Šumavská divočina se vrací k původním pralesům
Byli jste někdy v divočině? Tušíte, jaký má divočina smysl a co si vůbec pod tím pojmem v dnešní době představit? V souvislosti s blížícím se koncertem na podporu šumavské divočiny jsme si k rozhovoru o šumavské divočině pozvali ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného a člena Rady NP Šumava Jakuba Hrušku.
„Jde o území, které necháváme bez zásahu, sledujeme, co příroda dělá. Divočina obecně nemusí být prales, i když na Šumavě je asi 60 % lesů přímými potomky pralesů, takže ta dispozice k návratu do původního stavu je tam velká,“ vysvětluje Jakub Hruška. Na Šumavě, kde je na rozdíl od ostatních českých parků mnoho obcí a soukromých sídel, byla otázka definice a smyslu divočiny v posledních letech hodně diskutovaná. Spory o to, co je a není divočina a jaká má být její rozloha a fungování v rámci národních parků, by mohla vyřešit novela zákona, kterou možná čeká projednávání letos v říjnu.
Podle ředitele Správy NP Pavla Hubeného souvisí spor o divočinu s obecným přístupem k přírodě. „Středoevropan žije posledních 200 let v prostředí, kde se lesy pouze cíleně pěstovaly k užitku, hlavně k těžbě dřeva. Skutečná divočina se vyvíjí jinak než les v Posázaví a lidé se jí bojí. Vidí změť zpřelámaných mrtvých stromů a myslí si, že je to strašné a že něco takového nemá v našem světě místo. Musíme lidi naučit vnímat, že něco takového existuje a že přirozený les nevypadá jako pohodlný park.“
Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
