Smradlavý vodopád i poušť, která není pouští. Kolumbijské zážitky líčí Jan Macháček

Za splněný sen označuje Jan Macháček svou letošní výpravu do Kolumbie. Začala pro něj vlastně už kdysi, když jako malý kluk doma v Česku listoval rodinným albem, ve kterém viděl svou maminku v dětském věku, mustanga, stylové auto, které vlastnil jeho dědeček, a řadu Kolumbijců, které do té doby nikdy nepoznal. Plánoval cestu po stopách rodiny – objevoval a fotografoval pro srovnání místa ze starých fotografií – a za poznáním země samotné.

Poušť i nepoušť

11 fotografií

Španělštinou Jan Macháček navzdory tomu, že jeho sestra tento jazyk učí, moc nevládl. Ale každou komplikaci obracel ve svůj prospěch. I nedorozumění byla zajímavá. Cestu začal v Bogotě, třetím největším městě Jižní Ameriky, které leží ve 2500 metrech nad mořem. Vyhlídka Monserrate, ze které se dá na město shlížet, je ve výšce 3100 metrů. Navštívil ale pláže, hory, další města nebo například poušť Tatacoa, která přísně vzato není pouští – jde o vyschlý deštný prales s teplotami, které atakují 40 °C. „Je to fotogenické místo, ale se znalostí jiných pouští na světě mě zase tolik neohromilo,“ říká v cestovatelském a outdoorovém magazínu Radia Wave Casablanca.

Mnohem víc se mu líbila skutečná poušť La Guajira na samotném severu země, kde také leží nejsevernější bod Jižní Ameriky. V Kolumbii pátral po 50 let starém Fordu Mustang svého dědečka. Sice bez úspěchu, s tím ale od počátku trochu počítal – cesta byla v případě této výzvy cíl. Pátrání mu přineslo několik zajímavých setkání a nakonec také projížďku v jednom podobném veteránském vozidle. „Cizí lidé žili mým příběhem, to bylo neuvěřitelné,“ vypráví Jan s tím, že v pátrání ještě pokračuje na dálku. „Když auto objevím, budu ho muset koupit a dovézt do Evropy, nebude se dát nic dělat.“

Kolumbijské zážitky Jana Macháčka|foto: Jan Macháček

Escobar a arabica

Kolumbie je samozřejmě nechvalně proslavená Pablem Escobarem a drogovými kartely, jednotkami FARC a válkami gangů. Řada míst spojených s drogovým byznysem je dnes cílem turistického ruchu, v některých regionech ale stále není úplně bezpečno. „Země ale udělala velký skok kupředu a dnes jsem její kokainovou tradici vzal spíš jako příležitost uvědomit si, že kvůli potěšení z drog v západním světě lidé v zemích jako Kolumbie neskutečně trpěli,“ říká Jan Macháček.

Kolumbijské zážitky Jana Macháčka|foto: Jan Macháček

Escobarovská místa v Kolumbii viděl a podíval se nakonec pro zajímavost na kávové plantáže, ačkoli kávu nepije. „Stojí za návštěvu, rozhodně, kávu jsem tam ochutnal, ale pít ji nezačnu, i když všichni kolem mě říkali, že je výtečná,“ usmívá se.

Smrduté Salto

Bizarní zajímavostí, kterou Jan Macháček viděl na závěr své cesty, je impozantní, 145 metrů vysoký, ale smrdutý vodopád Salto de Tequendama. „Říkal jsem si, co může smrdět na vodopádu… Brzy jsem pochopil, když jsem viděl, že voda je úplně černá,“ píše Honza ve svém cestopise Hledání ztraceného času na webu Cestolet. Chtěl by ho vydat i knižně – to je další výzva, která před ním po návratu z kolumbijské cesty ještě stojí.