Spoko! Startér pouštěl postrockové anonymy JAF 34 a nastavil precedent nadšeného Kaifosze
Klíčové slovo posledního vydání naší hitparády bylo „spokojenost“. Kuba Kaifosz jej ve studiu zopakoval minimálně devětkrát, tedy v průměru jednou za vstup. To je hodně. A jak je možné, že měl tak bezprecedentně dobrou náladu? Mohly za to i novinky.
První přišla od brněnské čtyřky Got Some. Ta zrovna vydala album Lights, ze kterého nám poslala ukázku s názvem I'm Proud I Didn't Sleep With Her. Soutěž o nejhorší název písničky epigoni britské (potažmo americké) kytarové scény v podstatě vyhráli, ale bez ironie, docela dobře jsou na tom i hudebně. Dva zpěváci, jeden jako Ian Curtis, druhý spíš Brian Molko, dohromady Interpol. To není zrovna originální kombinace, ale Got Some to prostě všechno vyhrávají svou nepopiratelnou energií, kvůli které odpouštíme název, jalový text i další drobnosti. Za nás jo.
Ještě víc nás ale potěšila novinka od poloanonymní formace JAF 34. Ta vznikla v roce 2014 a už tehdy jste ji mohli slyšet ve Startéru. V té době šlo o projekt jediného muzikanta, který se pak na dlouhá léta odmlčel, aby v roce 2019 vydal sérii silných singlů. Od ambientu se posunul k post rocku a JAF 34 proměnil na několikačlenné fluidní uskupení, v němž známe jména všech muzikantů kromě frontmana. Jejich Now je šestiminutová skladba v radio editu. Báli jsme se, že to bude hrozná nuda, ale opak je pravda. Now vás opravdu přemístí do přítomnosti a nepustí vás po celou stopáž tracku. Tenhle song ani na vteřinu neztratil naši pozornost. A pak že post rock je pryč!
Poslechněte si poslední vydání Startéru, radujte se spolu s nadšeným Jakubem a tipněte si, u kterého songu dobrá nálada zase zmizela. A nezapomeňte hlasovat a poslat vlastní pecky na starter@rozhlas.cz.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.