Spisovatelka Abnousse Shalmani v Přes čáru: Nejsem rohožka. Takže jsem feministka

„Mých identit je mnoho, ale na prvním místě jsem žena. Jako žena jsem se narodila a je to zároveň moje pýcha i bolest. Být žena znamená nést si v sobě dlouhé dějiny útlaku. A také je to boj,“ vysvětluje Abnousse Shalmani.

Ráda o sobě říká, že je Francouzka narozená v Teheránu, která měla to štěstí, že přistála v Paříži: „Jsem kosmopolitní. Mám přístup k vědění ze všech koutů světa. Mohu číst jakékoliv knihy. Milan Kundera je mi stejně blízký John Irving. Nebo z devatenáctého století dostanu chuť na Galsworthyho a pak se se stejným nadšením ponořím do Balzaca.“ Podle Shalmani je kultura a hlavně umění s literaturou skvělý nástroj, jak propojovat lidi.

Na otázku, co je to dnes feminismus, odpovídá A. Shalmani citátem z roku 1913: „Ráda cituji anglo-irskou novinářku Rebeccu West, která řekla geniální věc. Že nikdy úplně nepřišla na to, co to je přesně ten feminismus. Jen si všimla, že jí říkají feministka vždycky, když se projeví jinak než jako rohožka nebo prostitutka. Přesně to vystihuje můj feminismus. Nejsem rohožka. Takže jsem feministka. Odmítám se nechat redukovat jen na své pohlaví. A to ze mě dělá feministku. Feminismus je osvobozenecký boj. Je to přesvědčení, že muži a ženy jsou si rovni. Před zákonem, to především, a také co se jejich možností týká.“

Egalité ve Francii?

Její rodina utekla z Íránu kvůli nesvobodě a nespravedlnosti, ale ty později v jiné formě našla i ve Francii. Právě ve vztahu společnosti k ženám. „Je nespravedlivé, když se muž smí rozhodnout, jestli se bude věnovat kariéře, jestli se ožení, jestli bude mít děti, nebo ne, a žena tuto možnost volby nemá. Ženy jsou pořád redukované na svá břicha a na svá pohlaví,“ říká Abnousse a jedním dechem dodává, že feminismus rozhodně není boj proti mužům. Podle ní je to boj proti patriarchálnímu systému.

„Nemyslím si, že společnost řízená ženami by byla lepší než ta řízená muži. Všechny formy dominance je třeba zrušit. A naopak všechny formy rovnosti zaslouží pozdvihnout,“ je přesvědčená íránsko-francouzská spisovatelka Abnousse Shalmani.