Studenti digitalizovali místní rozhlas: nahradí ho u nás mobilní aplikace

6. červen 2016
03644034.jpeg

Většina českých obcí stále používá takzvaný místní rozhlas jako hlavní komunikační kanál se svými obyvateli. Skupina studentů se rozhodla modernizovat tento zastaralý způsob a vytvořili interaktivní mobilní aplikaci My Hometown, která otevře nový svět v komunikaci mezi občany a orgány samosprávy. Každá obec bude mít možnost vlastnit jedinečný účet, na kterém se budou objevovat různá oznámení, hlasování, funkční bude i hromadný interní e-mail nebo prostor pro podněty občanů. Studenti chtějí postupně digitalizovat místní rozhlas v každé obci v České republice a na Slovensku. Celý projekt je nyní testován na košickém sídlišti. Všechny obce, které se do projektu nyní zapojí, budou mít službu další tři měsíce zdarma. Ani potom ale nebude drahá, slibují studenti.

Spustit audio
autor: Timea Crofony
  • Odešel král luxusu: Karl Lagerfeld diktoval trendy přes půl století

    19. únor 2019
    Karl Lagerfeld

    Karl Lagerfeld byl světovou celebritou, která po víc než půl století udávala tón couture i ready to wear módy. Pro luxusní evropské módní značky navrhoval od 60. let 20. století. Zpráva o designérově odchodu se ve francouzských médiích objevila v době jarních týdnů módy.

    Tento týden běží Milánský Fashion Week a po něm následuje týden módy v Paříži. Na obou se budou prezentovat kolekce navržené pod Lagerfeldovým vedením pro značky Fendi a Chanel. Módním značkám, pro které navrhoval, dokázal dát výraznou tvář založenou na jejich DNA. Měl jasný rukopis a vyhraněné názory, ale nebál se je měnit a následovat trendy. Známé je například jeho odmítnutí tepláků: „Ztratil jsi kontrolu nad svým životem, tak sis pořídil tepláky,“ řekl v roce 2012. O dva roky později už tepláky zařadil do kolekce Chanel. Narodil se v roce 1933 v Hamburku. Módu vystudoval v Paříži a první zkušenosti sbíral u Balmaina a Patoua. Vyzkoušel si působení na volné noze a navrhování pro Chloé. V polovině 60. let začal pracovat pro italskou značku Fendi a v 80. letech dostal příležitost u Chanel. U obou značek pracoval několik dekád a jeho design byl globálně úspěšný. Jeho osobní styl byl velmi uměřený a konzervativní. Nezapřel lásku ke gotické módě, chodil výhradně v černé a bílé a údajně chodil spát v dlouhé bílé noční košili. Od 70. let měl vážný vztah s Jacquesem de Bascher, který v roce 1989 zemřel na AIDS. Lagerfeld byl velmi pracovitý a všestranně kreativní. Vedle fashion designu se věnoval fotografii a filmu, ilustrátorství a sběratelství. Navrhoval také kostýmy pro divadlo a operu. Ačkoliv sám nenosil kožešiny a téměř nejedl maso, v jeho kolekcích byly kožešiny běžně používané. Po téměř deseti letech kritiky ze strany PETA zařadil v roce 2010 do kolekcí Chanel falešnou kožešinu. Z módy Fendi ale až do současnosti pravé kožešiny nezmizely. V posledních letech, kdy se čím dál tím víc módních značek od kožešin otevřeně distancuje, byly méně nápadné a umně „schované“ mezi náhražkami a alternativními materiály. K Lagerfeldovým kontroverzím patří také jeho kritika modelek a popových hvězd pro jejich figuru, mimo jiné Heidi Klum nebo Adele. Sám v roce 2001 zhubnul za 13 měsíců víc než 40 kilo, údajně proto, aby mohl nosit oblečení od Hediho Slimanea.

  • Netflix zrušil Jessicu Jones i Punishera. Pokračování seriálů s Daredevilem a dalšími je ve hvězdách

    19. únor 2019
    Ze seriálu Punisher

    Čeho se fanoušci Marvel/Netflix univerza už nějaký čas obávali, stalo se skutečností. Streamovací platforma vyhodnotila spolupráci s komiksovým gigantem jako dlouhodobě neprospěšnou a ukončila partnerství. Otázkou zůstává, jaký osud čeká do budoucna oblíbené postavy a populární herce.

