Sexuální deviant nemusí být delikvent, pacienti s nařízenou sexuologickou léčbou ale nebezpeční jsou, říká psycholog
Většina pacientů oddělení sexuologické léčby Psychiatrické nemocnice Bohnice jsou muži, jimž byla sexuologická léčba nařízena soudem. Nejčastěji se jedná o sexuální agresory, pedofily a exhibicionisty, kteří byli svému okolí nějakým způsobem nebezpeční. V léčbě můžou strávit rok, ale třeba i devět let.
Délka léčby je individuální a záleží na tom, jak dlouho člověku trvá, než získá náhled na svou sexualitu a na to, že jejím prostřednictvím může ohrožovat své okolí. Specifická je i práce s nedobrovolnými pacienty. „Je to jiná práce než s motivovaným pacientem, který má náhled na své potíže a chce udělat nějakou změnu ve svém životě. I to je jeden z důvodů, proč léčba někdy trvá tak dlouho,“ vysvětluje psycholog Lukáš Man, který na oddělení pracoval tři roky. Druhým důvodem pro tak dlouhé léčby je podle něj skutečnost, že sexualita je hluboce zakořeněná, resp. vrozená záležitost a uvědomění si, že něco v životě pacienta je špatně, není v tomto kontextu snadné.
„V léčbě se snažíme, aby pacienti získali náhled na svou sexualitu a naučili se fungovat ve svém dalším životě, aby dokázali žít kvalitní život, ale aby nebyli nebezpeční,“ vysvětluje psycholog. Součástí léčby jsou i nácviky různých dovedností včetně schopnosti vést normální intimní život. Pacienti s propustkou tak můžou například odjet na víkend domů, kde stráví čas s partnerkou nebo placenou společnicí, a do terapie se vrací s tím, jak se jim nejen na tomto poli dařilo.
Jak vypadá léčba sexuálních deviantů? Je vůbec možné vyléčit sexuální odchylku? A co sexuální devianti naučili mladého psychologa? To se dozvíte v Diagnóze F s psychologem Lukášem Manem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
