Sukkhu na novém albu Self-Exorcism vpichují hnilobnou krev do žil klasického black metalu
Blackmetaloví Sukkhu vznikli v roce 2019, pár let nato vydali debut Labyrinths a teď se vrátili s albem Self-Exorcism, na kterém se představuje nejen úplně jiná sestava, ale hlavně ještě dotaženější pojetí žánru. Telenovelový příběh z blackmetalového hradu začal, když Ego (jinak hybná síla Naurrakar) založil kapelu spolu se svou tehdy už bývalou přítelkyní.
Dnešní sestava je úplně jiná a kromě vokalistky Maanie a baskytaristky Necro v ní najdeme bubeníka The Beasta a taky Silenthella. A pokud vám poslední jméno někoho připomíná, pak to není náhodou – na tympány totiž v kapele hraje někdejší člen Master’s Hammer. „Celý život mám zařízený, abych mohl hrát v kapele,“ říká Ego – a jeho spoluhráčky tento tvůrčí étos sdílí.
„Stage je místo, kde emoce opravdu prožívám,“ svěřuje se frontwoman Maania s tím, že živá produkce Sukkhu přijde lidem zároveň nechutná a krásná, a že ona sama hudbu bere jako výpusť emocí. „Emoce jsou dostatečně silné na to, abych tam šla někomu ublížit, ale nechtěla bych žít s tím, že jsem někomu opravdu ublížila,“ dodává k intenzitě živých vystoupení kapely. U podobně plnokrevné metalové řezničiny se není čemu divit.
Čím si metal získal Maanii, Necro a Ega z kapely Sukkhu? Myslí si, že black metal může ještě někoho šokovat? A není nakonec nejvíce šokující, že někdo v roce 2025 řeší, když v sestavě blackmetalové kapely vidí ženy?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
