Švédska sodíková baterie může snížit surovinovou závislost Evropy na Číně. Je levnější a udržitelnější

22. listopad 2023

Evropská výroba elektrických baterií je závislá na surovinách z Číny a dalších asijských zemí. Švédská společnost Northvolt nyní přišla s novinkou, která by mohla závislost na nedostatkových surovinách z Číny snížit. Sodík-iontová baterie je navíc levnější a udržitelnější.

Společnost Northvolt, píše The Guardian, je jediným velkým evropským výrobcem baterií pro elektrická vozidla. Její nová baterie, která má hustotu energie více než 160 watthodin na kilogram, byla navržena pro zařízení na skladování elektřiny. V budoucnu by mohla být použita v elektrických vozidlech. Její výroba se obejde bez použití lithia, niklu, grafitu a kobaltu. „Sodíková technologie přináší nezávislost na některých částech světa, včetně Číny,“ řekl Patrik Andreasson, viceprezident společnosti Northvolt pro strategii a udržitelnost. Společnost plánuje představit baterii zákazníkům v příštím roce.

Ukládání elektřiny do baterií v průmyslovém měřítku je považováno za klíčové pro dekarbonizaci národních elektrických sítí. Baterie mohou uchovávat energii z větrných parků a solárních panelů, kterou lze využít, když vítr utichne nebo nesvítí slunce. Společnost Northvolt uvedla, že baterie, která je založena na katodě s vysokým obsahem sodíku a anodě z tvrdého uhlíku, je při vysokých teplotách bezpečnější než alternativy, píšou Financial Times.

Spustit audio
  • Červená rtěnka možná pochází z Íránu. Archeologové našli její předchůdkyni z doby bronzové

    23. únor 2024
    žena, rtěnka, červená rtěnka, rty, krása
    Nový archeologický objev starý přes čtyři tisíce let odhaluje, že první tubu s červenou rtěnkou možná vymysleli staří Íránci. Nalezené líčidlo na rty pochází z doby bronzové a je v obalu, který svým tvarem připomíná dnešní oválné tuby. Také receptura rtěnky se podle vědců podobá složení dnešních přípravků na rty.

    Zatímco původ očních linek se připisuje Egypťanům, červená rtěnka by na základě nového objevu mohla pravděpodobně patřit Íráncům. Vědci z univerzit v Padově a Teheránu nalezli chloritovou lahvičku s tmavě červeným práškem u řeky Hilal v provincii Kermán. Nacházela se mezi předměty, které vyplavila voda z hrobů civilizace předcházející Peršanům, v sumerském písmu známé jako Maraši nebo v akkadském jako Parašum, píše server Good News Network.

    Podle výzkumu uveřejněném v časopise Nature by líčidlo mělo pocházet z doby bronzové a jeho výrobu archeologové datují mezi lety 1936 a 1687 před naším letopočtem. Jde tak o nejstarší objevený kosmetický přípravek v regionu Blízkého východu.

    Archeologové lahvičku podrobili analýze, včetně kapalinové chromatografie, hmotnostní spektroskopie, skenovací elektronové mikroskopie a rentgenové difrakce, aby identifikovali minerální složení líčidla. To sestávalo z hematitu, manganitu, braunitu, galenitu, anglesitu a vosků na rostlinné bázi. Podle archeologů se tak toto složení až nápadně podobá recepturám, které se na výrobu rtěnek používají dnes.

    „Zatímco staroíránské podkladové báze, oční stíny a růžové barvy se vyráběly převážně z uhličitanů olova, nově objevená kosmetika obsahuje minimální množství olovnatých minerálů. To může naznačovat, že si výrobci této kosmetiky na rty byli vědomi potenciálního nebezpečí přímého orálního požití olova,“ popisují vědci.

  • Německo na cestě k legalizaci konopí. Lidé by mohli držet až 50 gramů pro osobní potřebu

    23. únor 2024
    marihuana, prodej marihuany, konopí, legalizace
    Německý parlament by podle očekávání měl během pátku částečně legalizovat konopí pro osobní potřebu. Nová legislativa by měla marihuanu vyřadit ze seznamu zakázaných látek a lidé by ji mohli legálně kupovat, pěstovat i držet, a to až do 50 gramů. 

