Švédsko má silnici, která umí za jízdy dobíjet baterie aut, vybudovat kilometr stojí milion eur

13. duben 2018
ulice - automobilismus - silnice

U Stockholmu se tento týden otevřel asi dvoukilometrový úsek, na kterém mohou auta s elektropohonem za jízdy dobíjet svou baterii. Uprostřed silnice jsou malé koleje, do kterých lze připojit speciální rameno, které se umístí na podvozek. Když se vůz zastaví, přeruší se i dodávka proudu.

Jak se uvádí ve videu od serveru The Guardian, jediný úsek je zatím na silnici spojující letiště Stockholm Arlanda a nedaleký logistický areál. Aktuálně na něm jezdí jeden nákladní automobil. Jednou z výhod zavedení takových elektrifikovaných dálnic má být to, že by pak vozy nepotřebovaly tak velké baterie. Systém zároveň umí spočítat spotřebu energie, což by umožnilo rozdělit náklady na elektřinu mezi auta a uživatele. 
Vybudování jednoho kilometru takto modernizované silnice vyjde podle serveru The Guardian v přepočtu na více než 25 milionů korun. Náklady na elektrifikaci jsou ale podle tvůrců novinky v dopravě 50krát nižší než v případě stavby klasické tramvajové trasy. 
Ve Švédsku je zhruba půl milionu kilometrů silnic, zhruba 20 000 z nich jsou dálnice. „Určitě bude stačit, když se nám podaří elektrifikovat těchto 20 000 kilometrů dálnic. Vzdálenost mezi nimi nikdy nepřesahuje 45 kilometrů, což vozy zvládnou urazit bez potřeby dalšího dobití. Někteří dokonce věří, že by stačilo umístit speciální kolejnice umožňující nabíjení jen na 5 000 kilometrů dálnic,“ vysvětluje Hans Säll ze společnosti eRoadArlanda, která projekt zaštiťuje. 
Švédsko si dalo cíl být nezávislé na fosilních palivech do roku 2030. Infrastruktura s dobíjením by mohla v tomto ohledu pomoct, protože emise oxidu uhličitého jsou u ní oproti běžné dopravě nižší až o 90 %. Z hlediska bezpečnosti prý elektřina v komunikacích nepředstavuje žádný problém. „Žádná elektřina na povrchu není, proud je vedený zhruba 5 až 6 centimetrů pod povrchem. Pokud by se ale přeci jen dostala na silnici třeba slaná voda, zjistili jsme, že by tam byl proud o síle jen jednoho voltu. To znamená, že byste po kolejnicích mohli chodit i bosí a nic by se vám nestalo,“ doplňuje Säll. Švédsko má v alternativách k dopravě na klasická paliva velký náskok. Předloni se, také v této zemi, objevila elektrifikovaná dálnice, která měla elektřinu vedenou přes troleje.

Spustit audio
  • Vyhrají letos Vinylu a Apollo Čáry života nebo Povodí Ohře? Nominace na hudební ceny jsou venku

    12. prosinec 2018
    Čáry života, Jan Boroš

    Udílení hudebních cen Apollo a Vinyla za rok 2018 se blíží. Nominace obou soutěží jsou už zveřejněné a jejich výsledky se dozvíte během slavnostních vyhlášení v únoru příštího roku.

    Letos jsou ve třech kategoriích cen Vinyla nominovaní: v kategorii deska Čáry života s albem Stínítko, Povodí Ohře se stejnojmenným albem a Tomáš Palucha s deskou Čaro. V kategorii objev jsou projekty Bílej kluk, Market a znovu Čáry života. Poslední kategorie počin zahrnuje aktivity BCAA Systemu, uskupení Wrong a Zvuk. Ceny Vinyla od roku 2011 upozorňují na výrazné autorské či inovativní tuzemské hudební počiny. Každoročně vychází vinylová kompilace složená z nahrávek nominovaných. 
    Na osmý ročník Ceny české hudební kritiky Apollo byli nominováni: Čáry života a jejich Stínítko, Floex & Tom Hodge – A Portrait of John Doe, dále Manon Meurt s albem MMXVIII, Tomáš Palucha a Čaro, Povodí Ohře s albem Povodí Ohře, kapela WWW s deskou Neutopíš se dvakrát v téže řece a album Naše večery od kapely Pris, jejímž frontmanem je mimo jiné moderátor Radia Wave Lukáš Grygar. Na klipu Svítání, který dnes Pris zveřejnili na svém Facebooku, spolupracovali další členové redakce Bára Šichanová a Jakub Kaifosz.
    Kdo si odnese letošní Vinylu, se můžete dozvědět třeba během slavnostního předání ceny 13. února 2019 v pražském Lucerna Music Baru. Výherci Cen české hudební kritiky Apollo budou vyhlášeni 27. února 2019 v pražské MeetFactory.

