Švédsko má silnici, která umí za jízdy dobíjet baterie aut, vybudovat kilometr stojí milion eur

13. duben 2018
ulice - automobilismus - silnice

U Stockholmu se tento týden otevřel asi dvoukilometrový úsek, na kterém mohou auta s elektropohonem za jízdy dobíjet svou baterii. Uprostřed silnice jsou malé koleje, do kterých lze připojit speciální rameno, které se umístí na podvozek. Když se vůz zastaví, přeruší se i dodávka proudu.

Jak se uvádí ve videu od serveru The Guardian, jediný úsek je zatím na silnici spojující letiště Stockholm Arlanda a nedaleký logistický areál. Aktuálně na něm jezdí jeden nákladní automobil. Jednou z výhod zavedení takových elektrifikovaných dálnic má být to, že by pak vozy nepotřebovaly tak velké baterie. Systém zároveň umí spočítat spotřebu energie, což by umožnilo rozdělit náklady na elektřinu mezi auta a uživatele. 
Vybudování jednoho kilometru takto modernizované silnice vyjde podle serveru The Guardian v přepočtu na více než 25 milionů korun. Náklady na elektrifikaci jsou ale podle tvůrců novinky v dopravě 50krát nižší než v případě stavby klasické tramvajové trasy. 
Ve Švédsku je zhruba půl milionu kilometrů silnic, zhruba 20 000 z nich jsou dálnice. „Určitě bude stačit, když se nám podaří elektrifikovat těchto 20 000 kilometrů dálnic. Vzdálenost mezi nimi nikdy nepřesahuje 45 kilometrů, což vozy zvládnou urazit bez potřeby dalšího dobití. Někteří dokonce věří, že by stačilo umístit speciální kolejnice umožňující nabíjení jen na 5 000 kilometrů dálnic,“ vysvětluje Hans Säll ze společnosti eRoadArlanda, která projekt zaštiťuje. 
Švédsko si dalo cíl být nezávislé na fosilních palivech do roku 2030. Infrastruktura s dobíjením by mohla v tomto ohledu pomoct, protože emise oxidu uhličitého jsou u ní oproti běžné dopravě nižší až o 90 %. Z hlediska bezpečnosti prý elektřina v komunikacích nepředstavuje žádný problém. „Žádná elektřina na povrchu není, proud je vedený zhruba 5 až 6 centimetrů pod povrchem. Pokud by se ale přeci jen dostala na silnici třeba slaná voda, zjistili jsme, že by tam byl proud o síle jen jednoho voltu. To znamená, že byste po kolejnicích mohli chodit i bosí a nic by se vám nestalo,“ doplňuje Säll. Švédsko má v alternativách k dopravě na klasická paliva velký náskok. Předloni se, také v této zemi, objevila elektrifikovaná dálnice, která měla elektřinu vedenou přes troleje.

Spustit audio
  • Technologie
  • Krátká zpráva
  • Ve Švýcarsku se denně spotřebuje skoro 14 kilogramů kokainu, dávka stojí jako lístek do kina

    12. červenec 2018
    Detailní pohled na ženu šňupající kokain ve 20. letech 20. století

    Nejpoužívanější stimulační drogou ve Švýcarsku je v současnosti kokain, který tvoří přibližně 80 % trhu s drogami. Upozorňuje na to nová studie tamní organizace Addiction Suisse. 

    „S výjimkou konopí je trh s kokainem daleko větší než souhrn všech ostatních drog dohromady. Kokain není drahý. Jedna čára, což je asi 0,1 nebo 0,2 gramu, přijde na 15 až 20 švýcarských franků, tedy podobně jako lístek do kina,“ cituje švýcarská verze serveru Local Francka Zobela, zástupce ředitele nezávislé nadace Addiction Suisse, která se zabývá zdravotními aspekty užívání drog. Studie se zaměřila na obchod s kokainem v kantonu Vaud u Ženevy, který je považován za zmenšeninu Švýcarska, protože je v něm možné najít jak městskou zástavbu, tak venkovní oblasti. Zjištění pak autoři studie aplikovali na zbytek země. Došli k závěru, že se ve Švýcarsku ročně spotřebuje asi pět tun kokainu, tedy asi 13,7 kilogramu denně. Tuto drogu užívá podle studie mezi 100 a 150 tisíci lidmi. Kokainový trh ve Vaudu je podle propočtu každý rok na hodnotě v přepočtu zhruba 1 až 1,3 miliard korun. Studie zároveň zkoumala ve zmíněném kantonu vzorky odpadních vod s cílem zjistit přítomnost látky benzoylecgonin, která se vyskytuje v moči uživatelů kokainu. Následně provedli autoři ještě rozhovory s přibližně 11 tisíci obyvateli. Výsledky mimo jiné ukázaly, že čistota kokainu je v oblasti Vaud jen asi 40%. Droga je totiž podle analýzy často naředěná například látkami levamisol nebo fenacetin. Více informací o reziduích kokainu v odpadních vodách v různých městech Evropy přinesl letos na jaře server Bloomberg.

