Sucho v Česku vysvětlíš. Jeho příčinu už ne. O klimatické změně pořád ještě neumíme mluvit

Abstraktní a globální problémy je mnohem těžší chápat než dopady projevující se v našem okolí. V Norsku je těmi konkrétními příklady, na kterých je shoda nejdříve, čistota moře, v Česku zase sucho. Potvrzuje to v rozhovoru Ragnhild Nilsen, klimapsycholožka z norské organizace Klimapsycologene. „Všechno se ale nemůže točit kolem krize, chaosu a konfrontace. Abychom byli v boji proti klimatické změně aktivní, potřebujeme pozitivní vizi,“ zdůrazňuje v podcastu Vlna.

Čtěte také

Až naprší, uschne. Po pár týdnech dešťů pětileté sucho nezmizí, přišel ale správný čas s ním bojovat

Hledá se klima autorita. Nebo klima celebrita

To, co je příznačné pro českou komunikaci o klimatické změně, shrnuje Vendula Kazlauskas z Asociace pro mezinárodní otázky, specialistka na mezinárodní vztahy v Evropě a členka Klimatýmu AMO. Říká mimo jiné, že v Česku chybí politická osobnost nebo celebrita, která by toto téma zaštítila a pomohla nutné kroky vysvětlit veřejnosti. Máme podle jí prezentovaných analýz silný vztah k české krajině, ale nerozumíme klimatické změně, která způsobuje její ohrožení. Bojíme se, že kvůli ní zchudneme.

Nenáviděný aktivismus není překážka

Jak navíc veřejnost vnímá radikální akce environmentálních aktivistů? Nejsou obecně dost negativně přijímané protestní vystoupení překážkou v konsensu, který budeme na řešení krize potřebovat?

„Negativní veřejné vnímání dopadá na aktivisty, ale ne na samotné téma globální klimatické změny,“ tvrdí Veronika Holcnerová z organizace Poslední generace a dříve Extinction Rebellion.

Jak v Česku mluvíme o klimatické krizi? Čím je to specifické ve srovnání se zahraničím? Jak vypadá klimatický žal a jak hledat pozitivní stránku debaty o klimatické krizi? Poslechněte si podcast Vlna s Hanou Řičicovou, Pavlem Sladkým a přizvanými odbornicemi.