  • Turecké město věnuje dětem jízdní kola. Pokud přestanou kouřit a zlepší se ve škole

    12. prosinec 2018
    Děti a kola v Istanbulu

    Malé město Kilis, které leží na jihu Turecka v blízkosti hranic se Sýrií, začalo dětem rozdávat jízdní kola. Představitelé města chtějí totiž změnit prostředí, ve kterém místní obyvatelé žijí.

    Dnes se centrem Kilis prohání především hlučné motorky, skútry a auta. V budoucnu by tam měla vzniknout nová síť cyklostezek. A proměna by měla začít už u dětí. Aby dítě kolo od města dostalo, musí splnit tři podmínky. Pokud je kuřák, musí přestat. Pokud má špatné známky ve škole, mělo by si je zlepšit. A musí taky slíbit, že bude na kole jezdit alespoň hodinu denně. Píše o tom Guardian. „Zatím jsme distribuovali víc než 4 tisíce jízdních kol. Naším cílem je vydat jich nejméně 15 000,“ říká starosta města Hasan Kara. „Projekt, díky kterému dětem rozdáváme kola, je pro Kilis velice důležitý. Lidé tu používají hlavně motorky a to chceme změnit. Už teď tady můžete vidět, že některé děti přijíždí do škol na kolech,“ neskrývá radost Hasan. Pohraniční město Kilis se často potýká s ostřelováním. Dnes hostí víc uprchlíků, než kolik je v něm obyvatel. Představitelé turecké vlády jej dávali za vzor integrace běženců a před dvěma lety jej nominovali na Nobelovu cenu míru.

  • Vědci vynalezli první vakcínu pro včely. Ochránit je má hlavně před morem včelího plodu

    12. prosinec 2018
    Med a včely, to je lék i pro zdravého!

    Včely mohou v blízké budoucnosti konečně získat obranyschopnost proti bakteriálním nákazám, které mají na svědomí vymírání včelích populací na celém světě. Na výzkumu se podílely vědkyně Dalial Freitak a Hali Salmela z Helsinské univerzity.

    Včely nemají žádné vlastní protilátky, a proto u nich, jako například u savců, nefunguje imunitní paměť, která by zabránila opětovné nákaze u další generace. Nová vakcína, která obsahuje speciální směs aspektů patogenu a dalších látek a má být aplikovaná do celého úlu, se podá na kousku cukrovinky včelí královně. Její organismus speciální protein předá do vajíček a vakcína se tak rozšíří do celého chovu. Popisuje to Freitak pro zábavní a informační server Munchies. Dodává, že situace úbytku včelstev je celosvětově závažná. Nejnebezpečnější chorobou, proti které by vakcína měla fungovat, je mor včelího plodu. To je problém, protože 35 % americké úrody je závislé právě na opylování. Uvádí to deník New York Times. Právě proti této chorobě by vakcína měla být účinná. „Včelstva trpí samozřejmě i jinými problémy, jako jsou pesticidy, úbytek přirozeného prostředí a podobně. Nemoci přichází ruku v ruce právě s aspekty kvality života,“ dodává Freitak. „Kdyby se nám podařilo celkově zlepšit podmínky pro život včel a zachránit aspoň malou část včelí populace, budeme to považovat za velký úspěch a dobrý skutek pro planetu.“

  • Pod zemí žije víc druhů živočichů než ve všech oceánech. Vědci to objevili až teď

    11. prosinec 2018
    Mikroby produkovaný biofilm

    Ekosystém pod povrchem země má obrovský rozsah co do počtu druhů žijících mikroorganismů i co do hloubky podzemí, ve které jsou schopny spokojeně existovat. Planeta Země je totiž mnohem živější, než si odborníci mysleli. Svět pod našima nohama se ukázal být druhově dvakrát bohatší než ekosystémy všech světových oceánů dohromady.

    Informaci přinesl britský deník Guardian. Mezinárodní tým dvanácti set vědců z 52 zemí našel navzdory extrémnímu horku, temnotě, velkému tlaku a minimálním možnostem obživy pod zemským povrchem 15 až 23 miliard tun mikroorganismů. Rozmanitost druhů života v podsvětí je prý srovnatelná s živočišnou pestrostí Amazonie nebo Galapág. Na rozdíl od těchto míst je jejich přirozené prostředí nedotčené, z čehož jsou odborníci nadšení a přirovnávají objev k nálezu úplně nových sfér zemského života. Odebrané vzorky půdy pochází ze suchozemských a podmořských vrtů hlubokých víc než 5 kilometrů. Ukázalo se, že se i v podzemí vyskytuje 70 % zemských bakterií, včetně různých zvláštních případů, jako jsou třeba bakterie žijící v sirných pramenech. Biologové narazili i na organismus, který zřejmě už miliony let žije dva a půl kilometru pod zemí a sám si umí vyrobit energii, pomocí které se pravděpodobně sám regeneruje. Podle vědců některé tyto nálezy patří do oblasti studií mimozemského života.

