Sísí hasí egyptské jaro

3. červen 2014

Před třemi lety volaly statisíce Egypťanů v ulicích heslo „Lid si žádá svržení režimu“. Po loňském armádním převratu a právě proběhlých prezidentských volbách se zdá, že poslední zbytky revolučního nadšení uhasnou pod vládou generála Abdala Fattáha Sísího.

Egyptské volby zápolily s nezájmem občanů. Po prvním dni bylo jasné, že účast nebude velká, a ve snaze dohnat lidi k urnám proto nechala egyptská dočasná vláda vyhlásit v druhý den voleb státní svátek. Pak nechala volby prodloužit o celý den. Ani tyto neobvyklé kroky však účasti příliš nepomohly a podle odhadů přišlo k volbám pouhých 44 % voličů. Podle předběžných výsledků drtivě vyhrál volby se ziskem 96,6 % generál Abdal Fattáh Sísí, který má na svědomí loňské svržení vlády Muslimského bratrstva pod vedením Muhammada Mursího. Jeho protikandidát, levicový politik a básník Hamdín Sabáhí, získal pouhá 3,4 %. Podle všeho tak egyptské volební komise napočítaly víc neplatných hlasů než těch pro Sabáhího.

Nízká účast byla zčásti zapříčiněna tím, že Muslimské bratrstvo před volbami nabádalo své příznivce, aby je bojkotovali. Poté co byl loni v červnu svržen prezident Mursí, prozatímní vláda tvrdě udeřila proti členům Bratrstva. Za podpory značné části egyptského obyvatelstva, nahněvaného na Bratrstvo po jejich roční vládě, bylo následně na konci loňského roku toto hnutí postaveno mimo zákon. Od té doby úřady tisíce příznivců Muslimského bratrstva zatkly, a stovky dokonce odsoudily k smrti.

Bojkot voleb Muslimským bratrstvem však nízkou účast nevysvětluje úplně. Byla hlášena i v Káhiře, ve které se zakázané islamistické hnutí netěší velké podpoře. Liberální káhirští voliči zdá se nevolili z naprosté deziluze a únavy z nefunkčního politického procesu. Egypt od roku 2011 přežil dva svržené prezidenty a sedmery různé volby. Pokroku, kvůli kterému vyšli egyptští občané do ulic, se však nikdo nedočkal. Svou roli bezpochyby sehrál i převládající názor, že Sísí má volby tak jako tak předem vyhrané.

03129059.jpeg

Jedním ze symbolů naděje postmubarakovského Egypta se stal satirik Basím Júsif, přezdívaný po svém americkém vzoru egyptský Jon Stewart. Jeho show už byla několikrát pozastavena a vystřídala dvě televizní stanice. V týdnu po volbách Júsif oznámil, že po posledním přerušení svou show kvůli prezidentským volbám už neobnoví. Jako důvod uvedl převážně vyčerpání z houstnoucí atmosféry a cenzury, ale i strach o bezpečí své i rodiny.

V loňském dokumentu Al-Midan (Náměstí) o egyptské revoluci, který byl nominován na Oscara, říká mladý protestující Ahmed Hassan: „Svrhli jsme Mubaraka, svrhli jsme Bratrstvo a teď je na řadě armáda.“ Letos už se u egyptské mládeže tolik nadšení najít nedalo a ta přišla na bizarní způsob, jak své znechucení a únavu vyjádřit. Během voleb zaplavovaly sociální sítě fotky znehodnocených hlasovacích lístků (překvapivě většinou popsaných gratulacemi Realu Madrid k vítězství v Lize mistrů). Mezi znavenou liberální mládeží a zdecimovaným Muslimským bratrstvem se ale nachází egyptská mlčící většina. Ta už nevolá po „svržení režimu“ jako statisíce protestujících před třemi lety na náměstí Tahrír. Evidentně stačí, že Sísí pevnou rukou uhasí poslední doutnající zbytky chaosu egyptského jara.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.