    Ačkoli Netflix sám neposkytuje čísla sledovanosti, šetření nezávislých agentur ukazovala dlouhodobě klesající zájem diváků o marvelácké seriály. Pozoruhodné je, že i když se jedná o tematicky dost odlišně zaměřené příběhy, sestupný trend se vztahoval na všechny příspěvky do Marvel/Netflix univerza (snad s výjimkou Punisher spin-offu) – divácká základna se tedy rekrutovala hlavně z fanoušků komiksů a jejich televizních adaptací. V momentě, kdy mediální moloch Disney (pod nějž spadá i značka Marvel) ohlásil záměr spustit vlastní streamovací platformu, zpečetil tím nejspíš osud komiksových seriálů distribuovaných Netflixem. Dalším z důvodů může být, že populární streamovací služba se v případě sérií s Daredevilem, Jessicou Jones a dalšími dělí s Marvelem o autorská práva i zisky, tudíž výdělečnost u takto nákladných produkcí tím ještě klesá. Není asi náhoda, že konec spolupráce Netflix ohlásil v týdnu následujícím po uvedení The Umbrella Academy – televizní adaptace oblíbeného alternativního superhrdinského komiksu, která vznikala plně v jeho režii. Velký otazník se ale vznáší nad budoucností kritiky dobře hodnocených komiksových sérií odehrávajících se převážně v New Yorku. Jelikož detaily smluv mezi streamovací platformou a komiksovým vydavatelstvím neznáme, může nastat i eventualita, že další adaptace Daredevila, Jessicy Jones, Luka Cage, Iron Fista i Punishera budou zapovězené do té doby, dokud Netflix bude dál jejich reprízy vysílat.

    Podívejte se taky na Punisher nastavuje marvelovskému univerzu rozbité zrcadlo samoty.

  • Úspěšná vesmírná mise se neobejde bez baviče na palubě, zjistili vědci

    19. únor 2019
    astronaut, kosmonaut, vesmír

    Trochu vtipálek a trochu kliďas, který nepropadne snadno panice a bude se na věci dívat z jejich světlejší stránky. Tyto povahové rysy vás předurčují pro to, stát se astronautem, víc než kterékoli jiné. Lidská vesmírná mise, kterou chce v roce 2033 k Marsu vyslat NASA, totiž nutně potřebuje na své palubě někoho, kdo bude bavičem skupiny. Jeho role bude zahlazovat konflikty a obrušovat rozdíly v povahách ostatních.

    Vyplývá to z několikaletého výzkumu antropologického týmu Jeffreyho Johnsona z University of Florida, na který upozornil deník The Guardian. Johnson se podrobně podíval na úspěšné fungování izolovaných komunit – čtyři roky sledoval každodenní život osazenstva základen na Antarktidě i osamělých rybářů na Aljašce a zjistil, že ta samá pravidla platí pro Američany, Rusy, Poláky, Číňany i Indy – skupina potřebuje baviče. Pokud se mezi nimi nenachází, izolovaná společnost si vede velmi špatně, lidsky i pracovně. NASA plánuje v roce 2023 cvičně vyslat astronauty k Měsíci a v roce 2033 k Marsu. Nebude to rozhodně procházka růžovým sadem – jen cesta tam bude trvat osm měsíců, což už samo o sobě bude pro posádku velká psychická zátěž. Větší výzvou pro astronauty bude ale prodleva v komunikaci – zpráva z Marsu nebo na něj totiž letí 20 minut, což je například při stavu nouze naprosto zásadní a vylučuje to, že by základna na Zemi mohla účastníkům mise nějak efektivně pomáhat. Už když NASA testovala při spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí 50vteřinovou prodlevu, projevilo se to radikálně na psychické pohodě posádky a zhoršilo to taky jejich kompetence plnit nějaké zadání. Při prodlevě čítající několik desítek minut se tak pár vtípků bude určitě hodit. Baviče skupiny měl podle Johnsona už norský polárník Amundsen v roce 1910. Byl jím obtloustlý růžolící kuchař Adolf Lindstrøm. Amundsen ho do výpravy na jižní pól vybral záměrně kvůli jeho poťouchlosti a radostnému přístupu k životu. Slavný polárník si o kuchtíkovi do svého deníku později zapsal, že měl naprosto zásadní vliv na úspěch celé výpravy a přežití jejích extrémních podmínek.

