Švédsko má silnici, která umí za jízdy dobíjet baterie aut, vybudovat kilometr stojí milion eur

ulice - automobilismus - silnice
ulice - automobilismus - silnice

U Stockholmu se tento týden otevřel asi dvoukilometrový úsek, na kterém mohou auta s elektropohonem za jízdy dobíjet svou baterii. Uprostřed silnice jsou malé koleje, do kterých lze připojit speciální rameno, které se umístí na podvozek. Když se vůz zastaví, přeruší se i dodávka proudu.

Jak se uvádí ve videu od serveru The Guardian, jediný úsek je zatím na silnici spojující letiště Stockholm Arlanda a nedaleký logistický areál. Aktuálně na něm jezdí jeden nákladní automobil. Jednou z výhod zavedení takových elektrifikovaných dálnic má být to, že by pak vozy nepotřebovaly tak velké baterie. Systém zároveň umí spočítat spotřebu energie, což by umožnilo rozdělit náklady na elektřinu mezi auta a uživatele. 
Vybudování jednoho kilometru takto modernizované silnice vyjde podle serveru The Guardian v přepočtu na více než 25 milionů korun. Náklady na elektrifikaci jsou ale podle tvůrců novinky v dopravě 50krát nižší než v případě stavby klasické tramvajové trasy. 
Ve Švédsku je zhruba půl milionu kilometrů silnic, zhruba 20 000 z nich jsou dálnice. „Určitě bude stačit, když se nám podaří elektrifikovat těchto 20 000 kilometrů dálnic. Vzdálenost mezi nimi nikdy nepřesahuje 45 kilometrů, což vozy zvládnou urazit bez potřeby dalšího dobití. Někteří dokonce věří, že by stačilo umístit speciální kolejnice umožňující nabíjení jen na 5 000 kilometrů dálnic,“ vysvětluje Hans Säll ze společnosti eRoadArlanda, která projekt zaštiťuje. 
Švédsko si dalo cíl být nezávislé na fosilních palivech do roku 2030. Infrastruktura s dobíjením by mohla v tomto ohledu pomoct, protože emise oxidu uhličitého jsou u ní oproti běžné dopravě nižší až o 90 %. Z hlediska bezpečnosti prý elektřina v komunikacích nepředstavuje žádný problém. „Žádná elektřina na povrchu není, proud je vedený zhruba 5 až 6 centimetrů pod povrchem. Pokud by se ale přeci jen dostala na silnici třeba slaná voda, zjistili jsme, že by tam byl proud o síle jen jednoho voltu. To znamená, že byste po kolejnicích mohli chodit i bosí a nic by se vám nestalo,“ doplňuje Säll. Švédsko má v alternativách k dopravě na klasická paliva velký náskok. Předloni se, také v této zemi, objevila elektrifikovaná dálnice, která měla elektřinu vedenou přes troleje.

Spustit audio
  • „Týká se to nás všech,“ říkají Britové, kteří vyměnili běžné povolání za boj s klimatickou změnou

    14. březen 2019
    03519745.jpeg

    „Kdybyste mi před lety řekli, že budu ekologický aktivista, asi bych se vám vysmál,“ říká Chay Harwood, mladý přistěhovalec, který donedávna řešil hlavně to, jak sehnat peníze na jídlo a zaplatit účty. 

    Zajímala ho práva menšin a sociální nerovnost. Starost o životní prostředí přenechával spíše starším lidem ze střední třídy.

    Pak se ale zapojil do hnutí Extinction Rebellion (Povstání proti zániku). „Uvědomil jsem si, že ekologická krize se týká nás všech a právě na lidi z národnostních menšin, jako jsem já, dopadne nejdrtivěji,“ řekl listu The Guardian. „Lidé z hnutí opravdu chtějí něco dělat. Nebojí se spát na zemi v kancelářích, pracovat do čtyř do rána, běhat po Londýně v dešti, blokovat silnice. Být součástí toho je neuvěřitelně inspirativní, po úspěšné akci je mezi námi cítit úplná elektrizující atmosféra,“ dodal. Na druhou stranu je pro něj boj za životní prostředí také emocionálně vyčerpávající. „Když jsme blokovali silnice, viděl jsem, že komplikujeme život lidem, kteří se jen chtějí dostat do práce, i proto se teď snažíme dělat akce, které mají dopad přímo na elity, které se podílí na vytváření ekologických škod,“ vysvětlil pro Guardian.

