Směšná temnota Dušana D. Pařízka je nejlepší německojazyčnou inscenací

30. srpen 2015

Českým divadelníkům se v zahraničí daří. Tanečníci se těší velké oblibě v Edinburghu a sbírají jednu Herald Angel Award za druhou (naposledy VerTeDance za vynikající Korekci). Výraznou osobností, která pronikla do německojazyčné oblasti a stává se tam postupně neopomenutelnou personou, je někdejší principál Pražského komorního divadla, režisér Dušan David Pařízek. Jeho vídeňská inscenace bravurního textu dramatika Wolframa Lotze Směšná temnota vzbudila velký rozruch hned vloni v září po premiéře a dostala se do výběru elitní přehlídky Theatertreffen, v níž se prezentují nejlepší „stücky“ toho roku v německojazyčné oblasti. Tím výčet poct pro Pařízka ale nekončí. Inscenace získala v anketě kritiků časopisu Theater heute četná ocenění – inscenace roku, text roku, nejlepší scénografie a za herecký výkon byla oceněna vynikající Stefanie Reinsperger v hlavní roli.Přečtete si reportáže Tyjátru z vídeňské premiéry Směšné temnoty a Marie Stuartovny z Hannoveru.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio
  • Až zbohatnu, mámě nic nedám, řekl si Tarantino, když mu vynadala za psaní scénářů ve škole

    11. srpen 2021
    Quentin Tarantino

    Hollywoodského režiséra Quentina Tarantina matka v dětství kárala za to, že během vyučování psal scénáře a nevěnoval se výuce. Tehdy se proto zařekl, že až bude úspěšný, z jeho vydělaných peněz nic nedostane. V nedávném rozhovoru prozradil, že tento dávný slib skutečně dodržel.

    Za tento „akt vzdoru a vzpoury“ si jeden z nejúspěšnějších mužů současného Hollywoodu vysloužil sarkastické poznámky od své matky. Ta mu řekla, že jeho „spisovatelská kariéra“ je u konce. Malý Tarantino se proto zařekl, že až se stane slavným, z jeho úspěchu neuvidí ani korunu. „Žádný dům. Žádná dovolená, žádný Elvisův Cadillac pro mamku. Nedostaneš nic. Protože jsi to řekla,“ vzpomínal na svoje slova režisér v podcastu The Moment Briana Koppelmana.

    A svůj slib dodržel. Webu Insider režisér prozradil, že jí sice pomohl s daněmi, ale žádný dům ani auto nedostala. „Při jednání s dětmi myslete na důsledky svých slov. Pamatujte, že sarkastický tón ohledně věcí, které pro ně něco znamenají, má svůj dopad,“ dodal Tarantino.

  • Pandemií rozdělené rodiny v Japonsku si posílají pytle s rýží představující novorozeňata

    11. srpen 2021
    japonský pár - Japonsko

    V pandemii rozdělené japonské rodiny nyní mají nový způsob, jak si „pochovat“ čerstvě narozené děti svých příbuzných. Rodiče začali posílat pytle rýže o stejné váze, jako má jejich novorozeně. A to i s fotografií obličeje potomka. Miminko si díky tomu mohou alespoň takto užít také ti rodinní členové a známí, kteří se s nimi osobně setkat nemohou.

    Pytlíky s rýží se prodávají v mnoha variantách, některé třeba představují dítě zabalené do dečky. Pytle na sobě mají obrázek dítěte na přední straně v místě obličeje, vyrobeny jsou například z jemného japonského papíru. Hmotnost se odvíjí od porodní váhy novorozeněte. Jak informuje deník Guardian, cena se u většiny firem pohybuje v hodnotách jednoho jenu za gram rýže, 3apůlkilové „dítě“ tedy vyjde na 3500 jenů, v přepočtu necelých 900 korun.

    Naruo Ono, autor nápadu a majitel jedné z firem, nově rozšířil svůj sortiment i o rýžové pytle se svatební tematikou. Ženich a nevěsta tím, že svým rodičům předají dětské samy sebe v podobně pytlíků s rýží, poděkují za své narození. Tyto pytle jsou nyní ještě populárnější než ty původní představující novorozence. Zájem o ně vzrostl také s probíhající pandemií, kdy byly možnosti cestování a setkávání se omezené, a příbuzní se tak nemohli svatebních obřadů zúčastnit.

  • Roztěkaný přítel nebo pes shiba. Virální memy mají v Hongkongu vlastní muzeum

    10. srpen 2021
    Distracted Boyfriend Meme

    Takzvané memy prošly za posledních několik let nebývalým vývojem a stejně tak nabyly na popularitě. Pojem, který je silně spjatý s humorem nebo reakcí na aktuální dění, povětšinou neopouští prostředí internetu. V Hongkongu se teď ale rozhodli otevřít muzeum, které se věnuje čistě tomuto modernímu fenoménu.