  • Brčka a obaly nejsou největší problém. Češi planetu zatěžují hlavně spotřebou energií a jídlem

    18. únor 2019
    Plýtvání potravinami - plýtvání - vyhozené jídlo

    Plastový odpad je bezpochyby velkým problémem. Ještě více ale průměrný Čech zatěžuje planetu vytápěním, spotřebou elektřiny a také složením jídelníčku. Vyplývá to ze studie vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.


    Projekt vychází z dat Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie a dalších. Tím je mezi podobnými ekologickými výzkumy jedinečný. Většina jich totiž zpracovává pouze data z omezeného vybraného vzorku populace. Statistický úřad oproti tomu bere v potaz údaje o milionech obyvatel Česka. Ze studie vyplývá, že nejhorší pro životní prostředí je spotřeba energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod milionů českých domácností. „Spotřeba je vysoká a elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ řekl jeden z autorů výzkumu docent Vladimír Kočí webu Ekolist. Životní prostředí znečišťujeme i spotřebou potravin. Češi dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jeho produkce je ale velmi energeticky náročná. Než se prase totiž dostane na stůl strávníků, spotřebuje samo obrovské množství potravy. Ještě energeticky náročnější je potom chov skotu, toho se ale v Česku nespořádá takové množství. „Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé,“ vysvětlil Kočí pro Ekolist. Problémem je podle zprávy i pěstování řepky, která je na našich polích masově rozšířená. Jednak poškozuje krajinu, ve které by bylo možné pěstovat potraviny, a za druhé je problematický i její přínos v energetice.

  • Roste počet lidí, kteří věří, že Země je placatá. Důvodem je podle vědců YouTube

    18. únor 2019
    Země - ekologie - planeta

    Výzkumníci ve své teorii vychází z návštěv posledních dvou ročníků největší světové konference, takzvaných Flat Earthers. V roce 2017 se setkání konalo ve městě Raleigh v Severní Karolíně, loni potom v Denveru v Coloradu.

    Autoři studie vedli rozhovory s třiceti účastníky konferencí a ptali se jich, jak došli k závěru, že Země nemá tvar koule, ale je placatá. V jejich příbězích objevili opakující se vzorec. Všichni kromě jednoho jim sdělili, že před dvěma lety ještě nebyli o placatosti naší planety přesvědčeni, ale po zhlédnutí videí na YouTube propagujících teorii o Zemi ve tvaru disku, změnili názor. „Jediná žena, kterou o plochém světě nepřesvědčil YouTube, přišla na konferenci se svou dcerou a jejím mužem, kteří se o teorii na YouTube dozvěděli,“ řekla deníku Guardian Asheley Landrum z Texas Tech University, která výzkum vedla. Z rozhovorů vyplývá, že se lidé k videím o ploché Zemi dostali hlavně přes sledování příspěvků o jiných konspiračních teoriích, například o 11. září nebo o tom, že NASA zfalšovala přistání kosmonautů na Měsíci. Jedním z nejpopulárnějších videí je podle výzkumu téměř dvouhodinový film s názvem 200 důkazů, že Země není rotující koule. Je účinný, protože nabízí zdánlivé argumenty, které apelují na různé skupiny lidí. Mluví se v něm o biblických odkazech, představuje názory konspiračních teoretiků i důkazy údajně podpořené vědou. Podle Landrum nedělá YouTube nic vyloženě špatně. Pokud by jeho představitelé chtěli, mohli by jim vědci pomoci lépe vyladit vyhledávací algoritmus, aby stránka vyhledávala přesnější informace. „Na YouTube je spousta užitečných informací, ale také mnoho dezinformací. Jeho algoritmy potom lidem, kteří jsou náchylní dezinformacím věřit, často jejich konspirační teorie potvrzují tím, že vyhledávají další podobná videa,“ dodala Landrum pro The Guardian.

