Spisovatel Tad Williams zve do ztraceného srdce tolkienovské fantasy

Tada Williamse bychom mohli považovat za dalšího pěšáka v mohutné armádě fantasy spisovatelů, kteří v osmdesátých letech pochodovali ve stopách věhlasného J. R. R. Tolkiena. Byla by to chyba především proto, že Williams rozhodně není řadový pěšák. Z dnešního pohledu se dokonce zdá, že pokud hledáme přechod mezi Tolkienem a současnou, drsnější a tragičtější epickou fantasy v podání George R. R. Martina nebo Andrzeje Sapkowského, mohli bychom ukázat prstem právě na něj. Ostatně autor Hry o trůny George R. R. Martin se k Williamsovu cyklu Jasný osten, Žal a Trn, vydanému na přelomu osmdesátých a devadesátých let, hlásí jako k jednomu z hlavních inspiračních zdrojů.

Trojice objemných knih s názvy Trůn z dračích kostí, Kámen rozluky a Věž zeleného anděla vypráví příběh čtrnáctiletého chlapce Simona, který se stane jednou z ústředních postav velké války v království Východní Ard, do které je zapletená rasa čarovných bytostí jménem Sithové a vládce jednoho jejich národa Ineluki, Král bouří. Zápletka určitě připomene nejen Pána prstenů, ale i libovolnou z desítek dalších epických fantasy sérií, které se Tolkienovou trilogií více či méně inspirovaly.

Komiksová fantasy v českých knihkupectvích: Conan, Thorgal a Prsten Nibelungův

• Upravit
• Smazat

V posledních měsících se na českých knižních pultech objevilo nemalé množství komiksů žánru klasické hrdinské fantasy. Do přepracovávání povídek Roberta E. Howarda o barbaru Conanovi se pustila špička současné francouzské scény i americké vydavatelství Dark Horse. Americký klasik P. Craig Russell zase přetvořil do hávu dobrodružné fantastiky operní cyklus Richarda Wagnera o Nibelunzích. A vrátil se i jeden z nejdůležitějších původních komiksových reků Evropy Thorgal.

I Williams kráčí v mistrových stopách, ale dělá to mnohem poctivěji než kdokoli před ním. A nebojí se dělat někdy i hodně zákeřné úkroky stranou. Jeho knihám se někdy vyčítá, že jsou rozvláčné. Pomaleji plynoucí děj je ale daní za neobyčejnou péči, kterou Williams věnuje nejrůznějším detailům i propracovaným souvislostem svého světa. Východní Ard je neobyčejně podrobně rozvržený fiktivní časoprostor, který má své dějiny, různé lidské i nelidské kultury, krajinu plnou význačných milníků, ale i docela obyčejných lesů či cest. K tomu má vlastní kuchyni, poezii, náboženství, architekturu a tak dále. Vedle lidské společnosti věnoval Williams také hodně prostoru popisu civilizace Sithů, což je v podstatě obdoba Tolkienových elfů, ale založená na originálně promyšlených magických vazbách kultury a životního prostředí. Williamsovy knihy ale nejsou jen sáhodlouhé popisy. Naopak, je to napínavé a dramatické dobrodružné vyprávění, které nás provede svým světem v sérii strhujících situací.

Na rozdíl od Tolkiena je také Východní Ard mnohem drsnějším a nemilosrdnějším světem. Spíš než pohádkovou říši připomíná reálný středověk, a to včetně naturalistických popisů válečných hrůz, nesentimentálního pohledu na rytířství a majestát králů nebo třeba zásadní a komplikované role křesťanství ve společnosti. Také pohled na soužití lidí a mytologických ras má daleko k idyle. Lidé a prastaří, dlouhověcí Sithové k sobě chovají zakořeněnou podezřívavost, která volně přerůstá v otevřenou nenávist.

Právě tyhle temné tóny Williamsovy trilogie ještě posílily v jeho nové knize Srdce ztraceného. Pouhých dvě stě stran dlouhý román je nicméně jen předělem k další velké trilogii z Východního Ardu, kterou má Williams právě rozepsanou a která bude vycházet i v českém překladu. Srdce ztraceného se odehrává na konci války, kterou popisuje první trilogie. Poražená armáda Nornů, temných Sithů, kteří v trilogii vystupují jako záporáci, prchá před lidskými pronásledovateli do svého sídla, města Nakkiga.

Upíři, androidi a jaderná zkáza. Jaký měl být rok 2019 podle filmařů

• Upravit
• Smazat

Rok 2019 bude rokem ponurých znečištěných megaměst, všemocných korporací, tajných experimentů a umělých lidí bojujících o svoje práva. A taky brakové osmdestátkové postapokalypsy. Aspoň takhle si letošní rok představovali tvůrci sci-fi snímků. V roce 2019 se odehrávají dva klasické filmy, k nimž se hlásí cyberpunkové hnutí – Blade Runner a japonské anime Akira. Stejným letopočtem ale zarámoval svůj megalomanský propadák Ostrov i Michael Bay.

Williams střídá perspektivy několika postav jak z řad lidských pronásledovatelů, tak samotných Nornů. Ukazuje tak, že poslední fáze války rozhodně není žádným triumfem dobra nad zlem, ale spíš unavenou, úpornou snahou dát obrovské hromadě mrtvých na obou stranách nějaký smysl. Pro vítěze je to zoufalá snaha si své vítězství udržet, pro poražené stejně dramatický souboj o záchranu vlastního světa, kterému hrozí, že bude ztracen. Postavy, které Williams sleduje, jsou plné fyzické i psychické únavy, ale také potřeby zvrátit tok proměňujícího se světa ve svůj prospěch.

V Srdci ztraceného nás Williams nechává nahlédnout do cizokrajné kultury Nornů, která není tak démonická, jak by se mohlo zdát. Z jejich pohledu je kniha vyprávěním o invazi barbarů do civilizovaného světa, se kterou se různí jedinci vyrovnávají různě – od výzev k důstojnému přijetí zkázy celého společenství po návrhy k řízenému křížení obou ras. S tímto motivem do knihy proniká melancholický pocit konce jedné éry, soumraku světa, za který mohou jeho příslušníci ještě bojovat, ale už ho nedokážou obhájit. Williamsovi se tenhle tragický pocit, přítomný už v názvu knihy, podařilo v útlém svazku skvěle evokovat. Jaký nový svět se v srdci toho ztraceného zrodí, nám Williams ukáže v navazující trilogii Poslední král Východního Ardu, jejíž první díl se připravuje k českému vydání.