    Za nově zřízenou institucí stojí platforma 9GAG. Stránka, která dala světu nespočet vtipných obrázků a videí, otevřela muzeum memů v hongkongském obchodním centru K11 Art Mall. Výstava oslavuje kreativitu virálních obrázků.

    V první sekci muzea si mohou návštěvníci připomenout jak starší, tak i aktuální příspěvky ze světa internetu. Nechybí memy se psem shibou, obrázek s roztěkaným přítelem nebo třeba ten se zklamaným fanouškem kriketu. Muhammad Sarim Akhtar, který příznivce sportu „ztvárnil“, se ale své nové role na internetu zhostil s nadšením a pochvaluje si i to, že jej zařadili do muzea memů.

    Na návštěvníky výstavy dále čeká možnost nechat si některé obrázky vytetovat, ve fotobudce mohou vytvořit svůj vlastní mem nebo se v „časovém tunelu“ vydat do historie internetové kultury.

    Výstava je v Hongkongu otevřena do začátku září.

  • Podle zprávy OSN se o lesy starají nejlépe původní obyvatelé. Pomáhají bránit odlesňování

    10. srpen 2021
    Mayové jsou původní obyvatelé Guatemaly

    Podle zprávy Organizace spojených národů se vyplatí přiřknout původním obyvatelům právo k půdě, kterou obývají. Z dokumentu vyplývá, že se o území starají mnohem lépe než ostatní hospodáři. Má to tak příznivý vliv na boj s odlesňováním.

    Zpráva například sleduje dění v Bolívii, Brazílii nebo Kolumbii. Tam se podařilo zabránit emisím právě tím, že samosprávy uznaly původním obyvatelům právo na jimi obývanou půdu. Objem lze přirovnat škodlivým látkám, které by vyprodukovalo přibližně 9 až 12,6 milionu aut.

    „Původní obyvatelé a lesy v jejich oblasti hrají zásadní roli v boji s klimatickou změnou. Mimo jiné pomáhají bojovat s chudobou, hladem nebo podvýživou,“ připomněl Julio Berdegué, jeden ze zástupců organizace FAO, která se na přípravě zprávy podílela. Podle něj zmiňované oblasti zadržují přibližně jednu třetinu veškerého oxidu uhličitého v Latinské Americe a oblasti Karibiku. V celosvětovém měřítku je to pak 14 %.

    Právě proto se ukazuje role původních obyvatel jako důležitá. Deforestace totiž přispívá ke klimatické změně a emisím skleníkových plynů. V oblastech, jejichž půdu mají v rukou přímo místní, probíhá odlesňování mnohem pomaleji. S tím, že podle Myrny Cunningham, ředitelky organizace FILAC, patří skoro polovina netknutých lesů právě těmto komunitám. Zpráva ale podotýká, že z více než 400 milionů hektarů plochy, kterou původní obyvatelé obývají, jim patří jen asi 66 %. Vyzývá tedy vlády k nápravě situace.

    Text vychází z více než tří set studií, jež vznikly v posledních dvou dekádách. Dokument v závěru konstatuje, že místní komunity jsou „lepšími strážci svých lesů“ než jiné skupiny. Před nadcházejícím klimatickým summitem COP26 se tak ukazuje jejich znalost jako zásadní.

  • Starosta španělského městečka chce zapsat klábosení pod širým nebem na seznam UNESCO

    10. srpen 2021
    Španělsko

    Venkovní setkávání, které je charakteristické pro španělské večery, pomalu, ale jistě vymírá. Myslí si to přinejmenším starosta tamějšího městečka José Carlos Sánchez. Chce proto tradici zapsat na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

    Teplé letní večery se napříč celým Španělskem nesou ve znamení neformálních konverzací. Ty se odehrávají venku, pod širým nebem a na židlích různě rozmístěných po ulici. Tradici setkávání ale ohrožují moderní technologie, jako jsou televize nebo sociální sítě.

    José Charlos Sánchez, starosta malého městečka Algar, by rád tradici zachoval, a rozhodl se s ní proto ucházet o status kulturní památky UNESCO. Podle čelného představitele skoro jedenapůltisícové obce se zvyklost pomalu vytrácí. „Chtěli bychom, aby lidé vyměnili brouzdání po Facebooku nebo sledování televize zase za pobyt venku,“ řekl pro britský Guardian.

