Tata bojs jsou v pubertě a slaví

Celá oslava (nebo aspoň její koncertní část) byla ve stylu retro rozhodně víc než jejich Futuretro. I když právě tím začali, takže velmi lehce rozeskákali oslavování chtivé pamětníky, teenage i děti, které možná nic jiného než toto jejich poslední album neznali. S postupem večera ale Tata bojs pořád mládli a mládli a vraceli se ke svým starším a starším věcem, takže ty poslední, které zahráli, byly z doby, kdy ještě byli dětmi (třeba tříletými).

Scénu tentokrát neměli taky nijak future, zato tam stáli kromě živých Tata bojs taky papíroví, a to s ještě dost dlouhými vlasy, visela tam třeba Mardošova první baskytara, kterou dostal k Vánocům 87 od maminky a tatínka, a další, se kterou točil klip k Jaru, nebo tam byla Milanova první bubnová „souprava“ za 2800 Kčs.

A jak se Tata bojs pořád vraceli zpátky, tak se projevovali čím dál tím víc promiskuitněji a pořád nějak měnili svoji sestavu. Nejdřív hráli s Klárou Nemravovou v krásných průhledných bílých šatečkách, která dokonce dostala na závěr „psaníčko“ od někoho z první řady, mrkla a odešla, potom zaměnili momentálního kytaristu Maťu Mišíka za předchozího Marka Doubravu a nakonec přišel Marek „Mareček“ Padevět, který hrál s Tata bojs po dlouhé době (ve skupině 1988-1994) a který si koupil - stejně jako Mardoša - kachnu, a tak teď spolu můžou dělat výlety, a společně zahráli Kuličku. A aby toho měnění nebylo málo, na závěr jako přídavek zahráli v neopakovatelném spojení Mardoša, Bublina a všichni tři kytaristi najednou. Takže kdo to neviděl, přišel o hodně, protože něco podobného bude k vidění nejdřív tak v době, kdy už budou Tata bojs na ženění.

Tahle sestava ale přišla až úplně nakonec, chvilku předtím, než Milan podnikl svůj tradiční tělocvičný výkon (s mikrofonem v puse) a vylezl po žebříku až ke stropu. Předtím ale proběhlo Mardošovo retro na úplný začátek 90. let, kdy na koncertech úspěšně bavil publikum různými vtípky, takže na oslavách taky jeden nemohl chybět, hlavně když to po něm jedna fanynka žadonila „zhruba“ po každé písničce. A potom už následoval opravdu úžasný výkon, kdy se Mardoša rozhodl zazpívat, a to Ach lásko, vrať se mi o tom, jak ji potkal na zastávce a mělo to skončit provazem. Fakt milé.

......a po koncertě se slavilo, Dj Alfa a Omega (změna identity, jenom co se jmen týče, jinak pořád Mardoša a Bublina) pouštěli písničky a tak. Já už jsem musela domů, protože z Delty se v noci nikdy nejde „normálně“ dostat, ale myslím, že v posledním napráskaném autobuse se slavilo taky celkem slušně...hlavně v těch šílených zatáčkách, které pan řidič vybíral, jak se dalo, to vypadalo docela tanečně.