     

  • Rozhledna Martina Rajniše je nominována na prestižní Cenu Miese van der Rohe

    11. prosinec 2018
    Doubravka

    Dřevěná rozhledna Doubravka architekta Martina Rajniše a jeho týmu z Huti architektury byla nominována na cenu Evropské unie za současnou architekturu – Cenu Miese van der Rohe. Jde o prestižní ocenění v oblasti architektury, které jednou za dva roky uděluje Evropská komise a španělská Nadace Miese van der Rohe. Cena se uděluje od roku 1987 a v jejím aktuálním ročníku soutěží 383 projektů z 38 zemí.

    Rozhledna Doubravka vyrostla v lesoparku Čihadla na Černém Mostě v Praze. K jejímu vrcholu ve výšce 20 metrů vede 98 schodů. Podle poroty je Rainišova stavba „řečeno bez nadsázky technologickým impulsem pro současnou architekturu“. Žádná česká stavba zatím Cenu Miese van der Rohe nezískala ani nebyla ve finále. Do užšího výběru se dostala například brněnská budova Investiční a poštovní banky, pěší cesta Jelením příkopem od Josefa Pleskota nebo klášter Nový Dvůr britského architekta Johna Pawsona. V minulých letech cenu dostal například Dominique Perrault za francouzskou Národní knihovnu nebo Zaha Hadid za autobusový terminál v Hoenheimu. Porota nominační výběr zúží v lednu na 40 a v únoru na pět nejlepších projektů. Výsledky budou vyhlášeny 7. dubna 2019.

  • Na vesmírnou stanici už dorazilo vánoční menu – krůta, fazolky i brusinková omáčka

    11. prosinec 2018
    Mezinárodní vesmírná stanice obsahující automatickou loď Dragon

    Sladkosti, cukrová poleva v tubách, uzená krůta a polévka ze zelených fazolí. Sváteční potraviny jsou na svém místě, posádka Mezinárodní vesmírné stanice dostala potřebné vybavení k prožití vánočních svátků. Automatická loď Dragon se s nákladem na svou cestu vydala na Mikuláše, ve středu 5. prosince.

    Kromě vánočního zboží vynesl Dragon na ISS všechno potřebné pro provoz experimentů a údržbu technického vybavení stanice, celkem dvě a půl tuny nákladu. Jeho součástí je i experiment RRM-3, jehož cílem je vyzkoušet přečerpávání kapalného metanu ve vesmíru, nebo experiment GEDI, který bude pomocí lidaru měřit výšku stromů v lesích. Loď Dragon je navíc recyklovaná, do kosmu letěla poprvé už vloni v únoru. To je považováno za úspěch – společnost SpaceX už umí znovu použít nejen části nosných raket, ale i celou kosmickou loď. Mezinárodní vesmírná stanice je od roku 2000 trvale obydlená. Posádka šesti astronautů se obměňuje každých 6 měsíců. Stanice obíhá Zemi ve výšce kolem čtyř set kilometrů.

  • Italští kněží ubytují migranty vysídlené z uprchlických center. Reagují tak na nový zákon o migraci

    10. prosinec 2018
    Iráčtí utečenci – uprchlíci

    Italští kněží vydali prohlášení, že jsou ochotni otevřít dveře každé farnosti lidem vysídleným z uprchlických center. Reagovali tak na nový migrační zákon, který může z tisíců uprchlíků udělat bezdomovce.

