Streamovací služby jsou srovnatelné s příchodem zvuku. Fila, Zlatušková, Zabloudilová a další hodnotí filmové milníky dekády

3. prosinec 2019

Písmeny VoD se zkracuje anglický výraz video on demand, který by se dal česky přeložit jako video na přání. Krátce a úderně shrnuje přelomové změny ve filmovém a televizním průmyslu, které ustavily nové standardy v druhé dekádě 21. století. Na tom se shodli všichni filmoví kritici a další výrazné osobnosti, se kterými jsme debatovali o filmových milnících desetiletí.

„Já jsem si úplně jistá, že to bude rozmach Netflixu a podobných platforem,“ odpovídá na otázku po nejvýznamnějších trendech posledních deseti let zakladatelka brněnského festivalu Serial Killer a pedagožka na FAMU Kamila Zlatušková. Snad i v souvislosti se svým bývalým působením v České televizi, kde platila za progresivní producentku, vypichuje Zlatušková jako nejdůležitější počin seriál Lilyhammer ze začátku dekády, na kterém spolupracoval začínající Netflix s norskou veřejnoprávní televizí NRK1. „Pro západní Evropu to byl průlom. I možná právě proto třeba v Norsku má sedmdesát procent obyvatel předplacenou nějakou VoD platformu. Netflix je tam vůdčím elementem na trhu, ale právě třeba i NRK a veřejnoprávní vysílatelé, kteří umí odhadnout potenciál a vývoj a chtějí kvalitu,“ komentuje Zlatušková. Publicista, programátor a datový novinář Michal Zlatkovský zvolil za počin desetiletí Hru o trůny. „To podle mě zasáhlo hodně lidí a proměnilo pohled na zábavnou seriálovou produkci. Pro mě osobně je nejzajímavější seriál Fleabag, který je revolucí v tom, jak je možné pojímat seriálový humor,“ doplňuje Zlatkovský.

Čtěte také

„Ze systémového hlediska je nejdůležitější to, že filmy se serializovaly, to vidíme třeba v nástupu marvelovských fikčních univerz. V případě seriálu je to pravý opak. To znamená snaha vyrovnat se filmům, do určité míry poprvé v dějinách působit jako romány pro dospělé,“ vystihuje čilé pnutí mezi filmy a seriály v posledních letech filmový kritik Kamil Fila. „Lidé si na filmy navykli koukat jinak, na obrazovkách počítačů a mobilních telefonů. To je změna, která se dá přirovnat snad k nástupu zvuku, možná ke vzniku televize v 50. letech. Zažili jsme revoluční dekádu, a ani jsme si to neuvědomili,“ nešetří převratností Fila.

Protože všichni dotázaní akcentovali ve svých odpovědích seriálovou tvorbu, zeptal jsem se i na nejdůležitější film dekády. „Do kin se dostal film Joker, který superrealisticky zobrazuje kombinaci duševní nemoci a psychické poruchy, to je závěr téhle dekády jak vyšitý. Lidé, kterým je kolem dvaceti, třiceti, čtyřiceti, se v tom nacházejí, protože vzrostl výskyt duševních poruch a depresí, a v té jeho destruktivitě vidí něco skoro očistného,“ vybírá Fila symptomatický film z úplného konce uplynulého desetiletí.

Ze seriálu Mad Men

„Já jsem vybrala dva seriály, které začaly v předchozí dekádě, jsou to Mad Men a Breaking Bad. Říkalo se o nich často v takovém emancipačním smyslu, že jsou to televizní romány, aby si lidé mohli být jistí, že televize může být stejně dobrá jako vysoká literatura,“ předkládá svůj výběr publicistka Táňa Zabloudilová, která se zaměřuje právě na seriály. „Přišel masivní nárůst streamovacích služeb. Každá společnost, která má trochu ambice, si pořizuje vlastní VoD platformu. Lidé se dívají na seriály, když jedou metrem do práce. Stala se z toho jedna z nejčastějších aktivit, kterou vyplňujeme volný čas. Je v tom pořád hrozně moc peněz. V té následující dekádě se to bude muset nějak protřídit, protože se nemůžeme pořád jen dívat na seriály,“ hodnotí pozitivní, ale trochu přehlcující trend Zabloudilová.

„Kdysi psával český filozof Karel Thein ve svých esejích, že televize a seriálová tvorba je budoucností – on to psal někdy před patnácti lety, a já jsem tomu ne úplně věřil nebo rozuměl. Ukázalo se, že měl pravdu,“ začíná své zamyšlení publicista a editor webu ČT ArtZóna Josef Chuchma. „Nakonec to s nějakým zpožděním přešlo i do české televizní a filmové tvorby. Můžu jmenovat seriály Pustina a Bez vědomí. Není to tak, že vysoké umění se dělá v kinematografii a televize je zábava, ale došlo ke sbližování těchhle oblastí, které je bezprecedentní. Během těch deseti let se dramaticky změnily i divácké návyky. Zatímco dřív se čekalo na umělecké dílo jako na jakýsi klenot, tak dnes se to mnohem rychleji spotřebovává, což generuje novou produkci. Otázka je, jak dlouho a kam tohle může kulminovat. Každopádně to byla zajímavá dekáda,“ shrnuje na závěr Chuchma.

Jaké filmy nebo seriály považují za nejdůležitější počiny uplynulé dekády přední čeští komentátoři audiovizuálního dění? A jak proměnily streamovací platformy divácké návyky? Pusťte si celou anketu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.