  • Úložiště semen má chránit rostliny před katastrofami. Je ale samo v ohrožení kvůli rostoucí teplotě

    15. únor 2019
    Svalbard Global Seed Vault

    Globální oteplování ohrožuje Špicberské globální úložiště semen. Nový výzkum naznačuje, že zvyšující se teploty by mohly zapříčinit tání ledu na ostrovech. Vzorky semen z celého světa, které jsou zde uloženy, by se tím ocitly v nebezpečí.

    Úložiště, které se nachází na norském souostroví, je schopné uchovávat 2,5 miliardy vzorků semen. Chladné arktické počasí pomáhá v objektu zachovávat nízkou teplotu, která je při uskladňování nezbytná, oteplování proto představuje zásadní problém pro životaschopnost projektu. Podle webu Gizmodo se teplota na ostrově zvýšila o 5 stupňů Celsia od roku 1971, kdy tam začala být měřena. Vědci navíc odhadují, že teplota se v průběhu dalších 80 let může zvýšit o dalších 10 stupňů. Takový výrazný nárůst by narušil také nedaleké ledovce, podmořský led a permafrost na ostrově. Právě okolní krajina tvořená permafrostem hraje klíčovou roli při zachovávání teploty na příznivých -18 stupních Celsia. Až začne permafrost roztávat, bude mnohem složitější udržet v bunkru potřebnou teplotu. Ačkoliv bylo úložiště nedávno rekonstruováno a vylepšeno, odborníci se domnívají, že nárůst teploty o 10 stupňů by nezvládlo. Špicberské globální úložiště semen bylo otevřeno v roce 2008 a má ochránit semena rostlin z celého světa v případě velkých regionálních či globálních krizí. Místo pro úložiště bylo vybráno kvůli tektonické stabilitě, která objekt chrání před zemětřesením, a vysoké nadmořské výšce, která zajišťuje, že úložiště nemůže být zatopeno ani vlivem tání polárního sněhu a ledu. Dalším důvodem byla právě konstantní nízká teplota, která je ale podle těchto nejnovějších zjištění v ohrožení.

    Globální úložiště semen v Norsku
  • Tvůrci nechtějí zveřejnit umělou inteligenci vytvářející smyšlené texty. Je prý příliš nebezpečná

    15. únor 2019
    Umělá inteligence

    Tvůrci umělé inteligence, která je schopná vytvářet fiktivní zpravodajské texty, se rozhodli k neobvyklému kroku. Kvůli obavám ze zneužití se rozhodli svou práci nepublikovat. OpenAI, nevýdělečná výzkumná společnost podporovaná Elonem Muskem a dalšími významnými podnikateli na poli technologií, ohlásila, že opustí svou běžnou praxi a nezveřejní svůj nejnovější výzkum.

    Jedná se o systém umělé inteligence GPT2, textový generátor, který na základě poskytnutého textu – ať už se jedná o pár slov, nebo celou stranu – dokáže vytvořit pokračování. Systém posunuje hranice toho, co bylo doposud v této oblasti možné. Podobné programy překonává jak v kvalitě výstupů, tak v možnostech využití. Když byla například do softwaru vložena první věta románu 1984 George Orwella, umělá inteligence rozpoznala neurčitý futuristický tón a navázala ve stejném stylu. Podobně si poradila také se začátkem zprávy o brexitu a navázala velmi uvěřitelným zpravodajským textem se smyšlenými citacemi Jeremyho Corbyna, zmínkou o irské hranici a odpovědí mluvčího britské premiérky. Software byl trénován na datovém souboru čítajícím přes 10 milionů článků automaticky vybraných z webové stránky Reddit. Toto obrovské množství dat zajišťuje kvalitu výstupů, neboť umožňuje umělé inteligenci lépe chápat, jak funguje psaný text. Tato kvalita je ale zároveň i příčinou, proč chce OpenAI program prozatím ponechat za zavřenými dveřmi, a to až do doby, než zváží všechna možná nebezpečí. Podle Jacka Clarka, hlavního představitele společnosti, se nyní tvůrci chystají provést řadu experimentů, aby odhalili možnosti, jakými by program mohl být zneužit. Jako demonstraci možných rizik vytvořili nepatrně vylepšenou verzi softwaru, která je schopná vytvářet pozitivní nebo negativní recenze produktů. Kromě spamů se jako další velké nebezpečí jeví také takzvané fake news, tedy smyšlené zprávy. Software by totiž velmi snadno zvládnul vytvářet zprávy o smyšlených událostech, a dokonce i konspirační teorie. 
    Podle tvůrců může nyní umělá inteligence posloužit alespoň k tomu, aby se svět mohl připravit na rizika, která s sebou informační technologie brzy přinesou.

