Štěněti začala po odstranění čelisti znovu regenerovat a dorůstat kost. Je to první zaznamenaný případ

9. únor 2024

Tříměsíčnímu štěněti francouzského buldočka po odstranění dolní čelisti kvůli nádorovému onemocnění začala kost znovu spontánně dorůstat. Nyní je jeho čelist dokonce znovu téměř plně funkční. Jedná se o unikátní a dokonce první zaznamenaný případ regenerace kosti u psů.

Buldoček Tyson měl původně podstoupit zákrok čelisti kvůli rozštěpu patra na klinice orální chirurgie a stomatologie v ústavu veterinární medicíny Cornellovy univerzity. Veterináři si ale všimli, že má štěně také nádor v dolní čelisti. Jednalo se o papilární dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní, což je zhoubný nádor u psů. Kvůli němu tak Tysonovi levou dolní část čelisti veterináři zcela odstranili, píše server Good News Network.

Během rekonvalescence si během kontroly lékaři všimli, že štěněti začíná kost sama dorůstat. U psů je schopnost regenerace kostí velmi unikátní a dosud nebyla nikdy oficiálně zaznamenána ani sledována, ačkoliv neoficiálně už byly některé takové případy popsány.

Veterináři to na základě Tysonových zdravotních záznamů vysvětlují tím, že štěněti zachovali během zákroku značné množství okostice čelisti, což je vazivová blána, která pokrývá kostní tkáň s krevními cévami a nervy, jež vyživují kost a podporují její růst. Důvod ale spíše odhadují a zůstává pro veterináře záhadou.

„Zachování okostice bylo pravděpodobně nezbytné pro regeneraci nové kosti. Je třeba udělat více pro to, abychom pochopili, jaká je pravděpodobnost, že se to stane i u jiných psů. A jestli má na to vliv také třeba jejich věk,“ uvedla veterinářka Alexandra Wright z Cornellovy univerzit.

Tysonova nová dolní čelist je téměř stejně funkční jako ta původní. Chybí jí sice zásobení hlavními cévami a nervy a pes v ní nemá zuby, ale svou velikostí odpovídá kosti, kterou mu lékaři museli odebrat. Podle současných výsledků psa také už jeho čelist neodpovídá žádným známkám nových nádorových buněk.

Spustit audio
  • Plastové obaly možná nahradí mořské řasy. Jsou ekologičtější než jiné alternativy

    19. únor 2024
    Mořské řasy

    Už několik let obchodní řetězce vyměňují igelitové tašky za papírové, fastfoody plastová brčka za papír. Ani ty ale nejsou pro přírodu stoprocentní úlevou. Třeba proto, že výroba papíru je energeticky náročnější ve srovnání s tím, kolikrát se finální produkt použije. Na světlo světa se ale dere nový materiál: mořské řasy.

    Jedním z inovátorů, které s řasami experimentují, je londýnská společnost Notpla, která využívá už dávno vynalezenou věc: imitaci kaviáru z 30. let minulého století. To, co bylo nejprve levnou potravinovou alternativou nyní používá pro obaly nápojů, gelových kapslí na praní nebo jídla.

    „Mořské řasy rostou rychle a nepotřebují sladkou vodu, půdu ani hnojiva, zachycují uhlík a snižují kyselost okolní vody. Některé druhy mořských řas mohou vyrůst až o metr za den,“ říká Pierre Paslier, generální ředitel Notpla.

    Nizozemská vláda na konci loňského roku uznala obal této firmy za „první a jediný“ materiál bez plastů. Obaly z mořských řas můžou od ledna objednávat tamní restaurace. Ale jsou tu i další společnosti soustředící se na možný materiál budoucnosti. Třeba společnost Sway testuje nový materiál u velkých amerických prodejců oblečení jako J. Crew prodávající oblečení a Burton.

    Podle USDA je pěstování mořských řas nejrychleji rostoucím odvětvím americké akvakultury. Je to také jedna z nejekologičtějších alternativ plastů. Papírové obaly zabírají na skládkách více místa, kartonový odpad zase produkuje metan. A bioplasty na bázi kukuřice často potřebují k rozložení specializovaná kompostovací zařízení.

  • Zombie požáry: Ohně, které hoří i pod sněhem. V Kanadě jich jsou letos desítky

    19. únor 2024
    Lesní požár (ilustrační foto)
    I teď, uprostřed zimy, na západě Kanady stále hoří desítky požárů. Jsou ukryté pod zemí a pod sněhem. Proto se jim taky přezdívá „zombie požáry“. Letos jich je podle biologů rekordní počet. Zdůvodňují to extrémně ničivým létem, kdy v Kanadě hořelo víc než 180 000 km čtverečních půdy.

