Studenti technických univerzit končí na pracáku stejně často jako studenti humanitních oborů

20. červenec 2015
03377168.jpeg

„Pro někoho to může být překvapení, ale zjistili jsme, že absolventi humanitních oborů končí na úřadu práce zhruba stejně často jako absolventi technických oborů, a to v nějakých 5 %,“ vyvrací datový žurnalista Jan Boček mýtus o tom, že studenti společenskovědních oborů mají perspektivu na trhu práce horší než technicky zaměření studenti.

Průzkum datového oddělení Českého rozhlasu zjistil taky to, že absolventů a absolventek humanitních oborů za posledních 14 let přibylo asi 5x. Počty absolventů vysokých škol se ale zvedly ve všech oblastech, celkově tedy vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR přibývá. Z lidí, kteří ukončí bakalářské studium, se jich na pracovním úřadě registruje zhruba 6 %. V případě lidí s ukončeným učňovským vzděláním je to asi 30 %.

Čtěte také

Nejméně čerstvých vysokoškoláků se registruje na pracovních úřadech po absolvování pražských vysokých škol, což je ale zřejmě dáno hlavně tím, že v Praze je obecně nezaměstnanost nejnižší a zdejší pracovní trh je hodně flexibilní. „Výjimkou v Praze je AVU. Z řad jejích absolventů končí na úřadech práce 37 % lidí. Nicméně profesor Vladimír Kokolia nás upozornil na to, že v případě absolventů AVU může zaměstnání znamenat, že se absolvent vystudovanému oboru vůbec nevěnuje,“ dodává Jan Boček.

Výsledná data je potřeba vnímat vždy v kontextu dalších informací. To platí třeba pro zjištění, že v celkovém součtu se na úřady práce hlásí méně absolventů soukromých vysokých škol než veřejných. „Soukromé vysoké školy nabízí své služby trochu jinému spektru lidí než veřejné vysoké školy. Hodně lidí, kteří studují soukromé vysoké školy, už práci dávno má a třeba jen potřebují získat akademický titul. Logicky se proto po dokončení studia na úřad práce nehlásí,“ doplňuje Jan Boček.
Celý průzkum najdete zde.