Sídliště jako bitevní pole. Patří mezi paneláky nové věžáky, nebo je máme chránit?

9. květen 2019

Pohled na panelová sídliště se v posledních letech změnil. Už nejsou jen „komunistickými králíkárnami“, ale také kvalitním bydlením pro miliony lidí. Přesto čelí intenzivním snahám developerů, kteří je chtějí zaplnit novou zástavbou. Místní i část odborníků ale nové projekty většinou kritizují. Proč zahušťovat zástavbu mezi paneláky není zrovna dobrý nápad a co je vlastně na sídlištích tak cenného, vysvětluje v magazínu Spot historik architektury profesor Rostislav Švácha.

„I dnes se hodně mluví o tom, že největší chybou sídlišť je, že nemají znaky tradičního města, že tu chybí ulice a náměstí. Tady jako by architekti k něčemu takovému mířili,“ říká Rostislav Švácha. Stojíme uprostřed vzrostlé zeleně mezi panelovými domy na sídlišti Ďáblice, které je historiky architektury označováno jako jedno z nejpovedenějších v Česku, a to mimo jiné pro jeho urbanistickou koncepci. Architekti zde deskové domy rozestavěli tak, že prostor mezi nimi připomíná klasické dvory nebo náměstí. „Nemyslím, že by se tady architekti snažili přiblížit se tradičnímu městu, spíš chtěli navodit rozdílný pocit mezi prostorem veřejným a intimnějším,“ říká Švácha.

Paneláky zatracované i milované. Proč dnes sídliště fascinují vědce i obyčejné lidi?

Sídliště v Chrudimi

„Někdy mám dojem, že o panelácích nejvíc mluví ti, kteří nemají s životem na sídlišti moc velkou zkušenost,“ říká antropolog Michal Lehečka. Jsou současné projekty jako Paneláci nebo brněnský Paneland sice záslužné, ale odtržené od života normálních lidí? Nebo je kunsthistorický pohled potřeba, abychom dokázali sídliště chránit, jak si myslí historik umění Richard Biegel? Proč se o paneláky všichni zajímají právě teď a dokážeme se o nich vůbec bavit bez emocí?

Lidé, kteří na sídlištích žijí, nemívají s rozvolněnou zástavbou problém, ať už bydlí na historiky ceněných sídlištích jako Ďáblice či brněnská Lesná, nebo na těch, která nejsou architektonicky až tak zajímavá a povedená. Modernistická idea volného prostoru a bydlení v zeleni totiž platí i tam. Spor mezi tradičním městem s koridorovými ulicemi a uzavřenými náměstími a volnou zástavbou trvá už 100 let. Idea otevřeného města se silně začala prosazovat od 20. let s nástupem funkcionalismu. „Tato idea, idea bydlení v parku, také souvisela s dobovými hygienickými problémy. Když nemusíte stavět v uzavřených blocích, můžete sídliště lépe provětrávat a oslunit,“ vysvětluje Švácha. „Tehdy se hodně bojovalo s tuberkulózou a architekti věřili, že otevřená urbanistická koncepce v tomto boji pomůže. Nakonec to vyřešil penicilin, ale architektura tomu třeba pomohla.“

Tuberkulózy se už dnes obyvatelé sídlišť bát nemusí, do boje vyráží spíš proti developerským projektům. Týká se to i Ďáblic, kde developeři vykoupili menší objekty občanské vybavenosti, například obchody, a na jejich místě chtějí stavět velmi vysoké věžáky. „Z architektonického i urbanistického hlediska je to naprosto mylné, protože to jde proti původní koncepci, která je navržena velmi dobře. Nová zástavba by Ďáblice neúměrně zatížila,“ myslí si Švácha. Podobnou situaci ale řeší třeba i ve Stodůlkách, na Jižním Městě, v Modřanech a mnoha dalších čtvrtích. „Kladným jevem jsou podle mého občanské iniciativy, které se zrodily přímo na sídlištích a snaží se je ubránit.“

Rostislav Švácha

Zahušťování výstavby prosazuje v Praze i Institut plánování a rozvoje. Rostislav Švácha sice se zastavováním volných ploch obecně souhlasí, aby se Praha nerozpínala donekonečna. Sídliště ale podle něj nejsou vhodnými místy, kde by měla nová, hustá zástavba vznikat. Švácha netvrdí, že by se sídliště neměla měnit nebo se měla zcela bránit výstavbě, mělo by jít ale o projekty kvalitní a respektující původní zástavbu. „Otevřená urbanistická koncepce má své velké kvality a my víme jistě, že se lidem na sídlištích bydlí dobře. Radil bych tedy architektům, kteří by sídliště rádi zahušťovali, aby si to lépe rozmysleli,“ uzavírá Švácha.

Budeme sídliště památkově chránit? Jak by měly vypadat developerské projekty? A kde se v Ďáblicích ukrývá možná nejkrásnější panelák v Česku? Poslechněte si rozhovor s Rostislavem Šváchou v magazínu Spot.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.