Socialismus neprodukoval jen paneláky, ale i umělecká díla. Upozorňuje na to nová výstava v ústeckém Hraničáři

8. březen 2019
Zprávy ze Severu

Socialistická architektura, to není jen několik typů panelových domů. Zejména některé veřejné budovy z té éry jsou výjimečné. Týká se to také uměleckých děl, která byla součástí každé nové stavby nebo sídliště. To vše ukazuje nová výstava ve veřejném sálu Hraničář v Ústí nad Labem.

Z depozitářů muzea doputovaly do Hraničáře části plastiky, která byla na budově ústeckého magistrátu. Jejími autory jsou Olbram Zoubek a Eva Kmentová.

„Celé to abstraktní dílo, které má na šířku asi 7 metrů, bylo v 90. letech odstraněno. Tehdejším politikům vadil motiv srpu a kladiva. Historici umění, architekti i odborná veřejnost se shodují, že to byla velká chyba, protože Olbram Zoubek a Eva Kmentová patří mezi klíčové umělecké osobnosti druhé poloviny 20. století. Je to vlastně nejexplozivnější dílo, které tady veřejný prostor v Ústí nad Labem měl,“ popisuje historii jednoho z vystavovaných děl kurátorka výstavy Martina Johnová.

Části plastiky Olbrama Zoubka a Evy Kmentové, která do 90. let minulého století bývala na ústeckém magistrátěJan Šrámek představuje digitální kresby centra Mostu a některých socialistických stavebSkupina architektů na modelu z roku 1978 ukázala, jak si představuje přestavbu centra Ústí nad Labem a dolní části StřekovaKeramická mozaika Marty Taberyové bývala u plaveckého bazénu na Klíši

Upozornila i na část keramické mozaiky světově uznávané umělkyně Marty Taberyové.

„Ta byla umístěna v ústecké plavecké hale. Ten keramický reliéf částečně také odkazuje k volnému času, s tématem slunce a vody. Tuším, že před 15 lety byla z plavecké haly během rekonstrukce odstraněna,“ popisuje Johnová.

Na výstavě můžete vidět také architektonické představy o budoucnosti Ústí

K socialismu patřilo i budování. V Ústí nad Labem to znamenalo například zbourání části Masarykovy ulice blízko centra – místo činžáků zaujal obchodní komplex a panelové domy.

Jaké představy měli architekti o proměně hlavně centra města a části Střekova na druhé straně řeky, představuje jejich model z roku 1978.

„Je to ideální, utopistická vize toho, jak se celé to město mělo realizovat. Zároveň je to trochu kritické – architekti totiž při tom počítali s bouráním historických staveb. Ten urbanismus, který tu je, představuje náladu té doby, ten hi-tech, ten futurismus… Většina z těch plánů ale nebyla nikdy realizovaná,“ dodává kurátorka.

Hraničář k výstavě nazvané „Sluneční město“ připravil i řadu přednášek nebo kurzů pro děti i dospělé. Výstavu završí průvodce ústeckou architekturou z let 1960 do sametové revoluce.

autor: Gabriela Hauptvogelová
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

Zprávy z iROZHLAS.cz