Střízlivění Páně. Sorrentino v Boží ruce ukončil opulentní party a vrací se pokorně domů

7. leden 2022

Čelisti se po sváteční pauze vrací splatit dluh uplynulým bizarním událostem a filmovým novinkám, které sice nejsou horké jako kometa řítící se na naši planetu ve snímku K zemi hleď!, ale stojí za to si na nich smlsnout. „Režisér McKay se snaží vytvořit jednostrannej a vyhrocenej obraz současnosti, kdy hrozí vyhlazení lidstva… Spousta lidí v tom vidí pronikavý poselství, podle mě ten film ale nic nereflektuje. Nabízí jen lacinou příležitost k pohoršení,“ remcá na úvod Vítek.

„Je to typ snímku, se kterým člověk ve většině věcí souhlasí, přesto ho ale nebetyčně irituje,“ dodává k příběhu o zoufalém boji odborníků s popírači, výsměchem a ignorancí Aleš. „Kritik Guardianu psal o tom, že jde o ‚bezzubou komedii, která má tón i dosah politickýho facebookovýho memu zaslanýho starším příbuzným', to se mi líbilo,“ doplňuje a shoduje se se zbytkem studia, že pokus o dvě a čtvrt hodiny dlouhou satiru je příliš velké sousto, které McKay rozhodně neužvýkal.

Pořádně si ovšem naložila také Lana Wachowski, která se po letech odmítání přeci jen rozhodla vzkřísit kultovní trilogii Matrix. „Spousta lidí bude (nebo už je) nepříjemně překvapená. Chce se po nás totiž, abychom přistoupili na úplně jinou hru. Resurrections je hrozně meta záležitost a vlastně první z Matrixů, ve kterém je přítomen humor, byť hodně podvratným a podprahovým způsobem,“ šokuje Tonda.

Brblajícím škarohlídům pořádně zahrál na city teprve nejčerstvější počin jejich oblíbeného „kompulzivního estéta“ Paola Sorrentina nazvaný Boží ruka. „Zajímavej paradox, že v období Velký nádhery se o něm tak moc začalo psát, že je to novej Fellini, až si to začal bohužel trochu myslet… Jeho další ambice byly tak megalomanský, že vlastně sám v sobě zabloudil. A tady se zklidnil. Jestli o něm mluvit jako o Fellinim, tak paradoxně možná tentokrát,“ shrnuje režisérův vývoj Tomáš Stejskal.

Z filmu Boží ruka

„V Římě se z něj stal kazatel velkolepejch pravd, ale tady se vrací do rodné Neapole, kde začínal i jako filmař. Odchází zpátky do malýho světa, panoptika, kde vyrůstal, k velmi osobnímu tématu ztráty rodičů,“ nakousává Vítek, že se můžeme těšit na nezvykle intimní podívanou plnou zemitých charakterů a příběhů. „A závěrečnejch 20 minut je jednou z nejlepších sekvencí jeho kariéry,“ láká Aleš na podívanou, která divákovi konečně Sorrentina důvěrněji přibližuje jako tvůrce i člověka.

Která z rukou Paola Sorrentina je boží? Je čtvrtý Matrix havlovský? A o co v něm vlastně vůbec jde? Jsou ve filmu K zemi hleď! všichni retardovaní? Existuje ještě Chorvatsko? Je bezpečné poslouchat při koupání Kanyeho Westa? Jaký úkol dostal Tonda? Chytil Aleš kuní mutaci? Žije se podle Vítka hůř v Neapoli, nebo v Davli? Má Tomák přepočítané všechny ptáky v Kobylisích? Doporučuje pivní dietu? A kdo je vlastně Kamil Fila? Dozvíte se v Čelistech!

autoři: Aleš Stuchlý , Vít Schmarc , Tereza Kunderová
Spustit audio