    Takzvaný Salviniho výnos, pojmenovaný podle italského ministra vnitra a vůdce krajně pravicové Ligy Severu Mattea Salviniho, ruší azyl z humanitárních důvodů a nahrazuje ho jinými druhy povolení k pobytu, například zvláštní ochranou na jeden rok nebo povolením k pobytu uděleným na šest měsíců z důvodu přírodní katastrofy v zemi původu. Azyl z humanitárních důvodů přitom v zemi podle italského ministerstva vnitra dostalo v letech 2016 a 2017 více než 39 tisíc uprchlíků. Některým z nich teď tedy hrozí, že zůstanou v právním vakuu a skončí na ulici. Ztratí totiž status uprchlíka, ale zároveň nebudou moci být deportováni zpátky do své rodné země. Informuje o tom The Guardian. „Nemůžeme nechat migranty na ulici. Musí převládnout náš smysl pro solidaritu. Nemůžeme nikoho postavit do takové situace,“ řekl deníku The Guardian vatikánský státní tajemník kardinál Pietro Parolin. Církev už s pomocí uprchlíkům začala. Poté co bylo z druhého největšího uprchlického tábora v Evropě u městečka Mineo na Sicílii vyhoštěno 50 osob, nabídl jim ubytování biskup z nedalekého Caltagirone, monsignore Calogero Peri. „Jsme připraveni poskytnout 40 postelí v nedalekých zařízeních, která vlastní církev. A pokud to nebude stačit, otevřeme uprchlíkům dveře každé další naší farnosti,“ řekl Peri britskému deníku Guardian.

  • Fanoušci Avengers vyzývají NASA, ať zachrání Tonyho Starka uvízlého v kosmu. Čas (premiéry) se krátí

    10. prosinec 2018
    Z filmu Iron Man 2

    Filmová série Avengers spěje neúprosně do „koncovky“. Naznačil to odhalený podtitul i trailer na pokračování letošního komiksového crossover Infinity War.

    Tonyho Starka jsme opouštěli zrovna v okamžiku, kdy zůstal beznadějně sám na vzdálené planetě Titan. První záběry traileru k filmu Avengers: Endgame ukazují, že se miliardář, filantrop, sex idol a Iron Man v jedné osobě přeci jen vydal na cestu k domovu. Jenže vesmírná štreka je to dlouhá a pomalu mu dochází palivo i zásoby. A kdo jiný než NASA by mu mohl přijít na pomoc, řekli si fanoušci filmu a zasypali twitterový účet americké vesmírné agentury žádostmi o záchranu oblíbené postavy. Jeho správci přistoupili na ironickou hru s křížením reálných a fikčních souvislostí a ve stejném duchu příznivcům Tonyho Starka odpověděli. Respektive přispěchali s radou: „Pokud je nám známo, ze všeho nejdřív byste měli vyzkoušet, jestli se v kontrolní místnosti přeci jen neozve: ‚Avengers, máme problém.‘ Pokud ale nemůže ani komunikovat, potom doporučujeme pozemním týmům, ať zapojí veškeré možné průzkumné prostředky při pročesávání nebe a pátrání po vašem ztraceném muži.“ Jak to dopadne? Definitivně se vše dozvíme asi až v den premiéry, která je plánována na 26. dubna 2019.

    Přečtěte si taky Dekáda s Avengers nemohla vygradovat lépe. V Infinity War konečně našli důstojného protivníka.

  • Amazonie trpí epidemií nelegální těžby. Těžaři kácí lesy a vypouští rtuť do řek

    10. prosinec 2018
    Povrchová těžba

    Garimpo – neboli ilegální těžba zlata a jiných minerálů – ničí amazonské deštné lesy. Potýkají se s ní už několik desetiletí, teď ale nabrala na intenzitě a ochranáři mluví o epidemii. Nevládní organizace činnost nelegálních těžařů nově zmapovaly a na internetu zveřejnily nejhůře zasažená místa v celkem šesti amazonských zemích.

    Na mapě je vidět 2312 míst ve 245 oblastech. Nelegální těžba je pro životní prostředí obrovská zátěž, potenciálně ničivá. Těžaři kácí lesy nebo vypouští do řek jedovatou rtuť používanou při práci, která zabíjí celé rybí populace a kontaminuje zdroje pitné vody. „Doufáme, že se nám akcemi koordinovanými s postiženými státy podaří tuto činnost zastavit,“ říká Alicia Rolla, pomocná koordinátorka projektu RAISG, který mapu zveřejnil, pro britský deník Gurdian. Zveřejnění mapy jen o několik týdnů předchází 1. lednu 2019, kdy se v Brazílii ujme prezidentského úřadu krajně pravicový Jair Bolsonaro zvolený v podzimních volbách. V minulém roce uvedl, že se v 80. letech sám těžby zlata v Amazonii účastnil během dovolené. Získal tak podporu garimpeiros (místních těžařů), kterým slíbil, že jim umožní pracovat bezpečně a důstojně. Prvním krokem má být legalizace těžby v domorodých rezervacích, která je v současnosti zakázaná. Výzkum americké Clark University v Massachusetts upozorňuje i na to, že v oblastech, kde je velký schválený důl, se pravděpodobně těží i nelegálně. Výzkum však nevaruje jen před nelegálními těžaři. Podle něj lesy nezvratně poškozuje i těžba povolená a infrastruktura s ní spojená.