Skrze utrpení mě Bůh učí empatii. S Evou Pavlíkovou o její duchovní cestě

28. prosinec 2025

Život Evy Pavlíkové v dětství a dospívání poznamenala závislost na alkoholu a drogách, útěky z domova a psychické problémy. V rané dospělosti se vrhla do budování kariéry. Pracovala v korporátu, vedla firmu a spoluzaložila sdružení IT dobrovolníků Česko.Digital. Po čtyřicítce její život opět změnil směr. Začala pracovat jako vrchní ředitelka IT na Ministerstvu pro místní rozvoj a studovat na Husitské teologické fakultě UK.

Ke studiu teologie ji prý dovedla zkušenost z kurzu ženského leadershipu, kde zjistila, že jejím posláním je ukazovat cestu k Bohu. „Dva roky jsem zkoumala, co je tím Bohem myšleno, a došla jsem k tomu, že to znamená vydat se na službu.“ Dnes už je Eva rozhodnutá, že její kroky povedou z ministerstva do církve. „Když jsem začala studovat, tak jsem to nikomu moc neříkala. Teď už v podstatě hrdě říkám, že moje další cesta bude farářská.“

Na cestu víry se ale vydala už dříve. Významnou roli v tom hrálo umírání jejího dědy. „Byli jsme u něj až do těch několika posledních hodin a byl to pozitivně formativní moment, protože jsem překonala strach ze smrti. Tam někde začalo hledání vyššího vysvětlení, proč se mi dějí těžké věci,“ popisuje Eva.

Na těžké momenty svého života se dnes Eva snaží dívat s nadhledem. „Já jsem si svoje těžkosti přeložila tak, že mě je Bůh učí unést a učí mě tím větší empatii. Když jsem nedávno byla v Kolínském klášteře, tak jsem tam měla velmi těžký sen. Když jsem se pak ptala, proč se mi to děje, tak jsem slyšela hlas, který říká: Protože to uneseš.“

Jak podle Evy vypadá umění trpět? Proč si zvolila křesťanství a Církev československou husitstkou? A co symbolizuje její tetování? Poslouchejte Hergot!

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.