Spousta rodičů si nevšimla, že se WhatsApp z komunikačního kanálu proměnil v komplexní sociální síť
„Nefunguje to tak, že čím víc digitálních technologií používám, tím negativnější dopad to na mě má. Zjistili jsme, že děti, které hrají denně hodinu a půl hry, jsou ve větší pohodě než ty, které nehrají vůbec,“ říká vědkyně a teoretička médií Michaela Slussareff. „Když je to omezené, působí to pozitivně. U sociálních sítí je to podobné, ale čas, kdy působí pozitivně, se zastavuje na třiceti minutách denně.“
„Je důležité myslet i na to, co by děti právě teď dělaly, kdyby na telefonu nebyly. Nepřicházejí tím o pohyb venku? O sociální kontakt? Není v tuhle chvíli telefon zástup za něco důležitého?“ vysvětluje Michaela, jejíž kniha Hry, sítě, porno se nedávno dočkala druhého, doplněného vydání.
„Spousta rodičů si nevšimla, že se WhatsApp z komunikační platformy pro rodiče a babičky proměnil v komplexní sociální síť. Děti si tam mimo jiné můžou povídat s AI chatbotem,“ vysvětluje vědkyně a máma dvou synů. „Řešíme často s rodiči, že by z platformy chtěli odejít, jenže jsou tam všechny kroužky a trenéři, používají to školy. A to je něco, co nechceme - vytrhnout děti z komunikační báze.“
„Myslíme si, že používáme sociální sítě ke komunikaci, ale ono to tak už není. Používáme je ke konzumaci krátkých videí, které atakují paměťové schopnosti, soustředění a pozornost,“ říká Michaela.
„Chatboti jsou podlézaví. Udržet s vámi dobrý vztah, je nadřazeno tomu, aby vám potvrdili pravdivou informaci.“ Poslechněte si rozhovor s Michaelou Slussareff.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