    I Sánchez tráví letní večery na prahu domu své 82leté matky. Ze své vlastní zkušenosti tak předkládá seznam výhod, kterými se může tradice přezdívaná charlas al fresco chlubit. Jednak si místní vymění nejnovější drby a informace, zároveň ale ušetří. Na pár hodin totiž vypnou klimatizaci. Sánchez vidí přínos také v souvislosti s duševním zdravím. „Obyvatelé vyjdou na ulici, nejsou sami a v podstatě ještě dostanou terapii.“

    Rezidenti na Sánchezovy snahy reagovali pozitivně. Ale jak sám poznamenává, zdlouhavý proces by mohl trvat i několik let. Žádost o zařazení vesnice na seznam UNESCO už ale nyní má svá pozitiva. Obec se těší většímu zájmu médií. O městečku ležícím mezi dvěma přírodními parky se tak dozvídají i lidé z velkých měst. Pakliže by Sánchez se svým návrhem uspěl, večerní „klábosení“ by se dostalo na seznam, který již „chrání“ přípravu neapolské pizzy nebo finskou tradici saunování.

  • Britský útulek draží obrazy, které namalovala zvířata pomocí arašídového másla

    9. srpen 2021
    psi

    Zvířecí útulek z Velké Británie draží obrazy svých svěřenců. Ti je „namalovali“ pomocí barvy a arašídového másla. Získané peníze by měly organizaci pomoci po finančních ztrátách způsobených pandemií koronaviru.

    Pandemie měla neblahý vliv na financování nejrůznějších uskupení, a to včetně zvířecí charity SARA z britského Redcaru. Organizace se kvůli tomu rozhodla uspořádat akci, při níž se její čtyřnozí svěřenci chopili pomyslného štětce a namalovali několik obrazů. Výsledky, za kterými stojí zvířata s novými uměleckými jmény, jako Jimmy da Vinci nebo Pepper Picasso, překvapily ale i manažerku útulku Abigail Armstrongovou. „Nikdy jsme nečekali, že by obrazy mohly vypadat tak dobře,“ řekla serveru BBC. Díla teď putují do dražby.

    Zvířata malby vytvořila s pomocí netoxické barvy, plastové přehozu… a burákového másla pro psy. Organizátoři akce totiž barvu nanesenou na plátno překryli plastovým přehozem a na něj nanesli vrstvu burákového másla. Mazlíčci potom „malovali“ tím, jak se po obraze pohybovali a olizovali arašídovou pochutinu. Někteří ze svěřenců útulku už od té doby našli nový domov.

    Charita od roku 1995 pomáhá nechtěným a opuštěným zvířatům. Útulek je v tuto chvíli domovem 15 psů, 26 koček a čtyř králíků. Podle Armstrongové měla ale pandemie koronaviru negativní dopad na fungování instituce. Nejenže se jí nepodařilo najít nový domov pro žádného z mazlíčků, zároveň přišla o většinu finančních příjmů. Přitom jen za veterináře opatrovníci utratí v přepočtu asi jeden a půl milionu korun.

  • Rok na Marsu. NASA hledá lidi, kteří budou simulovat pobyt na rudé planetě

    9. srpen 2021
    Pobyt na Marsu ve fantazii umělce

    Americká vesmírná agentura chystá na podzim příštího roku spustit první ze tří simulací pobytu na Marsu. NASA nyní hledá lidi, kteří by rok strávili v napodobenině stanice na rudé planetě. Během 12 měsíců jim například omezí kontakt s okolím.

    NASA minulý pátek pokročila ve svých plánech vypravit se na Mars. Začala totiž hledat čtyři lidi, kteří by žili v podmínkách připomínajících ty na rudé planetě. Dobrovolníci by tak po dobu jednoho roku obývali napodobeninu stanice, která nese název Mars Dune Alpha. Budova, kterou vytiskla 3D tiskárna, se nachází v Johnsonově vesmírném středisku v americkém Houstonu a rozkládá se na ploše skoro 160 metrů čtverečních.

    První ze tří experimentů by měl započít na podzim příštího roku. „Astronauti“ z řad veřejnosti budou mít omezený kontakt s okolím a jejich potrava bude sestávat z hotových jídel. NASA se chystá simulovat například také problémy s technikou. „Chceme pochopit, jak budou lidé v takových podmínkách fungovat. Chceme pracovat s pravděpodobnými situacemi,“ řekla pro agenturu Reuters jedna z čelných vědců vesmírné agentury Grace Douglas.

    Podmínky, které musí zájemce o simulaci splnit, jsou poměrně přísné. Seznam kritérií zahrnuje například magisterský titul z vědeckých oborů, inženýrství, matematiky nebo předchozí zkušenosti s létáním. Přihlásit se můžou jenom fyzicky zdatní Američané nebo lidé s trvalým pobytem v USA ve věku mezi 30 a 55 lety. Zároveň by neměli mít sklony k nevolnostem při cestování.

