Spisovatelé se ptají moderátorů. Liberatura slaví deset let vysíláním naruby
„Ráda pošlu otázky, ale zodpovíte je? Nebo si z nich jen vyberete ty, co se vám hodí?“ ujišťovala se Petra Hůlová, kterou jsme při posledním rozhovoru nešetřili. A tak nám to vrátila. V díle, který jsme si nadělili k prvnímu jubileu vysílání. Spisovatelé se tentokrát ptali nás.
Museli jsme přiznat, co nás štve na tom druhém (ona studená myš, on si s každým tyká, věčně žvaní a nikdy nechodí včas), rozpovídat se o tom, co děláme, když zjistíme, že máme pozvaného hosta, jehož knížka „je blbá“ (snažíme se konfrontovat). A taky – které knihy se nám za těch deset let líbily nejvíc?
Bylo jich strašně moc, ale některé prozradit můžeme. Jezero Bianky Bellové nás odrovnalo, výpravná, přitom kompaktní. Dystopická a ponurá, ale psaná se znepokojivou lehkostí. A taky nás dostala spousta básnických sbírek. V poezii jako by se začínalo dařit analytičtějšímu přístupu, vzniká mnoho knih, které se snaží přijít na kloub nějakému fenoménu – ať už je to technologizace světa (Ondřej Buddeus – Zóna), nebo fakt, že se všechno smršťuje do jednoho velikého, globálního kanclu (Pavel Zajíc – Peníze). Kdyby se takových témat tak jednou chytil český román!
Kdo nás ve vysílání rozhodil? A kdo nás naopak svým vystoupením v Liberatuře navždy ohromil a ovlivnil? A jak může Karolína vysílat v rádiu, když nenávidí hudbu? Poslechněte si jubilejní speciál Liberatury, ve které otázky pokládali třeba Emil Hakl, Kateřina Tučková nebo David Zábranský.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
