Silicon Valley vždy čelilo obviněním z náklonnosti k americké levici. Je to ale ještě pravda?

Elizabeth Warren během kampaně v Iowě
Elizabeth Warren během kampaně v Iowě

„Mark Zuckerberg a Facebook právě podpořili Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách!“ varovala reklama na Facebooku zaplacená kampaní senátorky Elizabeth Warren, která patří ke třem největším favoritům na prezidentskou kandidaturu za demokraty. Nic takového se ale ve skutečnosti nestalo – Zuckerberg Trumpa nepodpořil. Warren záměrně v reklamě lhala, aby upozornila na vliv, který má sociální gigant na americký politický proces.

„Asi vás to šokuje a možná přemýšlíte, jak to vůbec může být pravda. Inu, není (omlouvám se). Zuckerberg pouze dal Donaldu Trumpovi volnou ruku, aby na této platformě mohl lhát a pak platit Facebooku za to, že jeho lži šíří mezi americké voliče,“ vysvětluje Warren ve zbytku postu. Na Twitteru pak senátorka uvedla, že její kampaň chtěla vyzkoušet, jestli Facebook reklamu s do očí bijící lží schválí, a obvinila sociální síť z vydělávání na dezinformacích.

Letos na jaře přitom síť zablokovala senátorce reklamu, ve které volala po antimonopolním zásahu proti Facebooku (po medializaci a nátlaku veřejnosti Facebook reklamy opět povolil). Z antimonopolních zákonů má Zuckerberg evidentně strach. Vyplývá to i z uniklé nahrávky z jeho červencové promluvy k zaměstnancům firmy. „Pokud bude zvolena prezidentkou, vsadil bych se, že nás čeká právní spor. A stojí to za prd? Jo, nechci mít velkou soudní při s naší vládou,“ říká Zuckerberg v nahrávce o plánu Warren, podle kterého by musel být od Facebooku oddělen Instagram a WhatsApp.

Firmy v Silicon Valley často čelí kritice ze strany americké pravice, že nadržují demokratům. Američtí senátoři proto nedávno pozvali na slyšení behaviorálního psychologa, podle jehož výzkumu Google v minulých volbách nadržoval Hillary Clinton. Při volbách příští rok ale zdá se může být vše naopak.

Minulý týden web Politico informoval o utajovaných schůzkách mezi vedením Facebooku, konzervativními komentátory a minimálně jedním republikánským politikem. Podobné schůzky organizoval v minulosti i ředitel Twitteru Jack Dorsey. „Obáváme se, že Zuckerberg se snaží naklonit si Trumpovu administrativu tím, že nezasahuje proti pravicové propagandě,“ cituje Politico nejmenovaného kyberexperta a bývalého vládního úředníka. Ve stejné době přišel britský Guardian se zjištěním, že Google pomáhá financovat klimaskeptické organizace. Zástupci Googlu (vcelku uvěřitelně, ale nikoliv neproblematicky) tvrdí, že nesouhlasí s celou jejich agendou, ale podporují tyto spolky kvůli pomoci s lobbingem v otázce komunikačních zákonů. V minulosti ale bývalý ředitel společnosti Eric Schmidt sliboval, že se Google jakékoliv podpoře klimaskeptických organizací vyhne.

Dva ze tří favoritů na demokratického kandidáta na prezidenta, Elizabeth Warren a Bernie Sanders, v různých podobách podporují silnější antimonopolní zásahy. Pokud by se jeden z nich skutečně stal kandidátem, který se postaví Trumpovi, není vůbec nepředstavitelné, že se vedení technologických gigantů rozhodne podpořit spíš právě úřadujícího prezidenta – byť se tím asi nebudou příliš hlasitě chlubit. 

Některé americké konzervativce by to po dekádách, ve kterých vnímali Silicon Valley jako pevného spojence liberálů, mohlo potěšit. Nevyřeší to ale základní problém: technologičtí giganti mají nepřiměřený vliv na americkou kulturu a politiku, ať už přímo pomocí nastavování pravidel svých platforem, nebo financováním lobbistických skupin. To se nelíbí čím dál tím větší části Američanů a výměna politických týmů to nezakryje.

Proč se vedení technologických gigantů najednou více schází s americkými konzervativci? Je ze senátorky Elizabeth Warren jejich úhlavní nepřítel? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.