  • Automatizace bude v Asii podle studie znamenat více vykořisťování už dnes zneužívaných dělníků

    12. červenec 2018
    03796929.jpeg

    Nahrazování lidské pracovní síly roboty způsobí zhoršení v oblasti obchodování s lidmi a otroctví napříč zeměmi jihovýchodní Asie. Tvrdí to zpráva analytické firmy Verisk Maplecroft, která zároveň předpokládá, že dodavatelé různých druhů zboží budou nekvalifikované zaměstnance daleko více vykořisťovat. 

    Mezinárodní organizace práce OSN už dříve letos přišla s odhadem, že 56 % lidí pracujících v továrnách v zemích, jako je Thajsko, Kambodža, Indonésie, Filipíny nebo Vietnam, by mohlo kvůli automatizaci ztratit v následujících dvou desetiletích práci. Podle zprávy Verisk Maplecroft ale nejde jen o to, že dělníci přijdou o zaměstnání. „Hodně se diskutuje o tom, jaký dopad bude mít zavedení robotů do výroby na počet pracovních míst. Mnohem méně už se ale řeší to, jaké zneužívání lidských práv bude pravděpodobně následovat. Vytlačení zaměstnanci bez potřebných dovedností a možností přizpůsobit se novým podmínkám budou muset soutěžit o zmenšující se počet nabízených pracovních pozic s potenciálně špatnými podmínkami. To povede k zvýšenému riziku, že se stanou oběťmi otroctví a také obchodování s lidmi,“ myslí si analytička Alexandra Channer, která se specializuje na dopad dodavatelských řetězců a podnikání na lidská práva. „V prostředí, jako je jihovýchodní Asie, kde jsou pracovníci už tak poměrně bezbranní, co se vykořisťování týče, zapříčiní zvyšující se boj o zbývající místa to, že lidé budou muset přijmout velmi špatně placená místa a budou nuceni pracovat na daleko nebezpečnějších místech,“ dodává Channer. Podle Verisk Maplecroft patří mezi riziková odvětví především zemědělství, rybolov, maloobchod nebo výroba elektroniky. Podle serveru Guardian má přijít příští rok na celosvětový trh zhruba 250 000 průmyslových robotů, které využijí výrobci automobilů nebo elektroniky. Ve Spojených státech letos zahájí provoz první továrna s tak zvanými sewboty, tedy robotickými stroji, které bez operátorů z řad lidí dokážou šít oblečení. Každé takové zařízení prý může zastat práci až deseti dělníků.

  • Islandští velrybáři zabili chráněnou velrybu, pravděpodobně jde o velmi vzácný druh

    12. červenec 2018
    Plejtvák

    Už to, že Island stále toleruje lov velryb, je terčem kritiky světové veřejnosti. Nyní to ale vypadá, že se zdejší velrybáři dopustili až „zločinu proti přírodě“. Aspoň tak jejich poslední úlovek komentují některé environmentální organizace.

    Když včera nevládní organizace Hard to Port, bojující proti lovu velryb, publikovala na svém facebooku fotky, na nichž lovci vytahují velrybu na břeh, spustila tím doslova poprask. Podle všech zjevných rysů jde zřejmě o plejtváka obrovského, který je chráněn mezinárodními úmluvami od roku 1966. Až ale genetické testy prokáží, zda se nejedná o velmi vzácného křížence plejtváka obrovského s plejtvákem myšokem. Těch bylo v oblasti Islandu pozorováno za celou dobu všehovšudy 5, z toho 4 se stali kořistí velrybářů. „Podle fyzického vzhledu a zabarvení spodní čelisti a kostic je zřejmé, že nejde o plejtváka myšoka. Šedé skvrnité zabarvení těla indikuje, že se jedná o plejtváka obrovského, také ale v případě této velryby může jít o křížence plejtváka obrovského s plejtvákem myšokem, to prokáží až genetické testy,“ okomentovala fotografie Dr. Marianne Rasmussen z University of Húsavík, přední světová odbornice na mořské savce. Původním cílem velrybářů byl plejtvák myšok, jehož lov je na Islandu stále povolen. Letos po dvouleté odmlce plánuje společnost Hvalur hf. navzdory široké mezinárodní kritice zahubit více než 150 těchto majestátních zvířat. 

