Streamovací služby dominují hudebnímu trhu. Za loňský rok na nich stálo 83 % celkových tržeb hudebního průmyslu

1. březen 2021

Celkové tržby za nahranou hudbu během loňska vzrostly zhruba o 9,2 procenta na 12,2 miliardy dolarů. Nejvýznamnější položkou byly loni i kvůli pandemii Covidu-19 s obrovskou převahou výnosy streamovacích společností, jako Spotify nebo Apple Music. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti America's Recording Industry Association.

Růst tržeb oproti minulým letům je podle serveru Hypebeast významný, protože celosvětově vzrostly o víc než 3 miliardy dolarů. Společnosti jako Spotify a Apple Music tak v roce 2020 vydělaly přes 7 miliard dolarů za služby ve formě předplatného. Ze všech zveřejněných dat proto jasně plyne, že streamovací služby vygenerovaly víc než 83 procent všech tržeb v hudebním průmyslu.

Prodej nosičů CD a digitální stahování už několik let po sobě výrazně slábnou, posilují však prodeje vinylů. Jejich prodej vzrostl o 29 procent, a to i přesto, že kamenné obchody s deskami byly většinu roku zavřené.

Přečtěte si také Poslech hudby bez rozptylování. Lidé se vrací ke starým walkmanům a MP3 přehrávačům.

autor: Jiří Kordík
Spustit audio
  • Čeká nás skutečný Jurský svět? Vědci chtějí oživit mamuty nebo ptáky dodo

    23. červen 2022
    Mamut, ilustrační

    Biotechnologické společnosti a vědci se snaží znovu oživit některé vyhynulé živočichy. Za několik let bychom tak podle deníku The Guardian mohli potkat třeba mamuty nebo ptáky dodo.

    Například společnost Colossal plánuje oživit mamuta srstnatého a vrátit ho zpět do sibiřské tundry. První mláďata by se mohla narodit do šesti let. Vědcům se nepodařilo najít žádné živé buňky, které by mohli naklonovat metodou, díky které vznikla ovce Dolly, první klonovaný savec na světě. Rozhodli se proto porovnat genomy mamuta a jeho blízkého žijícího příbuzného, slona asijského.

    Zjistili, že mamut měl některé genetické varianty, které mu umožnily pobyt ve velmi chladném prostředí – hustou srst, silnou vrstvu tuku nebo zkrácené uši. Vědci plánují upravit buňky tak, aby mohli přepsat celý genom asijského slona. Pokud se jim to podaří, vloží jednu z „mamutích“ buněk do vajíčka asijského slona a celé embryo přenesou do dělohy náhradní sloní matky. Případná mláďata tedy nebudou kopie mamutů – půjde spíš o slona, který přežije velmi chladné podmínky tundry.

    Podobné plány má i americká nezisková organizace Revive and Restore, která chce oživit víc než 40 druhů zvířat. Společnost naklonovala fretku černonohou. Ta může být prvním naklonovaným savcem, který pomůže zachránit ohrožený druh. Fretka se jménem Elizabeth Ann byla vytvořená z buněk zmrazených v 80. letech 20. století. Vědci doufají, že přinese potřebnou genetickou rozmanitost do volně žijících kolonií fretek, které jsou ohroženy příbuzenským křížením. V plánu je taky oživení nelétavého ptáka dodo, který žil pouze na Mauriciu a vyhynul v 17. století.

    Profesorka a odbornice na molekulární paleontologii ze Severokarolínské státní univerzity Mary Schweitzerová ale upozorňuje, že oživit třeba Tyrannosaura rexe by bylo mnohem složitější. Vědci třeba netuší, na kolika chromozomech byly jeho geny uspořádáné. Pokud by tuhle hádanku rozluštili, musí ještě najít blízkého žijícího příbuzného, který by mohl být upraven tak, aby nesl dinosauří geny. Ptáci jsou sice vzdálenými příbuznými dinosaurů, ale například pštros by měl problém tyrannosauří mládě donosit, říká pro deník The Guardian.

    Místo snahy o znovuvytvoření těchto zvířat chce Schweitzerová lépe porozumět jejich existenci. Buňky ve zkamenělinách by tak spíš mohly objasnit záhady, které dinosaury obklopují například to, jak se vyrovnali s dvakrát vyšší hladinou oxidu uhličitého, než je na Zemi dnes.

  • V Austrálii objevili nový druh kraba, který nosí mořské houby jako klobouk

    23. červen 2022
    Rádio Wave - výchozí obrázek

    Na západním pobřeží Austrálie objevila rodina na procházce nový druh „chlupatého“ kraba. Ten na zádech nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk a chrání se tak před útoky predátorů. Informuje o tom deník The Guardian.