    Kanadský astronaut Chris Hadfield náročnost kritérií chválí. Podle něj totiž nedostatečná kvalifikace dobrovolníků stála za neúspěchem dřívějších ruských snah o podobnou simulaci. Hadfield strávil v roce 2013 pět měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici. Během svého pobytu například nazpíval svoji verzi skladby Space Oddity od Davida Bowieho. „Jen si představte, kolik času budete mít na streamy,“ poznamenal k nadcházejícímu programu NASA.

  • Vychází první díl podcastu Charlie XCX. V pořadu s dalšími umělci hledá ty nejlepší skladby pro různé příležitosti

    9. srpen 2021
    Charlie XCX

    Zpěvačka Charlie XCX je další z řady umělců, kteří se vydali do světa podcastů. Britka dnes vydává vůbec první díl svého nového pořadu Best Song Ever. V něm si bude povídat s dalšími umělci nebo například s lidmi z pop kultury.

    Britská zpěvačka Charlie XCX dnes vydává na platformě BBC Sounds první díl svého podcastu s názvem Best Song Ever. Za týden by se měl pořad objevit i v rámci dalších streamovacích služeb. Umělkyně v nadcházejících dílech vyzpovídá například zpěvačku Caroline Polachek, Marka Ronsona, Tove Lo nebo Beabadoobee. Se svými hosty pak společně posluchačům nabídnou celou řadu skladeb, které mohou poslouchat při různých více či méně všedních situacích – například při dešti, po rozchodu nebo také na pohřbu.

    „Fascinují mě pohřby. Přijde mi zajímavé, že to je vlastně taková poslední party, ale lidé si ji úplně nenaplánují. Tak jsem si řekla, že bych měla získat nějaké odpovědi na záznam,“ řekla zpěvačka pro server Refinery29.

    Charlie XCX řekla, že miluje objevování emočního pouta, které může člověk navázat s hudbou. To je ostatně důvod, proč se rozhodla podcast vytvořit. „Skladby mohou různé životní situace značně umocnit a také je ovlivnit. Chtěla jsem proto zjistit s mými oblíbenými kreativci, jaké jsou ty momenty a písně právě pro ně,“ řekla zpěvačka.

    V debutovém dílu si zpěvačka povídá s popovou ikonou Christine and the Queens. Posluchači se z podcastu dozvědí nejen zákulisní informace, ale také nejlepší skladby na procházky v deštivé Paříži.

  • Balená voda výrazně zatěžuje životní prostředí. Pijte kohoutkovou vodu, nabádají vědci

    6. srpen 2021
    plastové láhve - balená voda

    Odborníci z institutu pro globální zdraví (ISGlobal) se zabývali otázkou, jak by životní prostředí ovlivnilo to, kdyby všichni obyvatelé Barcelony pili jen balenou vodu. Ta je zde v poslední době stále populárnější, a to i přes zlepšení kvality vody z kohoutku ve městě. Došli k závěru, že stoprocentní konzumace by vedla k 3500krát vyšším nákladům ročně, než kdyby požívali vodu z veřejných sítí.

    Jak uvádí deník Guardian, jen ve Spojených státech je zapotřebí 17 milionů barelů ropy pro výrobu plastů na roční spotřebu balené vody. Náročnost těžby se promítá i na její ceně. Ta je ve Velké Británii nejméně 500krát vyšší než za vodu z vodovodu.

    S kohoutkovou vodou je však spojováno riziko rakoviny močového měchýře. Během její úpravy se totiž vytváří trihalomethany, vedlejší produkty chlorace vody, které mohou škodit zdraví. Hladina těchto derivátů methanu je však podle Guardianu v Evropské unii regulována.

    Hlavní autorka studie z barcelonského institutu Cristina Villanueva nepopírá určitou míru rizika spojenou s požíváním vody z kohoutku. Zdravotní důvody by však podle ní neměly vést k široké konzumaci vody balené. „Přísně vzato, pití vody z vodovodu je pro zdraví místních obyvatel horší, když ale situaci zvážíte, konzumací balené vody získáte minimum,“ uvedla.

    Villanueva věří, že jejich studie by mohla pomoci snížit spotřebu vody v lahvích. „Například v Barceloně bychom mohli uspořádat více vzdělávacích kampaní, které by veřejnost informovaly o tom, že zdravotní přínosy z pití balené vody jsou ve srovnání s dopady na životní prostředí malé,“ říká. Ráda by také zlepšila přístup k vodě na veřejných místech, kde by si ji lidé mohli natočit do vlastní lahve.