    Zítra se Harwood společně s celým hnutím Extinction Rebellion hodlá zapojit i do studentské stávky za zlepšení klimatu.

    Studentskou stávku proti změně klimatu podpořilo více než sto českých vědců

    Fridays for Future v Berlíně

    Čeští vědci dnes vydali prohlášení, ve kterém vyjadřují podporu klimatické stávce připravované středoškolskými studenty. Své podpisy k němu připojilo více než 100 akademiček a akademiků. Iniciátorem prohlášení je fyzikální chemik profesor Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

    Proti znečištění životního prostředí se snaží bojovat i Rosamund Adoo-Kissi-Debrah. V roce 2013 ztratila dceru, která zemřela na záchvat astmatu. „Ptala jsem se doktorů, chtěla jsem odpovědi, nikdo mi ale nedokázal vysvětlit, proč zemřela. Lékaři jen řekli, že něco bylo ve vzduchu. Byla alergická na pyl, ale odborníci vyloučili, že by zemřela kvůli tomu, nedali mi žádnou odpověď,“ řekla Debrah Guardianu. Posléze založila organizaci Ella Roberta Family Foundation. Za cíl si dala šířit povědomí o znečištění ovzduší a jeho dopadech na zdraví dětí. Věří, že tím zachrání lidské životy.

    „Nikdy předtím jsem o znečištění ovzduší nepřemýšlela, když jste vědec, nemusí to pro vás být překvapivé, ale já jako obyčejný člověk jsem o tom nic nevěděla. Snažím se lidi v této oblasti vzdělávat,“ dodala.

    Kompletní příběhy Chaye Harwooda, Rosamund Adoo-Kissi-Debrah a dalších osmi britských aktivistů, kteří se snaží bojovat proti znečištění planety, si můžete přečíst v angličtině na webu listu The Guardian.

  • Šestnáctiletá aktivistka Greta Thunberg ze Švédska je navržena na Nobelovu cenu míru

    14. březen 2019
    Patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová protestuje před švédským parlamentem proti změně klimatu.

    Šestnáctiletá Švédka Greta Thunberg, která stála na počátku současných studentských protestů proti změnám klimatu, byla nominována na Nobelovu cenu míru. Navrhli ji tři norští poslanci ze Socialistické levicové strany. „Nominovali jsme Gretu, protože klimatická hrozba je možná jednou z nejvýznamnějších příčin válek a konfliktů,“ řekl poslanec Freddy André Övsteg. „Masivní hnutí, které Greta spustila, je velmi důležitým příspěvkem ke světovému míru,“ dodal.

    Mladá Švédka loni v srpnu každý den seděla před parlamentem své země a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. V prosinci 2018 promluvila na klimatické konferenci OSN v polských Katovicích, v lednu pak přednesla projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V obou výstupech kritizovala politiky za nedostatečnou reakci na klimatické změny a žádala je o rozhodnější kroky na ochranu životního prostředí. Píše o tom ČTK. Greta Thunberg se stala inspirací pro celosvětovou studentskou kampaň, která má za cíl přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Vyvrcholit by měla zítra mezinárodní studentskou stávkou za klima, do které by se měli zapojit studenti z více než stovky zemí světa včetně České republiky.

    Norský Nobelův výbor nominace na ocenění nezveřejňuje, mohou tak ale učinit ti, kteří dotyčnou osobnost na cenu navrhují. Nominace pochází mimo jiné od parlamentů a vlád různých zemí světa, od univerzitních profesorů či nositelů ocenění z předchozích let. Své kandidáty mohou přidat i členové Nobelova výboru. Na letošní Nobelovu cenu získalo nominaci 301 kandidátů – 223 jednotlivců a 78 organizací. Píší o tom oficiální stránky Nobelových cen. O protestech inspirovaných činy Gretou Thunberg jsme psali už dříve na našem webu, například tu a tady. Poslechnout si můžete i rozhovor se zástupci českých středoškoláků.

  • Vědci vyzývají k zákazu úpravy lidské DNA. Nechtějí, aby se rodily geneticky modifikované děti

    14. březen 2019
    Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích, vědci, studenti, výzkum, laboratoř

    Přední světoví vědci vyzývají k vytvoření globálního moratoria, které by celosvětově dočasně zakázalo používání nástrojů na úpravu DNA k ovlivňování vývoje lidských embryí. Cílem tohoto kroku je vyslat jasný signál vzpurným vědcům a celé širší vědecké komunitě, že žádný pokus o přepsání DNA lidských spermií, vajec nebo embryí určených pro narození geneticky modifikovaných dětí není přijatelný.