    Pokud zákon projde parlamentem, stane se Německo třetí evropskou zemí, ve které bude možné legálně prodávat, kupovat, pěstovat i držet marihuanu. A to po Maltě a Lucembursku. Na veřejnosti by jednotlivec u sebe mohl přechovávat až 25 gramů pro osobní užití, v domácím prostředí až 50 gramů, píše server Guardian.

    Změnu legislativy podporuje spolkový kancléř Olaf Scholz spolu s trojkoalicí, v níž jsou sociální demokraté, Zelení a Svobodná demokratická strana. Pokud dojde ke schválení jejich návrhu, od dubna by lidé mohli pěstovat až tři rostliny a od července by bylo možné konopí zakoupit i v specializovaných neziskových klubech.

    Zákon by měl pomoct zlegalizovat trh s marihuanou, na kterém aktuálně nakupuje okolo sedmi milionů německého obyvatelstva, které ji užívají pravidelně. Podle vlády má také zákon pomoct v dostupnosti konopí lidem, kteří ho užívají hlavně pro zdravotní účely a navíc by se tím měla zvednout i kvalita prodávané látky.

    47 % respondentů průzkumu YouGov jsou úplně či spíše pro legalizaci, dalších 42 % je spíše či úplně proti, zbylých 11 % z 2151 dotazovaných nemá silný názor, píše server Deutsche Welle.

    Proti legalizaci marihuany se postavily některé ze spolkových zemí, včetně Bavorska. Hlavním argumentem proti legalizaci jsou obavy z přístupnosti látky dětem a mladistvým. Podle tamního ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha by ale zákon měl napomoct ke kontrole distribuce konopí a zmenšit i skrytý trh s ním.

    „Ochrana dětí a mládeže je jádrem toho, čeho má tento zákon dosáhnout. V posledních deseti letech spotřeba u dětí a mladých lidí neustále roste,“ řekl Lauterbach. Navíc také dodal, že legislativa zakáže kouření konopí v okruhu 100 metrů od vzdělávacích zařízení.

  • Vědci přišli na nový způsob zkoumání antihmoty. Její antičástice zmrazili pomocí laseru

    23. únor 2024
    Hmota a antihmota (ilustrační snímek)
    Nové způsoby zkoumání i potenciálního využití antihmoty může přinést experiment, během kterého vědci z CERNu pomocí laseru zamrazili atom pozitronia, v němž se nachází antičástice elektronu. Tím se podařilo částice zpomalit, aby je bylo možné lépe zkoumat pro jejich budoucí využití třeba v lékařství nebo cestování vesmírem. 

    Vědci zamražení pomocí laseru testovali na atomu pozitronia, což je atom vodíku, v němž se nachází částice hmoty i antihmoty – tedy elektron a jeho antičástice zvaná pozitron. Experiment provedli výzkumníci ve švýcarském CERNu, kde mají v současnosti největší úložiště atomů vodíku s antičásticemi, píše server BBC.

    „Fyzikové jsou do pozitronia zamilovaní. Je to ideální atom pro experimenty s antihmotou. Nyní otevíráme celou oblast jejího studia,“ uvedl k experimentu jeho hlavní řešitel Ruggero Caravita z CERNu.

    Pomocí techniky laserového chlazení se jim povedlo atomy ochladit až na 100 °C, což je zatím vůbec nejnižší teplota, které se podařilo dosáhnout. Celý experiment byl poměrně složitý a náročný. Spočíval v tom, že vědci laserem osvětlovali atom pozitronu, aby se částice uvnitř něj přestaly tak rychle pohybovat a bylo tak možné je lépe prozkoumat. Dosud bylo totiž studium antihmoty velmi obtížné, protože její atomy jsou kvůli velmi rychlému pohybu částic v podstatě nepolapitelné a navíc se po 142 miliardtinách sekundy rozpadá na gama záření, píše na svých stránkách CERN.

