Škola jako living lab. High-tech eko budova COPAG umí sama zobchodovat elektřinu na trhu
Střední odborná škola – Centrum odborné přípravy a Gymnázium neboli COPAG na Českobrodské ulici v Praze si dopřála radikální rekonstrukci jedné ze svých budov. Momentálně je v provozu půl roku a jede v režimu poloviční kapacity. Projektant a ideový tvůrce technologie, která ze školy dělá uhlíkově a energeticky pozitivní budovu, Jiří Tencar mě po škole provedl a vy máte v Podhoubí možnost sledovat nejnovější technologie v akci.
„Je tu biosolární střecha, čili masivní izolace a na tom extenzivní zelená střecha se solárními panely. Základem je, že to akumuluje vodu, voda se v létě vypařuje a tím ochlazuje panely,“ začínáme s Jiřím Tencarem prohlídku školy pěkně od střechy.
Chytrá budova s řídícím centrem v serverovně je napojena na software Bakalář, kde je zanesen rozvrh, podle kterého jednotlivé učebny přepínají do různých režimů. Kontroluje se teplota vzduchu, úroveň denního osvětlení, vlhkost, nasycení CO2 a další parametry, na které reaguje vzduchotechnika, venkovní žaluzie, LED zářivky a další technologické prvky.
„Základem technické místnosti jsou dvě tepelná čerpadla země/voda. Máme šestnáct zemích vrtů, dohromady sto dvanáct metrů hlubokých. Podle propočtů bychom měli být schopní 75 % uchladit pasivně,“ ukazuje mi moderní „kotelnu“ Tencar s tím, že letošní zimu škola kompletně vytápěla jen pomocí čerpadel.
V šatnách je instalován výměník na rekuperaci teplé vody ze sprch. Budova zachytává dešťovou vodu, kterou se zalívá množství zeleně obrůstající fasádu a splachuje se šedou vodou. Zajímavé je tzv. prediktivní řízení.
„Víme den dopředu spotřebu budovy. Učí se to samo, je to forma umělé inteligence. Dopředu víme i výrobu na fotovoltaice. Jsme na spotových cenách na trhu s elektrickou energií a víme stav baterky. Když nejsme soběstační, tak nakupujeme energii a dobíjíme baterii ve chvíli, kdy je cena nejnižší. Naopak v létě tu nikdo nebude a budeme obrovské množství energie vyrábět, a tak to budeme ve chvíli, kdy je to nejdražší, prodávat,“ popisuje nejen ekologickou, ale i ekonomickou práci s energií v budově Tencar.
„Takový barák u nás nestojí. Překlopíme to celé do read-only verze na webovou stránku. Úplně každý si bude moct stáhnout data. Navrhli jsme budovu jako living lab – živoucí laboratoř. Chceme analyzovat, jestli technologie v tomhle uspořádání dává smysl a budoucí projektanti se na tom můžou poučit,“ uzavírá Tencar.
V čem spočívá technologie inovativní fasády ze sibiřského modřínu? Jak se zachází ve škole s odpady a jak se likviduje gastroodpad? Jaký výkon má střešní fotovoltaika a jakou kapacitu baterie? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Umělá inteligence nás všechny zničí! Už zase? K technologii musí lidstvo dozrát
V listopadu 2022 vydala společnost OpenAI volně přístupný chatbot ChatGPT. Od té doby přichází další dokonalejší verze AI modelů. Jak může technologie proměnit vzdělávání?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.