    Kromě zmrazení jakýchkoliv pokusů o vytvoření geneticky modifikovaného dítěte chtějí vědci také založit nový mezinárodní orgán, který by spadal pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Do něj by se jednotlivé země registrovaly a vědci by společně o možných přínosech a hrozbách genetické modifikace lidských embryí diskutovali. Žádné vážné rozhodnutí by ale podle výzvy nemělo být učiněno bez podpory široké veřejnosti. „Chceme dělat moudrá a otevřená rozhodnutí. Chceme se ujistit, že státy neprovádí své výzkumy tajně, chceme říkat, co si myslíme, otevřeně diskutovat a debatovat s lidmi s odlišnými názory,“ řekl listu The Guardian ředitel The Broad Institute of MIT and Harvard ve městě Cambridge v americkém Massachusetts Eric Lander, který společně s šestnácti dalšími experty výzvu v časopise Nature vydal. Výzva přichází čtyři měsíce poté, co se v Číně narodila dvojčata Lulu a Nana, kterým byla DNA ve stadiu embrya přepsána ve snaze učinit je odolnými proti viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Vědec He Jiankui, který holčičkám DNA přepsal, byl za svůj čin propuštěn z univerzity v Šen-čenu poté, co byl shledán vinným z porušení čínských předpisů. Odbornou veřejností byl ostře kritizován, mnoho výzkumníků označilo jeho experiment za bezohledný a neetický. Někteří vědci se ale domnívají, že by drobnou úpravou DNA bylo možné předcházet vrozeným nemocem, jako jsou například svalová dystrofie nebo cystická fibróza. I přesto má ale výzva k vytvoření moratoria o dočasném zákazu podporu většiny odborné veřejnosti. „Musíme učinit co nejjasnější prohlášení, že toto je cesta, kterou nejsme připraveni jít. Ne teď, a možná nikdy,“ prohlásil pro The Guardian Francis Collins, ředitel amerického Národního institutu pro zdraví (US National Institute of Health).

  • Odpadková policie ve městě na jihu Walesu kontroluje, jestli lidé správně třídí odpad

    14. březen 2019
    Plastové lahve - odpad

    Radnice ve městě Swansea v jižním Walesu se rozhodla řešit problém třídění odpadu zřízením odpadkové policie, která kontroluje, jestli lidé do komunálního odpadu nehází plasty či sklo. Podle deníku Guardian se jedná o jedinou městskou radu ve Spojeném království, která k tomuto kroku přistoupila.

    Obyvatelé, v jejichž odpadcích hlídky najdou to, co patří do tříděného odpadu, můžou dostat pokutu až 100 liber. Tomu ale předchází tři varování během osmi týdnů. Město se chce vyhnout pokutování lidí, kteří jen omylem do netříděného odpadu vyhodí něco plastového nebo skleněného. Swansea v současné době recykluje 62–63 % odpadu. Je to vysoko nad průměrem Spojeného království, kde se recykluje přibližně 45 % odpadu. Lokální politici tímto opatřením reagují na velšskou vládu, která si v roce 2012 vytyčila zvýšit míru třídění odpadu ve městě. Wales to tento rok vyneslo na třetí příčku v žebříčku recyklace, hned za Německo a Tchaj-wan.

  • Čtyřdenní pracovní týden testují i britské firmy, zaměstnanci vítají více času na koníčky i blízké

    13. březen 2019
    štěstí - šťastný - výhra

    Zkrácený pracovní týden se zachováním stejně vysoké mzdy se rozhodlo v poslední době otestovat hned několik menších britských firem. Server Guardian zjišťoval ohlasy zaměstnanců i vedoucích pracovníků – jsou prý pozitivní. 

