Sucho a horko jsme tu měli dřív, než to bylo in, říká zoolog z Pálavy Pavel Dedek

Zoolog Pavel Dedek|foto:Ondřej Šebestík, Český rozhlas

„Pálava leží na styku různých biogeografických regionů. Jsou tu hercynské druhy středoevropského lesa, které najedeme jinde v republice, ale jsou tu i druhy panonské, které sem zasahují od maďarské pusty. Do toho jsou tu ještě karpatské druhy a pontické,“ vysvětluje přírodní rozmanitost Pálavy Dedek a dodává: „S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsme tu měli sucho a horko dřív, než to bylo in. Nicméně projevy změn klimatu tu vnímáme také. Mění se třeba délka vegetační sezony, což může být stresový faktor.“

Pálava je jakožto sudetská krajina poznamenána zpřetrháním vazeb mezi krajinou a hospodařením. Na strmých svazích a úbočích se dřív pásly kozy, jinde krávy a na produkčních plochách se pěstovalo obilí a další plodiny včetně vinné révy. Teď musí ochranáři hospodaření nahrazovat prořezávkami, kosením nebo nájemní pastvou od externích dodavatelů, aby tradičně prosvětlené lokality nezarůstaly. Většinu produkčních ploch dnes pokrývají vinice.

„Zastoupení vinic v pálavské krajině je v dnešní době bezprecedentní. Začíná to být trochu jednotvárné, ale z biologického hlediska je vinice pořád stokrát lepší než pole s řepkou. Prostředí vinohradu je po procesu ekologizace vinohradnictví docela zajímavé. Je to tím, že se v něm střídá černý a zelený úhor. Pooraná plocha znamená ranou fázi sukcese – holou půdu, na kterou jsou vázány samotářské včely, vosičky, rýhonosci a další. Zatravněná meziřadí jsou zase osévána nektarodárnou směsí,“ popisuje život mezi keříky révy Dedek, podle kterého tak má hmyz zajištěno jak ubytování, tak stravu.

Jak se vyrovnává tradičně suchá oblast s projevy klimatické změny? Jak se rozmnožuje kobylka sága, jejíž populace je složena pouze ze samiček? Jak funguje ekologie unikátního slaniska pod Pálavou? Poslechněte si celé Podhoubí.