    Biologové varují, že na jaře přitom mohou stále doutnající uhlíky ze zombie požárů zažehnout plnohodnotný oheň, popisuje v reportáži BBC. To, když se k nim znovu dostane kyslík. Většina těchto ohnisek ale zpravidla vyhasne do jara sama.

    Jenže Britská Kolumbie v lednu evidovala 106 zombie požárů, píše NPR. Běžně jich tam v minulých letech v zimě přežívalo pět nebo šest. V sousední provincii Alberta experti na začátku února pozorovali 57 skrytých ohňů, což je skoro desetinásobek průměru z předchozích pěti let.

    Zombie ohně vznikají nejčastěji, když se před zimou nepodaří zcela uhasit lesní požár. Sníh pak jeho zbytky izoluje od zimy a uhlíky doutnají v půdě bohaté na rašelinu, která je v kanadských lesích běžná. Kanadští hasiči se loni potýkali s více než tisícovkou požárů, museli proto upřednostnit ochranu měst a vesnic a nemohli hasit každý požár.

    Experti to spojují se nebývalým suchem a jevem El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost teplého a suchého počasí. „Tohle pokračující doutnání během zimy je podle mě hodně alarmující,“ doplnila pro BBC bioložka Jennifer Baltzer z Wilfirid Laurier University.

  • Paul McCartney si po 50 letech znovu zahrál na ukradenou kytaru

    19. únor 2024
    Paul McCartney na snímku z roku 1965
    Víc než 50 let trvalo, než se odcizená kytara Paula McCartneyho vrátila svému majiteli. Klíčovým vodítkem bylo potvrzení krádeže charakteristické baskytary Höfner ze zaparkované dodávky v Londýnském Notting Hill 

    Zvuk této kytary můžou posluchači znát z prvních dvou alb Beatles, včetně legendárních hitů jako Twist and Shout, She Loves You nebo Love Me Do. Po zbytek svého působení v kapele ji Paul McCartney používal jako záložní – dokud mu ji neukradli, píše CNN.

    Někdejší člen kapely Beatles si na svůj nástroj opět zahrál v prosinci a to díky celosvětové pátrací akci „Lost Bass“ (Ztracená basa). Iniciovali ho investigativní novináři Scott a Naomi Jonesovi, kteří prošli více než 100 stop, aby našli ztracenou kytaru ve městě Hastings na jižním pobřeží Anglie.

    Páru se ozvala rodina z anglického hrabství Sussex, že má na půdě zaprášenou kytaru, která vypadá jako ta pohřešovaná. Odesílatel e-mailu uvedl, že jeho otec baskytaru ukradl a teď ji zdědil.

    „Všechny důkazy nasvědčují tomu, že zloděj nevěděl, co tu noc krade,“ řekl Scott Jones. „Myslím, že to pro něj byla jen kytara a později zjistil, že to byla kytara Paula McCartneyho.“ Pravost kytary pak potvrdil jak výrobce Höfner, tak britský hudebník.

  • Somálsko zasáhly tisícové protesty proti femicidě. Rozpoutaly je brutální vraždy tří žen

    16. únor 2024
    Somálsko vlajka

    Tisíce lidí vyšly do ulic v Somálsku kvůli násilí páchanému na ženách. Protesty rozpoutaly vraždy tří žen. Podezřelými jsou přitom jejich manželé. O situaci ve východoafrické zemi informuje britský server Guardian.

    Tři ženy byly zavražděny v prvním únorovém týdnu. Dvě z nich byly těhotné. Jednu z žen, osmadvacetiletou Lul Abdi Aziz Jazirain, její manžel polil benzínem a zapálil. Sousedi z domu, kde pár žil, slyšeli křik. Ženu poté záchranáři převezli do nemocnice, kde po sedmi dnech zemřela. Další ženu, dvaadvacetiletou Fus Mahfud Mohamed, zase její manžel ubodal a poté rozřezal. Jméno třetí zavražděné úřady nezveřejnily, podle policie ale ženu její manžel zastřelil.

    Protesty odmítající femicidu zemi podle Guardianu zasáhly i přesto, že se Somálsko potýká s vleklou občanskou válkou, jejíž součástí jsou násilí a smrt už tři dekády.

    „Od somálských žen se očekává, že budou mlčet. Budeme protestovat do té doby, dokud se něco nezmění,“ řekla v reakci na demonstrace Maryam Taqal Huseina ze Somálského centra pro rozvoj žen.

