Sexuální menšiny trpí častěji duševními problémy. Okolí jim může nevědomky škodit

15. březen 2022

„I vtipy v nás zvyšují citlivost. Lidé chtějí být přijímaní v celku takoví, jací jsou,“ říká v Balancu psychoterapeut a krizový intervent Peter Porubský. Sexuální identita a orientace se formuje od početí. Když se od narození ve vašem okolí mluví jen o heterosexualitě, může to v člověku vyvolat vnitřní konflikt. Přijímání sexuality může být pro mnoho lidí náročný a dlouhý proces. Jak jim jejich cestu usnadnit?

„Samotné uvědomění si své sexuální orientace je jedna věc. Druhá je to přijmout.“ Je těžší objevit a přijmout svou sexualitu, když není naším okolím přijímána. Na tom se může podílet sexuálním menšinám nepřátelské prostředí. Někteří lidé se kvůli tomu dokonce musí odstěhovat z domova, někdy i před dospělostí.

Čtěte také

Když odmala slýcháme vtipy o sexuálních menšinách a urážlivá slova, může to zraňovat. Ne vždy se jedná o těžké případy, ale nezřídka v takové situaci čelíme dojmu nebo reálně opravdu nebezpečnému a nepřijímajícímu prostředí. Nikdo nechce být v takové pozici, a proto může se svou sexualitou začít bojovat.

„V náročném vnitřním konfliktu může člověk somatizovat, být více úzkostný a depresivní.“ Podle výzkumů jsou LGBT+ lidé více ohroženi duševními problémy. Podle Porubského je náročná zejména puberta a dospívání. V momentě, kdy je na člověka kladen velký tlak na vybudování autonomie, může vnitřní zápas o sexuální identitu celé období ztěžovat. Coming out je proces, může být dlouhý, náročný a týká se i nejbližších. I rodina a přátelé to musí zpracovat, mohou ale být svým blízkým oporou.

Poslechněte si celý Balanc o hledání sexuální identity, vnitřních zápasech a sebepřijetí.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.