    Na webových stránkách s názvem Sendum hlýju, v překladu Pošlete teplo, se mohou dobrovolníci přihlašovat. Najdou zde i podrobné návody na pletení. Ponožky pak odevzdávají zabalené v igelitovém sáčku a označené velikostí na sběrných místech po celé zemi. Sbírka bude probíhat minimálně do konce října.

  • Koncentrace škodlivých chemikálií v ozonové vrstvě se snížila na polovinu

    19. září 2022
    Pracoviště NOAA na jižním pólu

    Ozonová vrstva Země chrání veškerý život na naší planetě před škodlivým slunečním zářením. Na konci 20. století ale začaly emise chemikálií ovlivňovat množství molekul ozonu v atmosféře. Nový výzkum amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zjistil, že koncentrace škodlivých chemikálií, které poškozují ozonovou vrstvu, klesly.

    Vědci začátkem letošního roku přišli na to, že se množství škodlivých látek oproti 80. letům ve střední vrstvě stratosféry snížilo o něco málo přes 50 procent ve srovnání s 80. lety. Podle nich jde o významný milník na cestě k obnově ozonové vrstvy. Je však nezbytné, aby atmosférická hladina škodlivých chemikálií klesala dál.

    Server Euronews připomíná, že v roce 1987, pouhých sedm let poté, co vědci objevili, že umělé chemikálie poškozují ozonovou vrstvu, byl podepsán Montrealský protokol s cílem omezit množství škodlivých chemikálií v atmosféře.

    Chemikálie, které se dříve nacházely v chladničkách, klimatizacích, sprejích na vlasy a průmyslových čisticích prostředcích, se začaly postupně vyřazovat. Se souhlasem všech 197 států se jednalo o jednu z vůbec prvních všeobecně ratifikovaných smluv v historii Organizace spojených národů.

    Koncentrace škodlivých látek nad Antarktidou, kde se každý rok objevuje ozonová díra, klesá také, ale pomaleji. Loni byla navíc díra větší, než obvykle, měla větší rozlohu, než celý kontinent. Vědci z NOAA odhadují, že při příznivém vývoji by se antarktická ozonová vrstva mohla obnovit někdy kolem roku 2070.

    Díru monitoruje služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). Obvykle se začíná tvořit na jižní polokouli během jara. Maximální velikosti dosahuje mezi polovinou září a říjnem, poté se hladiny ozonu do konce prosince vrátí k normálu.

  • Dana a Emil Zátopkovi by dnes oslavili sto let

    19. září 2022
    Polibek manželů Zátopkových na letní olympiádě v Helsinkách v roce 1952 poté, co Emil Zátopek získal zlato za maraton

    Slavní atletičtí manželé se narodili shodně 19. září 1922. Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu zemřel před necelými dva a dvaceti lety, jeho manželka Dana žila téměř o dvacet let déle.

    Emil Zátopek je jedním z největších atletů všech dob. Stal se prvním člověkem na světě, který uběhl dvacetikilometrovou trať za méně než hodinu a desetikilometrovou pod půlhodinu. Podařilo se mu to 29. září 1951 ve Staré Boleslavi, respektive 1. června 1954 v Bruselu. Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích.

    Nejvíce ho však proslavil „hattrick“ z olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál zároveň běh na pět a deset kilometrů a dokonce i maraton, který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z disciplín tehdy navíc stanovil nový olympijský rekord. Něco takového dodnes žádný vytrvalec nezopakoval a odborníci na atletiku si nemyslí, že by se to ještě někdy mohlo někomu podařit.

    Historikové připomínají, že Zátopek v padesátých letech spolupracoval s StB. Co konkrétně pro Státní bezpečnost dělal, není jasné.

    Oštěpařka Dana získala zlatou medaili na letních olympijských hrách 1952 díky hodu za hranici padesáti metrů jen několik okamžiků po Emilově vítězství na pětikilometrové trati. Byla několikanásobnou mistryní republiky i Evropy, na olympiádě v Římě 1960 vybojovala v hodu oštěpem stříbro. Po ukončení aktivní sportovní kariéry se Dana Zátopková věnovala trenérské činnosti a byla členkou ženské komise mezinárodní atletické federace IAAF.

    Zemřela ve věku 97 let, Emilovi bylo v den úmrtí 78. Hvězdný atletický pár byl bezdětný.

  • Nové zásady pro státní školy ve Virginii mohou vést k omezení práv trans studentů

    19. září 2022
    Glenn Youngkin
    Administrativa guvernéra amerického státu Virginia Glenna Youngkina navrhuje pro státní školy nové zásady týkající se přístupu k transgender studentům, včetně omezení, které toalety můžou používat a kterými zájmeny mohou být označováni.

    Ministerstvo školství ve Virginii v pátek zveřejnilo své modelové zásady pro rok 2022, které jsou návratem k práci Youngkinova předchůdce, demokrata Ralpha Northama. Nová pravidla se dotknou více než jednoho milionu dětí zapsaných do státního systému veřejných škol.

