Stavěla most v Janově mafie? „Je jako pizza, je málo míst, kde ji v Itálii nenajdete,“ tvrdí Holcová

23. srpen 2018
Zřícený most v italském Janově

„Je možné, že za pád mostu v Janově může mafie. V Itálii se ke stavebním zakázkám dostává běžně a dnes je velmi silná,“ souhlasí novinářka Pavla Holcová se spekulacemi zahraničních médií, o téma se zajímá britský Guardian nebo The Conversation. V současné době pracuje na rozkrývání aktivit italských zločineckých organizací, které působí na celém světě. I v Česku. V jakém stavu jsou italské mafie a jsou s nimi státy a mezinárodní organizace schopny bojovat?

„Organizace přešly na novou strategii, nechtějí být vidět, zejména 'Ndrangheta,“ popisuje Pavla Holcová a podotýká, že sítí organizovaného zločinu je v Itálii více. V rozhovoru jsme ale nejčastěji naráželi na zmíněnou 'Ndranghetu. Mafie působí kdekoliv je možnost vydělat peníze. Pašuje drogy, vysává eurodotace a vydělává i na migrační krizi. Funguje podobně jako globální korporace, má ale výhodu, že se nemusí obtěžovat s dodržováním zákonů. Vytvoří si své vlastní, vysvětluje podobnost s globálním byznysem novinářka.

Pavla Holcová

I když se organizovaný zločin snaží nepřitahovat k sobě pozornost, která se obrací především k násilí, rozhodně se ho nezřekl. „Stále jsou schopni být velmi násilní. Zejména v rámci vyřizování účtů uvnitř 'Ndranghety. Dokáží vymyslet spoustu kreativních, pomalých a bolestivých poprav,“ vysvětluje Pavla Holcová.

Státy, Evropská unie i Interpol mají problém aktivity mafie monitorovat a potírat. „Zločinci mají téměř neomezený rozpočet. Mohou si najmout nejlepší lidi, kteří se jim postarají o bezpečnost, zametání stop nebo nejlepší právníky,“ vypočítává jen některé z možností Holcová. I když zná fungování mafie podrobně, přiznává, že řešení globálního boje s organizovaným zločinem si neumí představit. Za příklad ale dává boj s finanční kriminalitou v USA, kde platí presumpce viny. Pokud není prokázán legální původ peněz, propadnou státu. „Bylo by zajímavé, kdyby někteří velmi bohatí lidé i ve východní Evropě nebo na Ukrajině museli dokládat, jak přišli k penězům,“ zamýšlí se.

Pavla Holcová založila České centrum pro investigativní žurnalistiku. S dalšími investigativními novináři se věnuje velkým mezinárodním projektům, pátrala po uložených penězích v daňových rájích v kauze Panama Papers, zabývala se také srbským organizovaným zločinem, podezřelými ruskými investicemi v Černé Hoře a pracovala se zavražděným novinářem Jánem Kuciakem.

Zločinci prý mají své kontakty všude, mezi politiky, v řadách policie i na úřadech. Mezinárodní kriminalita se navíc obtížně prokazuje. Jak zmiňuje Holcová, pokud někdo organizuje přepravu kokainu, stačí mu notebook a wifi v kavárně. Na monitoru nemá napsáno, že sleduje „17 kilo kokainu, směřující do konkrétní destinace“. Zobrazí se prostě jen číslo zásilky. Prokázat, že se jedná o trestnou činnost, je těžké. V závěru rozhovoru jsme také konfrontovali popkulturní představy o mafiánech s realitou. Současní bossové prý nemají dobře padnoucí obleky a doutníky jako v klasických filmech. „Představte si obtloustlejšího důchodce, který většinu dní okopává zahrádku a hraje si s vnoučaty. Nikdo by do něj neřekl, že řídí pravděpodobně největší světovou korporaci,“ říká Pavla Holcová.

Pusťte si celý rozhovor o současné globální mafii a boji s ní.