  • V rotterdamském přístavu je nový plovoucí park z recyklovaného plastového odpadu

    12. červenec 2018
    V rotterdamském přístavu je nový plovoucí park z recyklovaného plastového odpadu

    Nezisková organizace Recycled Island Foundation vybudovala v nizozemském přístavním městě soubor plastových nádrží. Jsou vyrobené z odpadu, který předtím nadace vylovila přímo z řeky Nová Máza.

    Použila k tomu tak zvané pasivní odpadové pasti, do kterých se, jak je vidět na videu, nepořádek postupně zachytával. Přetvořením odpadu následně vznikly velké plovoucí květináče ve tvaru šestiúhelníkových pláství, které slouží jako nové prostředí pro rostliny i živočichy. Různé traviny a řasy rostou jak nad hladinou řeky, tak pod ní, což podle serveru Inhabitat poskytuje vhodné prostředí pro udržitelný mořský život a zároveň podle webu povzbuzuje ryby, aby kladly pod plovoucí nádrže jikry. Jak je vidět na fotografiích, ostrůvky mohou sloužit i pro zahnízdění ptáků. Z jedné nádoby je navíc udělané posezení pro kolemjdoucí. Recycled Park má v současnosti rozlohu 140 metrů čtverečních. Nadace strávila realizací projektu necelých pět let. Hlavním cílem je udělat Rotterdam zelenějším městem a zlepšit ekosystém v tamním přístavu. V současnosti se autoři projektu snaží najít další vhodné lokality pro vybudování plovoucích parků.

  • Od digitálního umění k propocenému raveu. Na letošní Lunchmeat přijede Actress nebo Amnesia Scanner

    12. červenec 2018
    03044775.jpeg

    Mezinárodní přehlídka nejsoučasnější elektronické hudby a digitálního umění Lunchmeat ohlásila další část programu. Do pražského Veletržního paláce přijede londýnský producent Actress, představí se tu labely Downwards Records nebo Night Slugs a ničivá dvojice Amnesia Scanner přenese návštěvníky do virtuální reality.

    Připojí se tak k již oznámeným jménům: elektronickým okultistům Demdike Stare, producentce kuvajtského původu Fatimě Al Qadiri nebo šamanské producentce Aïshe Devi. Devátý ročník Lunchmeatu, o kterém reportují i zahraniční servery jako Electronic Beats nebo Resident Advisor, se koná mezi 4. a 6. říjnem. Na festivalu oslaví výročí založení vydavatelství Downward Records a Night Slugs, podle slov organizátorů symbolizují žánrové přesahy a rozmanitost – jedni patří k průkopníkům industriálního techna, druzí seznámili detroitský house s britským grimem. Vybrané projekty doprovodí vizuální umělci a není neobvyklé, že vystupující hudebníci často svou tvorbu přenáší z klubového tanečního parketu do uznávaných galerií – například Actress se představil v londýnském The Barbican Centre nebo Tate Modern. „První část každého večera věnujeme živým audiovizuálním vystoupením,“ popisuje ředitel a dramaturg Jakub Pešek. „Jak se připozdívá, atmosféra eskaluje do něčeho, co by se dalo nazvat opravdovým propoceným klubovým ravem.“ Součástí letošního Lunchmeatu budou workshopy, přednášky a samotnému festivalu budou předcházet zásahy do veřejného prostoru Prahy – jako například projekce na bývalý Stalinův pomník na Letné. Další jména z programu oznámí pořadatelé na konci srpna.

  • V ostravské osadě Bedřiška zahrají Leto. Začaly Dva týdny bdělosti proti nucenému vystěhování

    11. červenec 2018
    Magdalena, dcera Radany Parmové, a děti na Bedřišce

    Ve staré dělnické osadě ve čtvrti Mariánské Hory bydlí asi 100 obyvatel. Někteří z nich žijí v takzvaných finských domcích už od 50. let minulého století. Městská část chce ale osadu zbourat, domky jsou podle ní ve špatném stavu.

