„Teď je ten nejvyšší čas panikařit.“ Středoškolští studenti v Česku se připojují ke stávkám za klima

1. březen 2019

Skupina studentů a studentek středních škol z celé České republiky vydala prohlášení, se kterým se přidávají k mezinárodnímu studentskému boji za klima. V pátek 15. března vyjdou do ulic a připojí se ke globální stávce za klima, inspirováni šestnáctiletou Gretou Thunberg a dalšími studenty po celém světě, kteří stávkují už teď. Více o středoškolských stávkách a hnutí Fridays for Future v rozhovoru s Lucií „Lálou“ Myslíkovou a Petrem Doubravským.

„Když jsme na konci prosince začali plánovat studentskou stávku, tak jsme seděli ve třech lidech a říkali jsme si, že v nejhorším budeme stávkovat ve třech, v nejlepším nás bude sto. Ty čísla, která teď máme, ten ohlas, který teď vidíme, hodně předčil naše očekávání,“ přibližuje vznik hnutí jeden z jeho zakladatelů Petr Doubravský. Prohlášení, které vydali, má v současnosti už přes tisíc podpisů středoškolských studentů. K hnutí se postupně připojili například studenti z Ostravy, Olomouce nebo Českých Budějovic, přičemž komunikace mezi městskými buňkami probíhá zejména po internetu. Přes online komunikační platformy si navíc předávají know-how ze stávek a vedlejších aktivit i s ostatními pobočkami Fridays for Future po celém světě.

Logo

Kromě aktivit Fridays for Future se toto úterý také konalo jiné protestní shromáždění, během kterého aktivisté vyzvali pražský magistrát, aby vyhlásil po vzoru jiných zahraničních měst takzvanou „klimatickou nouzi“.  Ve čtvrtek pak přes 60 pražských uměleckých a kulturních institucí tento návrh podpořilo vlastním prohlášením. Která města už tuto nouzi vyhlásila a co přesně to pro ně znamená? Odpověď naleznete ve zvukové podobě rozhovoru.

V prohlášení, které skupina studentů vydala 21. února, stojí: „Nejsme naivní děti, kterým se nechce sedět ve školních lavicích, jsme mladí lidé, kteří nevidí jiné řešení než jasně a zřetelně bojovat o to, co nám právem náleží. O naši budoucnost.“ Kam podle nich nyní budoucnost směřuje? „Vědci si myslí a tvrdí, že produkujeme neudržitelně takový objem emisí, který může vést k celkovému oteplení planety o jeden a půl stupně Celsia. To může vést k nevratnému ekologickému kolapsu,“ říká Doubravský. A Myslíková dále dodává: „Bavíme se o pojmech ‚no-return‘, kdy se spekuluje o tom, jestli jsme ještě vůbec v bodě, kdy se s touto situací dá něco dělat. Z poslední konference panelu OSN pro klimatické změny vyšla zpráva, kde bylo řečeno, že máme posledních dvanáct let pro zásadní změny v celé ekonomice. Jakmile nezačneme podnikat konkrétní kroky teď hned, tak se ani nechci zamýšlet nad tím, jaké to může mít následky.“

Půlka světa za školou, čeští studenti ale zatím mlčí. Proč se u nás nestávkuje proti změnám klimatu?

V Austrálii se 30. listopadu na akcích Strike for Climate Action sešlo 15 000 lidí

„Chovejte se jako děti a vraťte se do škol,“ vzkázal v listopadu australský premiér Scott Morrison demonstrujícím studentům, kteří požadovali zásadní opatření proti postupujícím klimatickým změnám. Studenti a školáci neprotestují jen v Austrálii, demonstrace a stávky se v posledních měsících konají v desítkách zemí světa a účastní se jich desetitisíce lidí. V českých médiích se ale zprávy o těchto masivních akcích skoro neobjevují. A prázdné zatím zůstávají i české ulice.

15. března se budou konat stávky v Česku poprvé a stávkovat může podle obou každý: „Myslíme si, že je důležité ukázat, že jsme po celé České republice a že to není jen nějaká hrstka vyvolených v Praze a v Brně, kteří mají dostatek času či lepší vzdělání pro to, aby se ke změnám klimatu vyjadřovali,“ přibližuje Myslíková. Ve stejný den se potom budou konat i další akce, které nespolupracují přímo se středoškolským hnutím, ale stojí za nimi například vysokoškolští studenti.

Logo

V Česku se dosud podobné stávky na úrovni středních škol neděly. Je podle Doubravského problém české středoškoláky mezi sebou sdružovat, a jestli ano, tak proč? „Angažovanost mladých lidí v Česku je diametrálně odlišná než v jiných zemích. Nejsme vedení k tomu, abychom si stáli za tím, na čem nám záleží, abychom byli schopní se postavit sami za sebe. Totéž se změnou klimatu – já jsem se se souslovím ‚změny klimatu‘ setkal možná v učebnici angličtiny, a ne v předmětech, kde by se to opravdu mělo učit. Myslím si tedy, že je to zaprvé tím, že informovanost o změnách klimatu je v Česku opravdu špatná, a také tím, jaké postavení mají mladí lidé všeobecně ve společnosti.“ Podobně to vidí i skautka Lucie „Lála“ Myslíková, kterou zaznamenala nejen česká média při brněnské blokádě neonacistického průvodu: „Vedení k občanskému aktivismu je tu naprosto minimální a spíše jsem se setkávala s negativními ohlasy, když jsem někde řekla, že se věnuji něčemu takovému. Je to skoro jako sprosté slovo. V občanské výchově zrovna bereme Sámovu říši, takže si myslím, že to něco vypovídá i o studijních programech na školách.“

Pasivitu v informování o klimatických změnách mladí aktivisté nevidí jen na straně škol či politiků. Chybu spatřují také v pokrytí tématu českými sdělovacími prostředky. „I v médiích je vidět, jak jsou pro české obyvatelstvo klimatické změny nepodstatné. Vědci se shodují na tom, že největší hrozba celého světa jsou právě změny klimatu, ale nikde se o tom nedočteme,“ říká Myslíková. Je to tím, že se Češi obecně bojí o tomto tématu mluvit? To můžete zjistit poslechem celého rozhovoru.

Proč si studenti vybrali za datum první stávky právě 15. března? Jakým způsobem mají v plánu vzdělávat i generaci svých rodičů? Co říkají lidem, kteří je obviňují z toho, že jen hledají způsoby, jak se omluvit z výuky? Jak studentské stávky v Belgii posunuly celostátní politickou debatu? Odpovědi si poslechněte v rozhovoru s oběma hosty.

autor: Šimon Holý
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.