Smazal jsem Instagram, nedokážu sledovat televizní zprávy. Co s námi dělá násilí v médiích?
Covidová pandemie, teroristické útoky nebo válka na Ukrajině, která je pro nás často prvním geograficky blízkým konfliktem, který sledujeme v médiích a prakticky v přímém přenosu i na sociálních sítích. Jak na nás krizové obrazy působí a existuje způsob, jak jejich dopadu čelit a přitom zůstat v obraze?
„Válka na Ukrajině je mnohem explicitnější než koronavirus. Co se týče mrtvých lidí, vídali jsme převážně pytle nebo rakve, nezobrazovaly se moc tváře,“ porovnává traumatické obrazy v médiích z poslední doby Zuzana Jarolímková, která má na starosti sociální sítě iRozhlasu. Problematiku válečné fotografie, třeba ze současné Ukrajiny, zkoumá nejen ve své disertační práci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy ale také v praxi.
Čtěte také
Výzkum zaměřený na emoce prožívané při sledování různých médií vedl vědecký tým Národního ústavu duševního zdraví. Datům sbíraným v kontextu války na Ukrajině, kde se vědci a vědkyně soustředí hlavně na šíření dezinformací, předcházel průzkum spojený s nedávnou covidovou pandemií. Ve vztahu k různým typům médií došlo autorstvo výzkumu například k tomu, že čtení pouhých titulků zvyšuje depresivitu. „Čtení zpráv s kontextem mělo podle výzkumu pozitivní efekt, a to chceme sledovat i do budoucna“ upozorňuje výzkumnice Dominika Grygarová.
Čtěte také
Dlouhodobý dopad krizových zpráv na naši psychiku potvrzují i výsledky z období covidu. „Ve druhém období pandemie se pocity deprese a úzkosti zhoršily, i když stav pandemie byl lepší,“ popisuje Grygarová.
Negativní dopad z objemu a traumatizujícího typu informací cítí i mladí lidé, kteří často kvůli emočnímu přetížení odchází z online prostoru. „Televizi a zprávy obecně nemůžu moc sledovat, protože je to taková kompilace negativity,“ přiznává student Jáchym, který si loni na jaře smazal aplikaci Instagram.
Upravuje explicitní obraz v médiích česká legislativa, nebo záleží na citlivosti a praxi jednotlivých redakcí? Poslechněte si podcast Vlna.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
