Špína se Živou vilou a NAAB: Poryv svěžího jižního větru

7. červen 2016

Že je na jihu Čech velmi živo? Velmi fousatá informace, na které celou Špínu nelze postavit. Že v tom hrají velkou roli Prachatice, to už trochu překvapit může, protože dosud znamenal jih pro špínomilce především aktivity spojené s Noise Assault Agency Budweiss.

Právě v Prachaticích se stal středobodem nezávislého kulturního dění spolek Živá vila, snaha o zachování originální funkcionalistické stavby, kterou pro místního podnikatele Johanna Nepomuka Krale projektoval vídeňský architekt Fritz Reichl. Dům by měl padnout za oběť obchvatu, který zastánci vily považují za zbytečný, a tak se snaží na místo upozornit akcemi všeho druhu. Vyjádřeno zkratkou, vila spojila alternativce, pankáče, divadelníky, noisery i architekty.

Je nabíledni, že se dění kolem hranatého baráku s plochou střechou muselo nějak protnout s bláznivinami, které už nějaký čas podniká budějovický kolektiv NAAB, druhá část výpravy hostů v poslední Špíně.

Label, který pořadová čísla releasů vytahuje z klobouku kouzelníka Pokustóna, takže nemá pořádek ani v katalogu, ani v ledasčem jiném, daroval světu už řadu skvělých desek od Nod Nod a Five Seconds To Leave přes Esazlesa, Nuly, Depakine Chrono k zasněným Walden. Ve Špíně představí novou kapelu jižního kulturního okruhu, která si říká Sýček, zmateně pobrouzdá historií vlastní značky a bude lákat na akce, u kterých vznikne problém vzpomenout si na některé účinkující. Kdo by odolal takové relaci?

Nálož zpráv a dalších, o něco méně kryptických pozvánek na koncerty v závěru pořadu je již samozřejmostí. Revoluce počká.

autoři: Petr Wagner , Miloš Hroch , Honza Šamánek
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.