    Výzkum antihmoty by mohl být prospěšný pro řadu oborů, protože tato látka může mít velké praktické přínosy. Když se elektron a pozitron spojí, uvolní obrovské množství energie, což může být využité třeba pro výkonné gama lasery. Ty mají využití hlavně v lékařství, například v zobrazovacích metodách nebo pro léčbu rakoviny. Někteří vědci ale vidí potenciál i pro jiné obory, třeba pro vesmírné cestování. Tato energie by se totiž mohla dát využít pro pohon kosmických lodí.

  • Frýdek-Místek nainstaluje do parků nové budky. Chce jimi podpořit hnízdění ptáků

    22. únor 2024
    Budka

    Ve frýdecko-místeckých městských parcích by mělo přibýt 30 odolných budek pro ptactvo. Radnice chce podpořit jejich hnízdění a instalací nových ptačích obydlí tak chce nahradit chybějící přirozené prostředí pro rozmnožování, kterého je ve městě nedostatek. Píše o tom server Ekolist.cz.

    Stromy ve městech jsou pro hnízdění ptáků často nevyhovující. Kvůli kvalitě ovzduší, zvýšené prašnosti a dalším vlivům žijí stromy často kratší dobu. „V parcích sice stromy žijí déle, ale zase na ně působí masivní rozrůstání jmelí, anebo je nezbytné je kácet z důvodu zajištění bezpečnosti pro kolemjdoucí,“ uvedla mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Musálková Jeckelová.

    Mladé stromy zase nejsou vhodné pro ty druhy ptáků, které hnízdí v dutinách. Město se tak rozhodlo přijít s náhradním řešením ve formě nových budek. V první vlně jich nechá nainstalovat 30, v budoucnu by jich chtělo umístit ještě více.

    Nová ptačí obydlí by měla být vyrobená z odolného materiálu a měla by mít životnost okolo 25 let. Budky budou vytvořené ze směsi betonu a dřevěných pilin a měly by být i tepelně izolované. „Materiál je paropropustný, dobře kompenzuje prudké změny teplot. Proto nedochází uvnitř ke kondenzaci vlhkosti a následně k hnilobě jako u standardních dřevěných budek,“ řekl náměstek primátora Jiří Kajzar z hnutí Naše Město F-M.

    V parcích budou umístěné dva typy budek. První typ s menším vletovým otvorem bude pro menší ptáky, jako jsou třeba drobnější druhy sýkor. Druhý typ pro větší ptáky bude třeba pro vrabce, rehky nebo brhlíky. Zároveň by některé budky měly mít otvor tvarovaný tak, aby ptactvo nemohli ohrožovat predátoři, třeba kočky nebo kuny.

  • Meta a Open AI podepsaly pakt proti dezinformacím generovaným AI. Omezit je mají hlavně ve volbách

    22. únor 2024
    Volby na mobilu

    Během šestnáctého ročníku Mnichovské bezpečnostní konference podepsaly největší technologické společnosti pakt, který má zabránit využívání nástrojů umělé inteligence k narušování demokratických voleb po celém světě. Mezi signatáři je třeba Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon. Upozorňuje na to server Good News Network.

    V letošním „supervolebním“ roce proběhnou volby ve více než 60 zemích po celém světě, včetně USA, Velké Británie, Indie, Evropské unie včetně Česka i Slovenska, Ruska a Běloruska a značného množství afrických států. Odborníci tak v souvislost s tím varují před riziky spojenými s nástroji generativní AI, které mohou být během volebních kampaní zneužité k šíření dezinformací.

    Společnosti Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon se tak rozhodly dobrovolně přijmout preventivní opatření, která se budou zaměřovat hlavně na vygenerovaná videa, obrazy, hlasové nahrávky nebo zvuky, v nichž budou figurovat političtí kandidáti a další klíčoví aktéři demokratických voleb. Zároveň by se měl pakt týkat také obecně šířených dezinformací o volbách.

    Dohoda mezi technologickými giganty má spíše symbolické dopady. Nezavazují se k tomu, že budou takto generované dezinformace, jako jsou třeba deepfakes, zakazovat a blokovat. Podle společností by totiž obsahy měly být na sociálních sítích a platformách automaticky označené jako generované umělou inteligencí, aby každý z uživatelů mohl tuto skutečnost zvážit sám.