    Radnice by chtěla lokalitu revitalizovat a proměnit například v rezidenční bydlení mladých rodin, píše se v tiskové zprávě městské části. Na protest proti vystěhovávání a neprodloužení nájemních smluv místní ve spolupráci s několika neziskovými organizacemi, iniciativami a aktivisty vyhlásili 9. července Dva týdny bdělosti. Jejich součástí bude i bohatý kulturní program pro veřejnost, který začne 11. července. V osadě se uskuteční řada koncertů, vystoupí třeba kapely Leto, Daša fon Flaša nebo Social Party. Proběhnou také filmová promítání, diskuze nebo workshopy pro děti. Starostka Mariánských Hor a Hulvák (Nezávislí) označuje osadu za sociálně vyloučenou lokalitu. S tím nesouhlasí místní ani neziskové organizace, které v oblasti působí. Lidi z Bedřišky podpořil bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán i ostravský primátor Tomáš Macura (ANO 2011). Na Macurovu žádost městský obvod nájemníkům prodloužil smlouvy o čtyři až šest měsíců. Co bude potom, zatím není jasné.

  • „S každým dnem je větší vedro.“ Childish Gambino zveřejnil letní novinky z údajné poslední desky

    11. červenec 2018
    Donald Glover aka Childish Gambino

    Childish Gambino nedávno zboural internet s videoklipem k angažovanému tracku This Is America a nyní vydal dvojici letních novinek Summertime Magic a Feels Like Summer.

    Songy mají odlehčenou, letní atmosféru, ale je v nich skryto i malé varování: „S každým dnem je větší horko, dochází nám voda.“ Herec, scenárista a režisér úspěšného seriálu Atlanta Donald Glover dříve tento rok prohlásil, že připravovaná deska bude poslední, kterou pod rapovým pseudonymem Chlidish Gambino vydá. „Když něco končí, většinou vás to donutí, abyste ze sebe vydali to nejlepší,“ prohlásil Glover, který se letos objevil v roli intergalaktického pašeráka Landa Calrissiana ve filmu Solo: Star Wars Story. Glover si nyní dává od filmového prostředí chvíli pauzu, na podzim vyráží na turné po Severní Americe s Rae Sremmurd a Vincem Staplesem. V Evropě je Childish Gambino k vidění tento víkend, vystoupí na londýnském festivalu Lovebox.

  • Chystáte se na výlety po Česku a Slovensku? Podívejte se do databáze studánek, které můžete potkat

    11. červenec 2018
    Pramen - voda - studánka

    Webová stránka Estudánky obsahuje záznamy o více než 10 000 studánkách v Česku i na Slovensku. Výletníci tak mají přístup k informacím o tom, kde v přírodě najít zdroje vody a jak se jmenují, ale často také o tom, zda se dá voda například po převaření pít.

    Turisté do databáze mohou sami vkládat nové studánky s informacemi o vodě, o zkušenostech s její konzumací a další. Cílem projektu má být mimo jiné rozšířit povědomí o těchto vodních zdrojích v Česku a na Slovensku a pomáhat k jejich záchraně. Studánky podle informací na webu pustnou a prameny se ztrácejí, jsou ale podstatnou složkou životního prostředí. Kromě zdroje vody pro zvířata a lidi jsou také indikátorem množství podzemní vody. Ovlivňují mikroklima a jsou počátkem všech vodních toků, jak píše Ekolist. Do databáze můžete svou studánku zadat i vy nebo se přidejte k lidem, kteří o ně pečují, uklízejí je a zkrášlují jejich okolí. 

  • NASA vydala letní písňový hit z vesmíru, napsali jej Saturn a jeho měsíc Enceladus

    11. červenec 2018
    Saturn

    Sonda Cassini před koncem své mise zaznamenala plazmové vlny přicházející od planety Saturn k jejímu měsíci Enceladus. Vlny samy o sobě slyšitelné nejsou, ve vesmíru totiž k šíření zvuku chybí vzduch. Cassini vlny zachytila ve frekvenčním rozsahu zvuku, vědci záznam poté přeměnili na klasickou zvukovou nahrávku, stejně jako to dělá rádio z přijímaných elektromagnetických vln.

    Píše o tom NASA na svém webu. Výsledkem je nový vesmírný hit pro letošní léto. 
    Zaznamenaný zvuk byl zrychlen z 16 minut na necelých 30 vteřin. Hudba Saturnu začíná klidným šuměním, které se postupně zrychluje v dynamické pulzování vln, podkreslené vysokými tóny a hlasitým šumem. Vztah mezi Saturnem a jeho měsícem Enceladem je jiný, než má naše Země s Měsícem. Je obklopený magnetickým polem Saturnu a je geologicky aktivní. Z povrchu měsíce se uvolňují gejzíry vodní páry, které se ionizují a vyplňují prostředí okolo Saturnu. Planeta pak podle The Atlantic reaguje vysíláním plazmových vln. NASA další přízračné zvuky vesmíru uveřejňuje na SoundCloudu.