    Šlo o firmy z různých oblastí. V posledním půlroce se pro změnu pracovního týdne rozhodla třeba firma navrhující osvětlení, společnost vyrábějící spodní prádlo, firma zabývající se fotografickým vybavením i architektonické studio. Jejich zaměstnanci si po experimentu chválí hlavně více času na koníčky a rodinu. „Bylo to skvělých šest týdnů s dlouhým víkendem. Dva dny ze sedmi jsou tak akorát na zotavení se ze stresujícího týdne. Tři jsou dost na odpočinek a ještě k tomu máte extra čas na další věci. Skoro jako by práce přerušovala víkend než naopak,“ řekl Guardianu konzultant Neil Knowles. Tým 10 lidí, ve kterém pracuje, začal s testem čtyřdenního pracovního týdne v lednu. Další si zase chválí zlepšení morálky a více energie i produktivity, protože lidé mají při zkrácené době pocit, že se počítá každá hodina. Na více volného času se podle zaměstnanců snadno zvyká – podle svých slov ho vyplnili dobrovolnictvím, herectvím, výukou nebo truhlařením. Jak jsme psali na podzim, ve změně vidí smysl i britské odbory. Třeba Britský svaz průmyslu je ale proti delšímu víkendu. Podle něj je potřeba více flexibility než méně. Britský stínový kancléř – labourista John McDonnell – už několik měsíců jedná s ekonomem a nezařazeným členem Sněmovny lordů Robertem Skidelskym o tom, jak by v praxi mohlo zavedení zkráceného týdne vypadat. Skotská národní strana (SNP) by zase příští měsíc mohla interně rozhodovat o tom, jestli by Skotsko čtyřdenní pracovní týden mělo zavést.

  • Většina mladých Američanů bere duševní zdraví jako prioritu, jen zhruba 40 % ho hodnotí pozitivně

    13. březen 2019
    Mladí lidé se smartphony (ilustrační foto)

    Mladí Američané se zajímají o své duševní zdraví, zjistil to průzkum nadace zpěvačky Lady Gaga Born This Way mezi více než dvěma tisíci školáků a studentů mezi 13 a 24 lety, kteří na otázky odpovídali na přelomu letošního ledna a února. Za prioritu označilo duševní zdraví 90 % respondentů při rozhovorech vedených online.

    55 % dotázaných pociťovalo během měsíce před průzkumem stres, třetina pak bezmoc, smutek nebo strach. V případě dětí a mladších dospělých zařazujících se do komunity LGBTQ+ pak jen přibližně pětina hodnotila své duševní zdraví pozitivně a mnohem častěji se u nich objevovala tvrzení, že byli ve stresu (69 %), smutní (53 %) nebo že pociťovali strach (44 %). Nadace Born This Way píše, že se každý třetí respondent v průzkumu zmínil, že nemá dostatek zdrojů informací k tomu, aby zlepšil svou duševní pohodu. Necelá polovina navíc tvrdila, že by v případě závažných problémů a myšlenek na sebevraždu nebo sebepoškozování neměla potřebné zdroje informací nebo pomoci. Důvodem je to, že nevědí, kam v případě potřeby zajít, a také to, že jsou pro ně řešení drahá a nepřístupná.

    „Průzkum je jasnou a naléhavou ukázkou toho, že se mladí lidé o své duševní zdraví starají, ale zápasí s tím. Chtějí se naučit různé dovednosti, mít přístup k prostředkům, díky kterým můžou o duševní pohodu pečovat, a chtějí vědět o službách, které by jim pomohly vypořádat se s výzvami, kterým čelí. Jenže nevědí, kde a s kým to řešit – a to se musí změnit,“ řekla Cynthia Germanotta, matka zpěvačky Lady Gaga a prezidentka nadace, serveru Independent. Naráží tak na další zjištění z průzkumu, a to, že se skoro 80 % dotázaných zajímá o to, naučit se pracovat s každodenním stresem. Pomoct by mohl nový program, na kterém pracuje nadace společně s americkou Národní radou pro behaviorální zdraví. Odstartuje letos na jaře a jeho cílem bude studentům osmi škol v USA přiblížit úzkosti, deprese nebo třeba poruchy příjmu potravy.

  • Ženy dostanou v Berlíně levnější jízdné, tamní dopravní podnik chce upozornit na rozdíly v platech

    13. březen 2019
    Berlín

    Berliner Verkehrsbetriebe, hlavní provozovatel dopravy v německé metropoli, nabídne příští týden jednodenní jízdenku se slevou 21 %. Rozhodl se tak upozornit na rozdíl v platech žen a mužů. Německo patří společně s Českou republikou a Estonskem mezi státy s největší úrovní takzvané gender pay gap v Evropské unii. 