    Někteří to považují za nedostatečné, ale snaha společností je obecně oceňovaná. „Formulace není tak silná, jak by se dalo očekávat. Myslím si ale, že bychom měli ocenit a uznat, že společnosti mají zájem na tom, aby jejich nástroje nebyly používány k podkopávání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla Rachel Orey, zástupkyně ředitele projektu Elections z amerického think tanku Bipartisan Policy Center.

  • Velrybám pomáhá ke zpěvu speciální hlasivka. Jejich písně ale v oceánu narušuje lidská činnost

    22. únor 2024
    Velryba

    Dánským vědcům se podařil odhalit přesný způsob, kterým velryby vytvářejí svůj známý zpěv. Pomáhá jim k tomu speciální hlasivka, kterou výzkumníci poprvé prozkoumali a popsali. V rámci studie ale také upozornili na to, že činnost člověka v oceánu velryby ruší a znemožňuje tvorům se mezi sebou dorozumívat. Píše o tom server BBC.

    Dunivé zvuky a sténání, které nazýváme jako velrybí zpěv, mohou největší tvorové planety z malořádu kosticovců vydávat kvůli speciálně uzpůsobeným strukturám v hrtanu a hlasivce ve tvaru písmene „U“, již se nachází v něm. Anatomie hrtanu velrybám umožňuje během zpěvu uzavřít dýchací cesty, zadržet dech a vzduch potřebný pro zpěv tak v sobě v podstatě recyklují. Hrtan jim také zabraňuje vdechovat vodu, takže se tvorové během zpěvu neutopí.

    Přesný způsob vytváření zvuku u kosticovců, mezi které patří třeba velrybovití, plejtvákovci nebo keporkaci, nebyl dosud přesně známý. Vědcům z University of Southern Denmark se to ale podařilo ozřejmit během experimentů s hrtany tří uhynulých velryb, které vyjmuli a následně jimi v laboratorních podmínkách proháněli vzduch.

    Zároveň se výzkum také zabýval frekvencí vydávaného zvuku. Rozsah i hloubka vokalizace je u těchto živočichů fyziologicky omezená a dokážou tak vydávat zvuky jen do 300 Herzů. „Zvuk je pro jejich přežití naprosto klíčový, protože je to jediný způsob, jak se mohou v oceánu najít a pářit,“ řekl vedoucí studie Coen Elemans z University of Southern Denmark.

    V současnosti ale velrybí písně významně narušuje lidská činnost v oceánech, hlavně provoz lodí, jejichž hluk se pohybuje v podobných frekvencích. Velrybám tak na větší vzdálenosti znemožňuje komunikovat. „Nemohou se jednoduše rozhodnout, že budou například zpívat výš, aby se vyhnuly hluku, který v oceánu vydáváme my,“ dodal Elemans. Tato zjištění by mohla být důležitým argumentem pro větší ochranu oceánů před lidskou činností.

  • New York v létě zavede pobřežní dronovou hlídku. Tonoucím bude shazovat plováky

    21. únor 2024
    záchranný kruh

    Tonoucí plavce na Newyorském Cony Islandu bude v létě kromě plavčíka zachraňovat taky dron. Informuje o tom list New York Times, podle kterého budou bezpilotní letouny nedaleko topících lidí shazovat nafukovací plováky.

    Operátoři dronu budou pak pomocí reproduktoru na stroji komunikovat jak s plavci v nouzi, tak se záchranáři, kteří se je snaží zachránit. Systém začne fungovat v létě v rámci pilotního projektu právě na Cony Islandu, což je poloostrov v nejjižnější části Brooklynu. Postupně by se měl program rozšířit i do dalších částí amerického města, které má až 14 kilometrů pláží. Drony už tam dohlíží například na přítomnost žraloků ve vodě.

    Úřady v New Yotku se už dlouho snaží zlepšit bezpečnost na veřejných plážích. Mezi hlavní problémy na nich patří silné vlnobití, zástupy nezkušených plavců a nedostatek plavčíků. V loňském roce se tam na městských plážích utopili čtyři lidé, všichni v době, kdy plavčíci nebyli ve službě. Předloni se utopili tři.