    Krab dostal latinské jméno Lamarckdromia beagle –⁠ název má podle vědců připomínat loď HMS Beagle, jejíž druhá plavba v letech 1831 až 1836 vedla Charlese Darwina k formulování jeho teorie přírodního výběru. Nový druh patří do čeledi Dromiidae, které odborníci přezdívají houboví krabi. Ti ke své ochraně využívají houby, které si pomocí drápů upravují a nosí je na zádech jako klobouky. Maskují se tak před predátory, jako jsou chobotnice nebo jiní krabi.

    Houby mohou být větší než samotný krab a působí taky jako chemický prostředek. „Některé sloučeniny, které tyto houby produkují, jsou velmi škodlivé,“ uvedl vědec Andrew Hosie ze Západoaustralského muzea. „Není mnoho predátorů, kteří by se chtěli houbou prokousat jen proto, aby se dostali ke krabovi,“ dodal.

    Při porovnávání vyplaveného kraba s jinými korýši ve sbírce muzea objevili vědci několik exemplářů rodu Lamarckdromia beagle. Ty byly dříve neidentifikované nebo chybně určené. Nejstarší nalezený exemplář pochází z prosince 1925.

  • Začalo hlasování v anketě Strom roku 2022

    23. červen 2022
    Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku

    Do finále ankety Strom roku letos postoupilo 12 stromů z osmi krajů, které usilují o postup do evropského kola soutěže. Lidé mohou hlasovat do 11. září na webových stránkách ankety. Předchozí český titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.

    Kromě webu www.stromroku.cz mohou zájemci hlasovat i pomocí DMS. Vybrané peníze půjdou na výsadbu nových stromů a péči o ně. Poslední týden hlasování bude již tradičně tajný. Vítěze vyhlásíme 21. září 2022 na brněnské Hvězdárně a planetáriu. Od roku 2002 se v anketě objevilo už 1608 stromů a vybralo přes tři miliony korun. Výtěžek putuje zpět ke komunitám okolo finálových stromů a Stromů hrdinů, které jej mohou použít na nové výsadby nebo ošetření stromů, jako tomu bylo třeba v případě stoletého jilmu ve Vyškově, uvedla pro web Ekolist koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža.

    Mezi dvanáctkou soutěžících jsou hned čtyři ovocné stromy – Bartákova třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovská hruška z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami a Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží například tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více než devět metrů, také 275letá Vorařská lípa z Rychnovska a 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané.

  • U brněnské hvězdárny se rozsvítí desetimetrový model Slunce

    22. červen 2022
    slunce brno hvězdárna

    Brněnská hvězdárna a planetárium rozšíří svou kolekci nafukovacích modelů vesmírných těles o Heliosféru, tedy obří model Slunce. Novinku si můžou lidé prohlédnout na Kraví hoře od 11. do 17. července a pak znovu od 4. do 11. srpna. Jak upozorňuje web Designmag model vytvořila skupina Visualove.

    Planetárium už v minulosti představilo svítící modely Měsíce, Země a Marsu. Heloisféra je ale posledním modelem. Další tělesa Sluneční soustavy totiž nejsou přiliš fotogenická. Model představí Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy, třeba silné erupce, tedy výtrysky žhavého plazmatu. 

    „Model vznikl díky záběrům z vesmírné observatoře Solar Dynamics Observatory, která je v současné době nejdokonalejší sondou sledující naši denní hvězdu. K jeho sestavení bylo nezbytné složit celkem 84 750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014, o celkovém objemu 2,6 TB,“ vysvětluje ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

    Snímky získané z observatoře byly zpracovány metodou navrženou brněnským matematikem Miloslavem Druckmüllerem. Kromě skupiny Visualove na modelu spolupracoval taky Pavel Karas z Hvězdárny a planetária Brno.

  • Základní tábor u Mount Everestu se kvůli klimatickým změnám přestěhuje

    22. červen 2022
    everest base camp

    Nepál plánuje přesunout základní tábor u Mount Everestu, který je nejoblíbenějším vstupem na nejvyšší horu světa. Tábor totiž kvůli klimatickým změnám přestává být bezpečný. Nové místo se má nacházet v nižší nadmořské výšce, kde celoročně není ledová pokrývka.

