Smát se malým dětem? V pořádku. Japonská seriálová škola života s Naomi Adachi

Aleš využil příležitosti a na počest hosta s japonskými kořeny přizpůsobil tematicky nejen dress code, ale taky obsah vysílání, ve kterém nemohl chybět seriálový hit Už jsme velký! „Je to obrovskej fenomén a nedivím se. Dal jsem všech dvacet dílů,“ popisuje svou fascinaci bizarním formátem, který sleduje malé děti vypuštěné na vlastní pěst do japonských ulic. „Dospěláckej život je nuda,“ konstatuje s lehkými pochybami, zda by zvládl nakoupit lépe než dvouletý Japonec.

„Děti jsou v Japonsku samostatný a rodiče se je vůbec nebojí pouštět,“ potvrzuje Naomi, že tvůrci oblíbené reality show si skutečně nevymýšlí. V centru Tokia sice na dítě člověk v podstatě nenarazí, na vesnicích jsou ale pochůzky bez dospěláků naprosto běžné. Tenhle národ zkrátka není z cukru, což ostatně demonstruje i fakt, že seriál si z malých protagonistů neváhá sarkasticky utahovat. „Komentáře jsou tam docela jízlivý, trošku si ty děti podávaj,“ pochvaluje si Tonda a spolu s Alešem cení i další drobné krutosti života, které tento eskapistický skvost s lehkostí servíruje.

Co by vzniklo, kdyby show Už jsme velký! byla natočena v Česku? Jak kruté je japonství? Pojedou letos Čelisti na Summer Camp Island? Jak špatně na tom člověk je, když ho odkopne i hologram? Co je nejlepší filmová pyžamová scéna? V kolikáté minutě vysílání Tonda odhodí župan? Našel by jeho syn cestu z vinořské Normy ke hrobu otce Dády Patrasové? Jak vypadá dobře udělaný surrealismus pro děcka? Povedla se verze MasterChefa pro juniory a jakou částku si odnese vítězný minikuchař od botoxem vycpaného Gordona Ramsayho? Kolik slizkých chovanců by chtěl mít Aleš na své šnečí farmě? Dala by si Naomi maraton v crocskách? A vrátí vám někdo čas, který jste strávili posloucháním Čelistí? Pusťte si celý pořad a možná se to dozvíte.