Studovat prestižní univerzitu v zahraničí? A za jakou cenu?

Zuzana Pavelková
Zuzana Pavelková

Student nebo studentka, který chce jít studovat do zahraničí a nepochází z dobře zajištěné rodiny, má tři základní možnosti, kam se obrátit pro finanční podporu. První možnost je hledat školu, která sama nabízí stipendium. Druhou variantou může být státní forma podpory. Třetí možností je hledat pomoc u privátních dárců. O etických volbách při rozhodování o tom, kým se při studiu nechat podpořit, jsme hovořili v pořadu Universum se Zuzanou Pavelkovou.

Zuzana Pavelková studuje lidská práva na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Oborové zaměření, pro které se rozhodla, v České republice nenajdete. Předtím byla dvakrát přijata na univerzitu v Ženevě, z finančních důvodů tam ale nenastoupila. „Když se v takovém případě rozhodujete, je potřeba zvážit alternativy. Pro mne byly dostupné formy podpory od privátních dárců natolik nepřijatelné, že jsem se dvakrát rozhodla, že do školy nakonec nenastoupím. Na potřetí už jsem toho měla dost a velkou chuť jít studovat, takže jsem si vybrala něco, co mi připadalo morálně obhajitelné.“

Státní formu podpory se Zuzce v České republice objevit nepodařilo. „Buď taková forma podpory neexistuje, nebo ji stát velmi dobře schovává. Zkoušela jsem něco takového hledat, ale nenašla jsem nic, kam bych zapadla svým profilem. Připadá mi to jako škoda, protože by se mohlo jednat o investici do lidí, kteří se mohou do ČR vrátit a přinést s sebou získané vědomosti a zkušenosti.“

Zuzana Pavelková pochází z Ústí nad Labem. Na Středoevropské univerzitě studuje magisterský obor Lidská práva. Vystudovala mezinárodní vztahy na Technické Univerzitě v Drážďanech. Zaměřuje se na evropskou migrační a azylovou politiku. Ve své magisterské práci rozpracovala téma pašování osob. Na základě vynikajícího studijního prospěchu a doporučení svých vyučujících se chystá pokračovat studiem Advanced Master's in International and European Human Rights Law na University of Leiden.

Jedna z etických otázek u podpory ze strany soukromých mecenášů je, odkud jejich bohatství pochází. „Je důležité si kriticky uvědomovat, že moje stipendium je založené i na tom že někdo, někde jinde, se nemá úplně dobře. Zároveň s tím je potřeba si uvědomit, že pokud žijeme v globálním Severu, tak naše každodenní volby jsou spojené s tím, že někdo jiný jinde se nemá dobře,“ rozvádí svojí úvahu Zuzana Pavelková.

Druhým rozhodujícím faktorem pro ni byl způsob fungování stipendijního fondu: „Rozhodně nechci nikoho obviňovat z toho, že si od někoho z privátních sponzorů stipendium vzal. Pro mne bylo rozhodující, jak stipendijní fond funguje. V některých případech jsem měla pocit, že jde spíš o to, dělat tomu mecenáši PR a reklamu na to, že je dobrý člověk. To se projevuje například tím, že fondy se jmenují po svých zakladatelích, když se podíváte na jejich Facebook nebo webové stránky, jsou plné fotek rozesmátých studentů a studentek společně se zakladateli. To mi nepřipadalo ok. Měla bych pocit, že mě někdo zneužívá pro svoje PR. I z toho důvodu jsem uvažovala, jestli jít na CEU, která je pak v médiích označována jako ‚Sorosova univerzita‘.“ Vliv Sorose na univerzitu podle Zuzčiny zkušenosti začíná a končí tím, že u jednoho vchodu je jeho citát a u druhého vchodu je jeho fotka. „To je asi tak všechno, co jsem o něm během svého celého studia slyšela. Nemám pocit, že bychom dostávali jakoukoli nalejvárnu ať už ideologickou nebo ve smyslu ‚George Soros je skvělej člověk‘“, doplňuje.

„CEU pro mne znamená možnost dostat velmi dobré vzdělání a zároveň je v Budapešti, která je relativně cenově dostupná oproti jiným městům v západní Evropě. Zároveň je dostupná i z důvodu stipendijní politiky školy. 80 – 90 % studentů dostane nějakou formu stipendijní podpory. Pokud by tady tahle univerzita nebyla, spousta lidí z globálního Jihu by neměla šanci získat tak kvalitní vzdělání a vrátit se do svých zemí, kde potom rozjíždějí skvělé projekty,“ vysvětluje Zuzka, kde vidí největší přínosy.

Za jednu z největších hodnot studia na CEU považuje diverzitu, jak mezi vyučujícími, tak mezi spolužáky, kteří pocházejí z celého světa: „Člověka to nutí zpochybňovat svoje řekněme zápaďácký představy o tom, co je důležité nebo jak svět funguje.“

Zuzana Pavelková

V čem je komunita kolem Středoevropské univerzity specifická? Jaký je aktuální vývoj situace? Poslechněte si celý záznam.

Středoevropská univerzita (Central European University) byla založena Georem Sorosem v roce 1991 současně v Praze a v Budapešti. Umožňuje studium magisterských a doktorských programů v oblasti matematiky, práva, společenských, humanitních a ekonomických věd. Podle Times Higher Education se jedná druhou nejvíce mezinárodní univerzitu na světě. Pravidelně se umisťuje na předních místech v oborových žebříčcích na celosvětové úrovni. Po neshodách s českými politiky byla její pražská část v roce 1996 přesunuta do Budapešti. Na začátku dubna 2017 přijala maďarská vláda změnu zákona o vysokém školství, která podmiňuje existenci univerzity na maďarském území prakticky nesplnitelnými podmínkami. Paradoxní na celé situaci je, že maďarský premiér Viktor Orbán osobně v roce 1989 obdržel stipendium od Sorosovy nadace a studoval za něj v Oxfordu.