    Základní tábor se nachází u ledovce Khumbu a v hlavní sezoně ho navštíví zhruba 1 500 lidí. Na místě tak vzniká rušné stanové městečko, kde se horolezci připravují na zdolání Everestu. Velký počet lidí ale přispívá k rychlému tání ledovce - podle serveru Vice tam turisté denně vyprodukují kolem 4000 litrů moči. Kromě toho v táboře zůstávají odpadky nebo zbytky petroleje a plynu, který horolezci používají k vaření nebo topení.

    Nepálské úřady upozorňují, že ledovec ztrácí 9,5 milionu metrů krychlových vody ročně a taky se neustále rozšiřuje potok, který teče uprostřed základního tábora. Na místě, kde horolezci spí, se v ledu každý den objevují nové trhliny. Když ledové útesy tají, začnou z vrcholů padat úlomky skal a balvanů - tábor tak přestává být bezpečný.

    „V důsledku lidské činnosti tají ledovce stále rychleji. Nyní se připravujeme na přesun tábora, brzy zahájíme konzultace se všemi zúčastněnými stranami. Tábor se v současnosti nachází v nadmořské výšce 5364 m. Nové stanoviště bude o 200 až 400 m níž,“ řekl webu BBC představitel nepálského ministerstva cestovního ruchu Taranath Adhikari.

    K přesunu má dojít do roku 2024. Nepálská strana je v současné době stále nejvíce využívanou cestou pro většinu horolezců, kteří se na Everest rozhodnou vydat.

  • Mezinárodní plavecká federace omezí účast transsexuálů v ženských soutěžích, vytvoří pro ně novou kategorii

    21. červen 2022
    Lia Thomas transgender plavkyně

    Ve schváleném dokumentu o zásadách se uvádí, že transgender sportovci mohou soutěžit v kategorii žen pouze za předpokladu, že prošli změnou pohlaví před 12. rokem života nebo neprožili žádnou část mužské puberty po 2. stádiu na Tannerově stupnici. Ta označuje začátek fyzického vývoje.

    „Přístup FINA při přípravě této politiky byl komplexní, vědecky podložený a inkluzivní, a co je důležité, FINA ve svém přístupu kladla důraz na soutěžní férovost,“ řekl Brent Nowicki, výkonný ředitel řídícího orgánu podle serveru BBC.

    Rozhodnutí federace ocenila například bývalá britská plavkyně Sharron Davies. Ta se v minulosti stavěla proti účasti transgender sportovců v elitním ženském plavání. „Plavání je velmi inkluzivní sport, jsme rádi, když si každý přijde zaplavat a zapojí se. Ale základem sportu je, že musí být spravedlivý a musí být spravedlivý pro obě pohlaví,“ uvedla.

    Proti se naopak staví skupina na podporu LGBT komunity Athlete Ally, která označila novou politiku za „diskriminační, škodlivou, nevědeckou a neodpovídající zásadám MOV 2021.“

    Nové rozhodnutí bude mít dopad například na americkou plavkyni Liu Thomas, která se v březnu stala první transgender sportovkyní, jež získala titul v ženské plavecké lize NCAA. Thomas doufá, že se bude moct zúčastnit olympijských her, nicméně tato politika by jí znemožnila startovat, popisuje Insider.

  • Nedokážete stát na jedné noze 10 sekund? Pak je téměř dvakrát větší šance, že do 10 let zemřete, tvrdí studie

    21. červen 2022
    stání_na_jedné_noze.jpg

    Potíže s postojem na jedné noze mohou být příznakem vážného zdravotního problému. Podle výzkumu mezinárodního týmu expertů je totiž u lidí středního a staršího věku, kteří nedokážou udržet rovnováhu po dobu 10 sekund, téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že do 10 let zemřou. Na rozdíl od těch, kteří stoj udrží.

    Skupina odborníků z Velké Británie, USA, Austrálie, Finska a Brazílie zkoumala vztah mezi rovnováhou a úmrtností. Na studii pracovala 12 let. V rámci výzkumu bylo sledováno celkem 1 702 osob ve věku 51 až 75 let se stabilní chůzí.

    Na začátku byli účastníci požádáni, aby se postavili na jednu nohu po dobu 10 sekund bez jakékoli další opory. Pro standardizaci testu byli účastníci požádáni, aby položili přední část volné nohy na zadní část opačné dolní končetiny, přičemž měli ruce po stranách a pohled upřený přímo před sebe. Byly povoleny až tři pokusy na obou nohách.

    Každý pátý (21 %) v testu neuspěl. Během následujících deseti let zemřelo 123 osob z různých příčin. Po zohlednění věku, pohlaví a základních onemocnění byla neschopnost stát 10 sekund bez opory na jedné noze spojena s 84% zvýšením rizika úmrtí z jakékoli příčiny.