    Přepracovaná pravidla výslovně stanoví, že studenti musí používat pouze toalety a šatny určené pro pohlaví, které měli při narození. Pokud se chce student zapojit do nějakého sportu nebo jiné mimoškolní aktivity, může být členem pouze v týmech, které odpovídají jejímu či jeho pohlaví při narození.

    Dále platí, že zákonné jméno a pohlaví studenta nelze změnit „ani na písemnou žádost rodiče nebo oprávněného zástupce“ bez oficiálního právního dokumentu nebo soudního příkazu. Učitelé a další představitelé školy mohou žáky označovat pouze zájmeny spojenými s jejich pohlavím při narození. Zároveň nemusí odkazovat na preferovaná jména studenta bez ohledu na dokumenty, pokud mají pocit, že by to „porušilo ústavní práva“.

    Ministerstvo školství ve Virginii uvádí, že základem těchto nových pravidel je podpora „práv rodičů“ rozhodovat o tom, jak bude jejich dítě vystaveno LGBTQ záležitostem. „Přijetím těchto nových standardů Virginia znovu potvrzuje práva rodičů určovat, jak budou jejich děti vychovávány a vzdělávány. Posílení postavení rodičů není jen základní právo, je také nezbytné pro zlepšení dopadu na všechny děti ve Virginii,“ cituje ministerstvo web npr.org.

    Virginia se tak připojuje k rostoucímu počtu státních zákonodárných sborů po celých USA, které přijaly nová omezení pro gay a transgender studenty. Stejně jako ve Virginii tyto zásady často omezují přístup k sexualitě a genderové identitě ve školách. Podle Freedom for All Americans - skupiny pro práva LGBTQ – bylo jen letos na státní úrovni předloženo více než 200 zákonů proti LGBTQ. Návrhy guvernéra Northama okamžitě odsoudili demokraté a aktivistické skupiny.

  • Chlapec na Novém Zélandu našel metrovou žížalu. Jeho matka z toho nadšená nebyla

    16. září 2022
    Další obrovská žížala, která byla nalezena v roce 2021 v Austrálii

    Devítiletý Barnaby Domigan si hrál na zahradě v Christchurchi na Novém Zélandu, když si všiml, že se v nedaleké řece něco pohupuje. Popadl klacek a z vody vylovil metr dlouhou mrtvou žížalu. O nálezu informuje server Radio New Zealand.

    „Nemohl jsem tomu uvěřit, pojmenoval jsem ji Dead Fred,“ vypráví Domigan. „Říkal jsem si, že je fakt velká a úžasná, ale taky trochu nechutná,“ dodává chlapec. Barnabyho matka z nálezu velkou radost neměla: „Naštěstí jsem byla v práci, ta žížala byla opravdu nechutná.“

    Podle šéfa entomologické výzkumné sbírky na novozélandské Lincolnově univerzitě Johna Marrise se pravděpodobně jedná o původní druh žížaly. Serveru Stuff Marris řekl, že tyto žížaly byly dřív velmi rozšířené, ale teď se vyskytují spíše v neobydlených oblastech. Nález na zahradě je podle něj velmi vzácný. „Ta velikost není zase tak překvapivá, známe několik druhů takto velkých žížal,“ dodává odborník.

    Podle serveru Stuff mohou být některé druhy žížal žijící na Novém Zélandu až 30 cm dlouhé. Nejdelší z nich, spenceriella gigantea, může dorůst až do metru a třiceti centrimetrů.

  • Rodiče zjistili, že jejich děti postupně přichází o zrak. Vzali je proto na cestu kolem světa

    16. září 2022
    Místo memorování obrázků se rodina rozhodla jet na cestu kolem světa (ilustrační foto)

    Manželé Edith a Sebastien si všimli, že jejich dcera Mia má problémy se zrakem. Když jí byly tři roky, lékaři jí diagnostikovali vzácné genetické onemocnění retinitis pigmentosa, které způsobuje postupnou ztrátu nebo zhoršení zraku. Později manželé zjistili, že stejný problém se zrakem mají i jejich synové Colin a Laurent. Lékaři rodičům doporučili, aby se svým dětem pokusili vytvořit vizuální vzpomínky. Místo memorování obrázků se ale rodina rozhodla pro cestu kolem světa.

    „Říkala jsem si, že přece nebudu svým dětem ukazovat obrázky slonů v knížkách, místo toho se pojedeme na slony podívat,“ říká matka tří dětí Edith Lemay. Po letech odkladů kvůli pandemii koronaviru rodina odcestovala z Montrealu v březnu letošního roku. Zpátky do Kanady se chce vrátit příští rok. Jak ale říká Edith: „Nemáme plán, kam přesně chceme jet. Řešíme to až po cestě, maximálně měsíc dopředu,“ popisuje pro CNN cestu Edith.

    Místo přesného itineráře si rodina sepsala seznam zážitků. Dvanáctiletá Mia si chce například vyzkoušet jízdu na koni, pětiletý Laurent zase pití džusu na velbloudovi. Rodina začala cestu v Namibii, kde mohly děti spatřit slony, zebry nebo žirafy. Z Namibie se přesunuli do Zambie a poté do Tanzanie, Turecka, Mongolska a Indonésie.

    Rodina svoji cestu dokumentuje na Facebooku a Instagramu.