    Jak píše dopravce, rozdíl v platech Němců a Němek 21 % totiž odpovídá přibližně 77 dnům práce. To znamená, že žena by musela pracovat 442 dní, aby si vydělala stejně jako muž za 365 dnů. Pokud se počítá 77 kalendářních dní od začátku roku, pak právě na 18. března připadá Den rovného odměňování. Ženy si v tento den budou moct koupit jednodenní zlevněnou jízdenku platnou do 3 hodin 19. března. Podnik se zároveň omluvil mužům, kteří by se kvůli slevě mohli cítit diskriminovaní. „Na druhou stranu, kdo se omlouvá ženám, že v průměru vydělávají o 21 % méně? Tohle malé gesto solidarity je ještě nepřiměřené vzhledem k tomu, o kolik peněz ženy ročně přichází,“ cituje BVG server Politico. Největší rozdíl je podle dat Eurostatu v Estonsku – 25,6 %, následuje Česko s 21,1 %.
    Zlevněné jízdné je už druhým podobným krokem v posledních týdnech. Nedávno totiž Berlín uzákonil Mezinárodní den žen jako nový svátek, kdy lidé nemusí do práce.

  • Francouzský kampus přišel o svůj klitoris... Už zase

    12. březen 2019
    Socha klitorisu v Poitiers

    Z areálu francouzské univerzity v Poitiers zmizela socha obřího klitorisu, a to už podruhé.

    Na rozdíl od prvního zcizení, kdy vrchní část sochy někdo uřízl a pohodil do křoví, na místě teď nezbylo vůbec nic – pryč je socha, ocelová konstrukce, na které byla umístěna, i informační tabule. Píše o tom zpravodajský web The Local. „Podali jsme trestní oznámení, celá socha beze stopy zmizela,“ řekla serveru Charente Libre Marion Babin z místní feministické skupiny Women and Liberation (LAFl). Hranatý ocelový klitoris je dílem britského umělce Matthewa Ellise. Do kampusu sochu v roce 2017 nainstalovala právě skupina Women and Liberation jako protiváhu metr vysoké soše penisu, která je u univerzity už celá desetiletí. Klitoris byl symbolem boje za rovnost žen a mužů v kampusu a jako diskutabilní prvek měl zvyšovat povědomí o násilí na ženách.

    Podívejte se taky na Francouzské školy budou vzdělávat žáky pomocí 3D tisku klitorisu.

  • Zapomínání nás stojí víc sil než snažit se něco zapamatovat

    12. březen 2019
    Zapomínání

    Vědci z Texaské univerzity v Austinu potvrdili, že náš mozek dokáže vědomě zapomínat, a co víc – zapomínání je pro lidský mozek větší námaha než snaha něco si zapamatovat.

    Na studii upozornil web ScienceDaily. Vědci to zjistili pomocí neurozobrazování a série testů, kdy dobrovolníkům určovali, které obrazy a tváře si mají zapamatovat a které mají zapomenout. Svoje závěry publikovali v časopise Journal of Neuroscience. „Desítky let výzkumů a objevů nám potvrdily, že opravdu dokážeme záměrně zapomínat,“ vysvětlil autor studie Jarrod Lewis-Peacock. „Přesto pořád přesně nevíme, jak mozek během vědomého zapomínání postupuje. Zaměříme se teď na to, abychom tenhle proces co nejlépe pochopili. Mohlo by to být nesmírně přínosné například pro lidi, které trápí traumatické vzpomínky,“ dodal a upozornil i na to, že dobrovolníci, kteří výzkum podstoupili, snáz zapomínali místa a objekty než tváře. Testy Lewis-Peacockova týmu dokázaly, že lidé mají schopnost kontrolovat, co zapomenou a co ne. K úspěšnému zapomenutí ale mozek potřebuje víc kapacity než k aktivaci paměti. „Adekvátní nasazení mozku je pro zapomenutí klíčové. Pokud je mozek aktivní příliš, zvítězí paměť a danou věc si osvojíme. Pokud je aktivní málo, nedokážeme s informací pracovat, tedy ani zapomenout,“ vysvětluje spoluautorka studie Tracy Wang. Naše vzpomínky jsou dynamické a mozek s nimi neustále pracuje – pravidelně je aktualizuje, upravuje a přerovnává podle nově nabytých zkušeností. Informace bez ustání nabýváme i zapomínáme, většinou úplně automaticky, během spánku.

    Přečtěte si taky „Neexistuje ženský nebo mužský mozek, jen škatulky, do kterých ho vkládáme,“ říká neurovědkyně.