    Výzkumníci uvedli, že studie má určitá omezení, včetně toho, že všichni účastníci byli běloši z Brazílie. Výsledky tedy nemusí být obecněji použitelné pro jiné etnické skupiny a národy.

    Jak podotýká server Guardian, přestože se jednalo pouze o pozorování a nelze určit jasnou příčinu zdravotních komplikací spojených s problémem stoje na jedné noze, mělo by jít podle odborníků o vážné varování. Předchozí výzkumy například ukázaly, že neschopnost udržet postoj je spojena s vyšším rizikem mrtvice. Lidé se špatnou rovnováhou také dosahují horších výsledků v testech mentálního úpadku, což naznačuje souvislost s demencí.

  • Kolumbie má první černošskou viceprezidentku. Je to bývalá hospodyně a aktivistka

    21. červen 2022
    Nová kolumbijská viceprezidentka Francia Márquez

    Poprvé v historii Kolumbie se viceprezidentkou země stala žena černé pleti, ekologická aktivistka Francia Márquez. Její zvolení je významné nejen proto, že afro-kolumbijci v zemi bojují s rasismem, ale také, protože pochází z chudých poměrů a nikdy nezastávala žádnou politickou funkci.

    Nová viceprezidentka Francia Márquez dokázala s prezidentem Gustavem Petrem zmobilizovat k volbám voliče frustrované po desítky let. Podporu zejména mladých lidí, domorodého obyvatelstva a feministek prezidentský kandidát získal i díky Francie Márquez.

    Čtyřicetiletá advokátka a ekoložka pochází z chudých poměrů. V šestnácti letech otěhotněla a aby uživila své dítě, začala pracovat v místních zlatých dolech. Nakonec si našla práci jako pokojská. Jak uvádí New York Times, kandidovat se rozhodla, protože „vlády se obrátily zády k lidem, ke spravedlnosti a k míru.“

    Díky své kampani se Márquez podařilo rozpoutat diskuzi o rasové a třídní příslušnosti způsobem, který je podle deníku v nejširších veřejných a mocenských politických kruzích v zemi slyšet jen zřídka. V kampani akcentovala, že chce být hlasem „těch, kteří nejsou ničím, těch, kterým není přiznána lidskost, těch, kterým nejsou uznána všechna práva.“

    „Tato témata mnozí v naší společnosti popírají nebo je považují za podružná,“ řekl Santiago Arboleda, profesor afro-andské historie na Andské univerzitě Simóna Bolívara. „Dnes jsou na titulní straně,“ dokládá vliv volební kampaně nové viceprezidentky na mediální agendu.

  • Praha otevírá další ekologický hřbitov. Jmenuje se Louka vzpomínek

    20. červen 2022
    Les vzpomínek hřbitov

    V Praze se od září otevře ekologický hřbitov nazvaný Louka vzpomínek. V areálu Ďáblického hřbitova ho zřídí Správa pražských hřbitovů. Organizace chce lidem nabídnout širší možnosti pohřbívání a individuální podoby rozloučení s jejich zesnulými. Informuje o tom server Ekolist.

    Hřbitov bude tvořit květnatá louka lemovaná kosenými uličkami v lučních pásech. Na pohřebišti bude asi 350 míst, přičemž jednotlivé hroby budou označené malými keramickými deskami se jmény zesnulých. Na místě bude i altán, který bude sloužit jako prostor pro obřady.

    „Bude to první hřbitov v České republice, kde budou ekologické pohřby těla do země, což do dneška není možné,“ říká ředitel SPH Martin Červený. Aby byl hřbitov ekologický, zesnulí budou pohřbíváni výhradně v rakvích z přírodních materiálů, jako jsou dřevo nebo proutí. Oděvy zesnulých a čalounění rakví musí být zase z přírodních textilií.

    V areálu Ďáblického hřbitova se už nachází první přírodní hřbitov Les vzpomínek otevřený v roce 2015. Popel zesnulých tam pozůstalí můžou uložit ke kořenům památečních stromů. Místo náhrobků připomínají jména pochovaných dřevěné cedulky na kmenech javorů, lip a dalších stromů. Další podobný hřbitov by mohl vzniknout v místech nevyužívaného bubenečského hřbitova nedaleko pražské Stromovky.

    Ďáblický hřbitov je po Olšanských hřbitovech druhým největším pohřebištěm v Praze. Pražský magistrát letos vypsal architektonickou soutěž na jeho úpravu.