    Podle šéfky organizace mnoho lidí v zemi, a to zejména mužů, podporuje nebo toleruje domácí násilí páchané na ženách jako součást každodenního života.

    „S rozšířením sociálních sítí se objevily nové formy násilí včetně vydírání dívek na internetu. Existují případy, kdy byly mladé ženy zdrogovány a natáčeny během toho, co je pachatel, a někdy jich bylo i víc, znásilňoval. Tato videa se pak na internetu prodávají,“ varuje Huseina.

    V Somálsku podle Guardianu není žádný zákon, který by potíral domácí násilí.

  • Amazonský prales ničí sucho i odlesňování. Do roku 2050 může být nenávratně poškozen

    16. únor 2024
    Amazonský prales

    Téměř polovina amazonského pralesa v Brazílii by mohla být kolem roku 2050 nenávratně poškozena. O studii publikované v časopise Nature informoval britský server Guardian a upozornil na ni i server Ekolist. Podle vědců by mohly být v Amazonii překročeny body zlomu v odlesňování, nedostatku vody i klimatických změnách.

    „Musíme počítat s tím, že se věci budou dít dříve, než jsme předpokládali. Je nutné k tomu přistupovat velmi obezřetně a co nejrychleji dosáhnout nulových emisí a nulového odlesňování,“ řekl hlavní autor výzkumu Bernardo Flores z University of Santa Catarina v brazilském Florianópolisu.

    Brazilského vědce výsledky studie překvapily. Je podle něj potřeba řešit změny v amazonském pralese na úrovni mezinárodního společenství. Flores uvedl, že zastavení lokálního odlesňování kolapsu pralesního ekosystému nezabrání. Je potřeba se zaměřit na mitigaci skleníkových plynů.

    Složité podmínky podle odborníků čekají 10 až 47 procent rozlohy amazonských pralesů. V současnosti je podle výzkumníků vykácených 15 procent Amazonie. Dalších 17 procent je znehodnoceno lidskou činností. Dalších téměř 40 procent pralesa může být oslabených kvůli dlouhotrvajícímu suchu, které Amazonii postihlo v posledních desetiletích.

    Podle Guardianu amazonské pralesy zhruba 65 milionů let odolávaly klimatickým výkyvům. V posledních letech je ale oblast vystavena bezprecedentnímu suchu, horku, požárům a kácení. Pralesní ekosystém produkuje méně srážek a místo toho, aby uhlík pohlcoval, tak jej produkuje.

  • Odpadky lákají zvěř, která umírá pod koly aut. Británie odrazuje od vyhazování jídla z okének

    16. únor 2024
    Banán na silnici

    Britský správce silnic National Highways vyzývá řidiče, aby neodhazovali zbytky jídla z aut. Podle serveru Independent lákají k silnicím zvěř, která umírá pod koly aut. Problémem jsou zejména jádřince od jablek nebo slupky od banánů.

    „Staré plechovky, obaly od nápojů, různé plasty nebo jednorázové cigarety jsou příklady předmětů, které představují nebezpečí pro divokou zvěř – především pro ježky, veverky, srny nebo lišky,“ řekl zástupce britské Královské společnosti na ochranu zvířat Geoff Edmond. Organizace v posledních třech letech obdržela jenom v Anglii více než 10 tisíc oznámení o zvířatech, která kvůli odhozenému jídlu utrpěla na silnicích zranění.

    Zhruba 45 procent dospělých Britů si myslí, že odhazování rozložitelného odpadu z potravin do volné přírody nemá negativní dopady. Více než 30 procent lidí si myslí, že je organický odpad pro životní prostředí prospěšný.

  • Německo je třetí největší ekonomikou světa. Z pozice sesadilo Japonsko, které je v recesi

    15. únor 2024
    Japonsko

    Japonsko už není třetí největší ekonomikou světa. Asijskou zemi na tomto místě vystřídalo Německo poté, co v posledních šesti měsících roku 2023 japonská ekonomika klesala. Teď navíc nečekaně vstoupila do recese. Za všechno může slabá domácí poptávka.

    HDP Japonska za loňský rok činil 4,21 bilionu amerických dolarů (99,6 bilionu Kč). Německo dosáhlo na 4,46 bilionu dolarů. Zpráva je o to víc šokující, že japonští analytici počítali s růstem domácí spotřeby i kapitálových výdajů, které jsou hnacím motorem soukromého sektoru.

