Studenti DAMU v inscenaci Moře klidu mapují lidskou touhu po cestách za hranice pozemskosti

10. květen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z inscenace Moře klidu

U příležitosti 50. výročí prvního přistání člověka na Měsíci uvedlo Divadlo DISK inscenaci Moře klidu od studentů 3. ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Mare Tranquillitatis, česky Moře klidu, je totiž oblast, ve které na Měsíci v rámci mise Apollo 11 přistál lunární modul s americkými astronauty Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem.

Přistání prvního člověka na Měsíci bylo nejen jedním z největších dobrodružství 20. století, ale i sebevědomým politickým gestem a globálně sdílenou fantazií. Misí Apollo 11 vyvrcholily vesmírné závody mezi USA a Sovětským svazem. Režisér Štěpán Gajdoš říká, že se pro téma rozhodl právě z důvodu pozornosti, která je teď na něj díky výročí upřena. „Začali jsme se v tom přehrabovat a postupně vznikalo několik podtémat k Měsíci, která nás začala zajímat. Ať už se jednalo o sociálně-politický, fantazijní, nebo mytický kontext. Inscenace je mozaikou různých názorů a témat, obrazů a událostí,“ vysvětluje Gajdoš a dodává, že si při tvorbě inscenace hodně užíval přípravu, hledání, zkoumání materiálu a zjišťování všech možných informací – spolu s herci si byl dokonce na hřišti projít trasu, kterou na Měsíci uskutečnili členové posádky.

Z inscenace Moře klidu

Mozaikovité struktuře inscenace je přizpůsobena scénografie, která pracuje s využitím principu live cinema, tedy živého snímání předmětů a akcí v průběhu představení. Výraznou složkou je také hudba, a to nejen měsíční šum, linoucí se z reproduktorů, ale i ambientní a experimentální elektronika od Filipa Homoly a Michala Kořána, tvořících skupinu Kora et le Mechanix.

Dramaturg Ludvík Píza říká, že pro inscenaci je zásadní téma setrvačnosti pokroku, který nebere ohled na lidská přání. „Text, který jsme použili pro proslov prezidenta, vychází z reálného proslovu Johna Kennedyho. Přišel nám pro dnešek aktuální. Je to univerzální komentář pro neustále běžící technologický progres, který si nebere servítky a jde svou cestou,“ říká dramaturg a dodává, že projekt není oslavou technologického pokroku, ale spíše kritickou ódou na amerikanismus. Název Moře klidu podle něj odkazuje k náladě na Měsíci a ke stavu, který měsíční bytí evokuje. „Je to určitá forma nadhledu a meditativnosti, jiného plynutí času a vnímání sama sebe v časoprostoru. Zároveň je to lokalita, kde přistálo Apollo 11,“ vysvětluje.

Z inscenace Moře klidu

I přesto, že se k Měsíci dá vztáhnout velké množství témat, nakonec pro něj byl během přípravy inscenace nejdůležitější proces nalezení fascinace Měsícem. „Na začátku jsem to vnímal mnohem víc jako nějaký politický nástroj a způsob, kterým si různé postavy obhajují své cíle. Ale čím víc jsme se zaměřovali na Měsíc a zkoumali plynutí času, tak jsem si ho začal sám zvědomovat i v běžném životě. Uvědomovat si tu věčnou přítomnost a krásu, že na něj můžeme koukat. A myslím, že jsem to pro sebe nalezl,“ říká Píza.

Nejbližší reprízy inscenace Moře klidu jsou plánované na 15. a 30. května 2019.

Proč studenti v inscenaci v DISKu řeší i současné společensko-politické přesahy dobývání Měsíce a jak probíhala příprava představení? Poslechněte si celou reportáž Marie Kobrlové.

Spustit audio