Současná berlínská výstavba je perverzní, říká slavný architekt Hans Kollhoff

15. říjen 2018

„Dneska jde především o kšeft, o uspokojování obchodních zájmů nadnárodních společností a investorů. Profit to je to hlavní,“ komentuje Hans Kollhoff současný urbanismus. Kollhoff je jednou z největších hvězd německé architektury, jeho mrakodrap na Potsdamer Platz je symbolem nového sjednoceného Berlína. Kollhoff má ale i řadu odpůrců, kteří kritizují jeho retrostyl i odpor k moderní architektuře.

„V 90. letech jsme chtěli město rozvíjet, chtěli jsme stavět ve městě, ne na zelené louce. Ale mnoho z našich vizí se neuskutečnilo, a v současnosti tak máme v Berlíně dramatický nedostatek bytů,“ vysvětluje Kollhoff, proč podle něj zažívá Berlín, ale i třeba Praha, krizi bydlení. Kollhoff kritizuje především nadnárodní společnosti, které spekulují s pozemky i s byty. „Krize se pak řeší tím, že se staví levné obytné komplexy na periferiích. Takhle ale fungující město nevypadá.“

Logo

Hans Kollhoff je zastáncem tradiční podoby města s blokovou výstavbou a v minulosti inspirovanou architekturou. Právě retro styl jeho staveb mu odpůrci často vyčítají. Kollhoff kritizuje nejen současnou výstavbu, ale velké pochopení nemá ani pro socialistickou architekturu, třeba panelová sídliště. „Sídliště jsou monofunkční útvar, zatímco klasické město je komplexní. Na sídlištích lidé jen žijí. Městská struktura je daleko rozmanitější. Panelová sídliště nejsou tím, co my vnímáme pod pojmem město,“ domnívá se. V centrálních částech měst je víc kulturních i ekonomických příležitostí. Architekt ovšem zároveň ignoruje výzkumy, které tvrdí, že lidé jsou na sídlištích velmi často spokojení, jak říkají například i autoři českého projektu Paneláci.

Kollhoff je mimo jiné také autorem studie na přeměnu berlínského Alexanderplatzu, centra bývalého Východního Berlína. Vedení města z něj chtělo mít v 90. letech podobné byznyscentrum, jaké vznikalo i na Potsdamer Platzu. Mezinárodní soutěž, které se účastnil třeba i Daniel Libeskind, vyhrál právě Kollhoff s návrhem postavit na Alexanderplatzu třináct nových výškových budov. Návrh vyvolal protichůdné reakce a k jeho realizaci nikdy nedošlo. Názory na to, jestli to je dobře, nebo špatně, se dodnes různí. Jeho příznivci říkají, že je neekonomické, aby ve městech zůstávaly tak velké nevyužité prostory, jaké navrhli socialističtí architekti. Kritici návrhu oponují, že nové mrakodrapy nerespektovaly propracovanou architekturu Alexanderplatzu, kterému vévodí známá televizní věž. Proti se postavily i spolky místních obyvatel, kteří se obávali, že nová výstavba inspirovaná Manhattanem by úplně proměnila charakter čtvrti.

Hans Kollhoff by ale ani po víc než 20 letech na svém návrhu vůbec nic nezměnil. „Dnes je tam vše v rukou spekulantů, kteří skupují pozemky a přeprodávají je dráž a dráž. Teď už je jejich cena taková, že je ekonomicky nemožné tam něco postavit. Pozemky na Alexanderplatzu tak leží ladem.“

„Jako student jsem bydlel ve staré zástavbě, která byla v katastrofálním stavu. Když jsme ale vyšli na ulici, tak tam byl život, byly tam hospody, ulice žila. A mám pocit, že tohle na panelových sídlištích není.“ Poslechněte si celý rozhovor s Hansem Kollhoffem.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.