  • Kam směřuje Brno? Nová výstava ukazuje vítězné návrhy architektonických a urbanistických soutěží

    14. únor 2019
    03545280.jpeg

    Více jak 70 vizualizací proměn částí Brna je k vidění na nové výstavě v Urban centru. Jmenuje se Sedm podob Brna budoucnosti a připravila ji Kancelář architekta města Brna. Do expozice vybrala nejvýše oceněné návrhy právě ze soutěží, které za své tříleté fungování zorganizovala.

    „Na výstavě se představí výsledky architektonických soutěží na centrum volného času Nová Bystrouška v Bystrci, Kreativní centrum v ulici Bratislavská a sociálně zdravotní komplex na Červeném kopci. Dále výsledky urbanistické soutěže na návrh nové obytné čtvrti Na Kaménkách v Černovicích, mezinárodní ideové soutěže na proměnu areálu brněnského výstaviště a ideové soutěže na proměnu Mendlova náměstí,“ cituje server DesignMag Janu Běhalovou z Kanceláře architekta města Brna. Kromě oceněných návrhů najdou návštěvníci na výstavě i zadání té poslední – na podobu chytré čtvrti Špitálka. Autoři odevzdávali své návrhy do 21. ledna. Porota je bude hodnotit začátkem března. Výstava je přístupná zdarma, a to až do 22. března.

  • Takzvanou včelí petici podepsal v Bavorsku dostatek lidí, musí se jí zabývat stát

    14. únor 2019
    Bruslaři v Mnichově

    Petici prosazující zachování a ochranu druhové rozmanitosti podepsal v německé spolkové zemi už více než milion lidí. Překonala tak hranici deseti procent právoplatných voličů, která je třeba k tomu, aby se požadavky z dokumentu zabývali politici. Kampaň zaštiťují Zelení, Ekologická demokratická strana a skupiny ochránců rostlin a zvířat.

    Server Guardian připomíná jejich požadavek, aby se výrazně změnily zemědělské postupy – například aby byla do deseti let třetina bavorských farem ekologická. Tlačí také na to, aby se více ploch přeměnilo na louky. Do příštích šesti let by jich mělo být 20 % přívětivých pro včely, do roku 2030 to má být 30 %. Iniciativa prosazuje i to, aby zemědělci pomáhali udržovat břehy potoků a řek jako příjemné prostředí pro život rostlin a živočichů. V neposlední řadě se autoři kampaně snaží i o to, aby se ve školách i firmách zlepšila environmentální výchova. Ke změně ale vyzývají i širokou veřejnost – chtějí lidi přimět, aby třeba nezakrývali trávníky dřevem a betonem. Prezident bavorské Federace zemědělců Walter Heidl aktivisty obvinil z toho, že snahy farmářů neberou v potaz. Píše o tom Deutsche Welle. Spousta z nich se totiž podle něj zapojuje do programů na podporu životního prostředí. „To, co zemědělce rozčiluje, je, že to, na čem už pracují, společnost úplně ignoruje,“ tvrdí Heidl. Bavorští zákonodárci teď musí petici buďto přijmout, nebo navrhnout alternativy. Vyjednávání mezi navrhovateli petice a vládní Křesťanskosociální unií (CSU) musí začít příští týden. O výsledku jejich jednání pak budou voliči rozhodovat v referendu později v letošním roce. Poslední německé studie upozorňují, že počet létajících druhů hmyzu za posledních 30 let klesl téměř o 80 %. V případě zpěvných ptáků vyhynulo za uplynulé desetiletí 15 % druhů. Podobné snížení biodiverzity pozorují vědci i v dalších evropských státech.