    Drony se už používají pro záchranné účely na některých evropských plážích, mimo jiné ve španělské Valencii a v jihozápadní Francii.

    Záchranářské drony jsou další z řady přístrojů, které starosta New Yorku Eric Adams propaguje jako způsob, jak zlepšit život ve městě. Potom, co se loni v dubnu zřítila garáž, použila jeho administrativa ke kontrole budovy tým s drony a robotickým psem. V červenci loňského roku vydal pan Adams pokyny, které mají usnadnit větší využívání bezpilotních letounů v pěti městských částech, a to i pro účely, jako je kontrola fasád budov.

  • Ostrovní stát v Pacifiku bojuje o internetovou doménu, kterou používají švédské weby

    21. únor 2024
    Ostrov Niue

    Po desítkách let nejspíš skončí soudní spor o internetovou doménu .nu, na kterou má nárok ostrov Niue v jižním Tichomoří. Americký podnikatel ji rozšířil ve Skandinávii, kde „nu“ znamená „nyní“. Informuje o tom list New York Times.

    Spor o doménu začal koncem 90. let, kdy americký businessman Billu Semich nabídl, že na ostrově Niue zavede internet. Výměnou za to chtěl právo na internetovou příponu .nu, kterou Niue získalo pro své webové adresy.

    Doména se nezdála tak lukrativní jako doména .tv, která byla přidělena Tuvalu. Ta se nakonec stala jedním z nejcennějších zdrojů ostrovního státu. Díky vzestupu živě vysílaných pořadů a televizí získává Tuvalu z licencování své domény technologickým gigantům skoro 10 % svého ročního hrubého národního produktu.

    Po úspěchu domény .tv se Niue v roce 2000 rozhodlo zrušit dohodu se Semichem a od té doby se snaží získat zpět doménu .nu, kterou nyní provozuje nezisková organizace Swedish Internet Foundation. Celý případ teď projednává švédský Nejvyšší soud. Niue po nadaci požaduje odškodné ve výši přibližně 30 milionů dolarů.

    Částka by mohla být pro malý ostrov s asi 2000 obyvateli transformativní. Niue byl uznán Spojenými státy jako suverénní stát teprve v roce 2022. Rozhodnutí nejspíš padne v nejbližších dnech.

    Neočekává se, že by se webové stránky, které v současnosti doménu používají, dočkaly nějakých změn, i kdyby Niue svůj spor vyhrálo.

  • Tinder rozšiřuje ověřování totožnosti uživatelů. Zvyšuje bezpečnost a usnadňuje „match“

    21. únor 2024
    Tinder

    Tinder ve Spojeném království zavádí rozšířené kontroly totožnosti. Všímá si toho BBC, podle které bude seznamovací aplikace nově porovnávat fotku pasu nebo řidičského průkazu s video selfie. Každý, kdo se do dobrovolného systému zaregistruje, dostane na svůj profil ikonku, která bude sloužit jako ověření věku a vzezření.

    Podle Tinderu by měl nový systém uživatelům poskytnout větší jistotu, že lidé, se kterými se v aplikaci seznámí, jsou skutečně ti, za které se vydávají.

    Seznamovací aplikace se totiž opakovaně stala terčem útoků podvodníků. Krok vítají nevládní organizace jako Victim Support, podle které musí jít platformy jako Tinder dál v zabezpečení svých uživatelů.

    „Ověření totožnosti by mělo být ideálně ve všech seznamovacích aplikacích povinné, milostné podvody jsou zničujícím zásahem do integrity člověka, plné studu a stigmatizace,“ řekl pro BBC mluvčí organizace Victim Support Wayne Stevens. Cílem catfishingu je někoho oklamat, navázat milostný vztah, často s cílem vylákat z něj peníze.

    Systém ověření bude nově také fungovat ve Spojených státech v Brazílii a Mexiku. V Austrálii a na Novém Zélandu byl systém zaveden v roce 2023. Tinder uvádí, že ti, kteří si nechali ověřit totožnost, mají mnohem větší pravděpodobnost získat „match“, tedy shodu s jinými uživateli, a to až o 67 % v porovnání s neověřenými uživateli.