    Obě země jsou výrazně závislé na exportu. Ten německý přitom silně zasáhla válka na Ukrajině. Japonsko vyváží hlavně automobily, jejichž prodeji dokonce pomáhal slabý yen. Více než Německo ale trpí nedostatkem pracovníků, protože jeho populace klesá a porodnost zůstává nízká.

    Profesor ekonomie na Tokijské univerzitě Tecuji Okazaki řekl, že propad odráží realitu slábnoucího Japonska. „Před několika lety se Japonsko pyšnilo například silným automobilovým sektorem. Ale s nástupem elektromobilů se i tato výhoda otřásá.“

    Okazaki taky předpokládá, že Japonsko se na čtvrté příčce neudrží dlouho. Do několika let ho předběhne Indie. Ještě před 15 lety přitom bylo Japonsko druhou nejsilnější ekonomikou světa, hned po USA. Na druhé příčce ho ale nahradila Čína.

  • Na Everest už jedině se sáčkem na exkrementy. Své vlastní

    15. únor 2024
    Mount Everest

    Horolezcům na Mount Everestu asi výrazně ztěžknou batůžky, a to i o několik kilogramů. Na začátku výstupu totiž nafasují sáček na exkrementy, do kterého budou muset uklízet své vlastní výkaly. A co víc, tašku budou muset odnést zpátky do základního tábora. Rozhodly o tom tamní úřady.

    „Naše hory začaly zapáchat,“ řekl BBC Mingma David Sherpa, předseda venkovské obce Pasang Lhamu, která pokrývá většinu oblasti Everestu. Ta teď proto zavedla nové pravidlo. Kvůli extrémním teplotám se totiž exkrementy zanechané na Everestu nerozkládají.

    „Dostáváme stížnosti, že na skalách jsou vidět lidské výkaly, někteří horolezci z toho pak i onemocní. To je nepřijatelné a narušuje to naši image,“ dodává Mingma. Po návratu z Everestu nebo nedaleké hory Lhotse pak proto mají být sáčky dokonce kontrolovány, uvádí korespondent BBC Navin Singh Khadka.

    Ačkoli neexistuje žádný oficiální údaj o výkalech na Everestu, nevládní organizace Sagarmathská komise pro kontrolu znečištění odhaduje, že mezi táborem na úpatí hory a táborem nejblíž vrcholu se nachází přibližně 3 tuny lidských exkrementů.

    Předpokládá se, že jeden horolezec vyprodukuje v průměru 250 gramů výkalů denně. Ve vyšších táborech pak dobrodruzi obvykle stráví asi dva týdny, aby se aklimatizovali. „Na základě toho jim plánujeme dát dva sáčky, z nichž každý můžou použít pětkrát až šestkrát,“ vysvětluje výkonný ředitel komise Chhiring Sherpa.

  • Vědci v Koreji vyvíjí amarouny. Hybrid mezi rýží a masem možná budou jíst astronauti

    15. únor 2024
    Vědec v laboratoři

    Vědci z univerzity Yonsei v Jižní Koreji v laboratořích vyvíjí lék na světový nedostatek jídla –⁠⁠⁠⁠⁠ rýži nacpanou proteinem, konkrétně hovězím. Masová rýže je podle nich nenákladná a navíc je ekologičtější než steak s rýží.

    Jednotlivá zrnka rýže výzkumníci nejdřív obalili rybí želatinou, aby se hovězí buňky lépe uchytily. Takhle potom odpočívaly 11 dní v Petriho misce, kdy svalovina začala prorůstat pórovitý povrch rýže. „Nečekala jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře. Teď se přede mnou otevírá svět možností s touhle hybridní stravou vycházející z obilovin,“ řekla BBC výzkumnice Sohyeon Park.

    Podle ní má taková rýže o 8 % více bílkovin a o 7 % více tuku. Podle vědců může masová rýže ulevit nedostatku jídla, můžou ji jíst vojáci ve válce nebo astronauti ve vesmíru.

    Ve srovnání s běžným hovězím masem má navíc menší uhlíkovou stopu, protože díky tomuto způsobu výroby není nutné chovat a pěstovat velké množství zvířat. Při výrobě hybridní rýže připadá na 100 gramů proteinu zhruba 6 kg oxidu uhličitého, zatímco při běžném chovu krav je to u hovězího téměř 50 kg.

    První laboratorně spatřil světlo světa v Londýně v roce 2013, od té doby další druhy vyvíjí týmy po celém světě. Ne všichni s trendem souzní, třeba Itálie podpořila návrh zákona o zákazu laboratorně pěstovaného masa. Chce tím chránit potravinářské tradice země.