Staronové elasťáky sympatického pavouka. Spider-Man není příchodem Kristova vědomí

Unavenou a diváky stále méně vyhledávanou formuli superhrdinských blockbusterů zachránil dobrý soused Spider-Man, jenž v novém pokračování, které jen v Česku vidělo více než půl milionu návštěvníků, prochází krizí identity, což je takový slogan každodenního tápání čelistí grupen. Přesto nás pavoučí comeback bez hightech udělátek navzdory žlažovitému tahounství Toma Hollanda veskrze minul. Aleš v kontextu úmorných marvelovek návrat k simplicitě sice cení, na stranu druhou mu snaha o dospělejší tón úplně nenajela.

Vítek coby symbol kráčející maskulinity zase kritizuje snahu o propojení světa Nového Yorku v čele s vykloubeným Punisherem. „Fakt to nelepí dohromady. Nepřesvědčivá fúze dvou světů, postava Punishera najednou působí banálně, je shazovaná a mě to trochu uráží, protože daredevilovský vesmír je pro mě asi nejpůsobivější,” říká, což nezachrání ani dobrá herecká chemie. Vyprávění navíc cyklicky replikuje dramaturgické chyby žánru a je zbytečně dlouhé. „Mám strašně otázek a málo odpovědí,” uzavřel Spider-Vít svůj rant.

Martin k nebohému spajdýmu chová z kluků asi největší zášť, projevil tak své šikanátorské návyky. „Dětskou hru v elasťácích na dospělá témata nemůžu brát vážně, když protagonista háže infantilní vtípky. Film na vás neustále něco chrlí, bojí se nudit a nemáte čas nad čímkoli rozjímat. Nepřijde mi to svěží vůbec v ničem, jen výsostně otravný,” sepsul snahu tvůrců vyzdvihnout temnotu, načež dodal, že si snímek neužil ani jako akční spektákl, přišel mu jako digitální bordel bez nápadu. Jakkoli třeba Vítek druhou polovinu filmu označuje za fluidně natočenou.

„Za mě spíš mid než úplná katastrofa. Hlavně díky chemii Hollanda a Zendayi. Zendayu bych obecně chtěl vypíchnout za její effortless presence. Vytahuje film z průměru, ale znovu bych na něj nešel,” nachází Aleš určité sympatie. Pak už se ale kladenská síť zhoupla do ještě temnějších (nejen) filmových oparů a hlavně výparů.

Úkryt nebo past – ptal se muž sahající po erekci v přerovském poschodí. Narýsoval Martin 6 gramů? Nebo raději rozproudil Dvě deci tuše? Věděli jste, že žít s Alešem je tak trochu A Toxic Love Story? Od Vraždy v Idahu má ale naštěstí ještě daleko. Vítek stejně raději preferuje Bombový útok na let Pan Am 103. Čelisti – podcast na duchovní houpačce.