Ten robot má ale hezký zadek! Seriál Lost in Space objevuje fanouškům nové rozměry sexuality

7. září 2018
Ze seriálu Lost in Space

Zatímco v příbězích seriálu Westworld padají různá tabu, pokud jde o intimní sbližování mezi lidmi a androidy, realita píše jiné zápletky. Robot vystupující v Lost in Space, seriálové produkci Netflixu, se stal objektem sexuálního zájmu řady internetových fanoušků. A to ani zdaleka nevypadá tak dobře jako Dolores, Maeve či Hector.

Reboot slavného rodinného sci-fi seriálu z 60. let proletěl okolo spíše bez povšimnutí. Přitom se jedná o jednu z nejzdařilejších televizních realizací za poslední dobu. Pod kreativní kuratelou Neila Marshalla (Pád do tmy, Hra o trůny, Westworld) tvůrci dokonale naplnili potenciál předlohy jako vesmírné „robinsonády“ pro všechny generace. Hlavní hrdinové tu neumírají, i když se v ohrožení života ocitají nezřídka, a pobyt na novém místě je příležitostí, jak pustinu vnitřních životů zaplnit znovu emocemi. Na své si přijde milovník budoucích technologií, letů do vesmíru i plytčejších vztahových dramat.

Ironické queer čtení

V případě mimozemské robotické inteligence, které se tu přezdívá prostě a jednoduše „Robot“, se tyto divácké vášně slily v jedno. Streamovací televize Netflix zaznamenala neopadající vlnu postů na sociálních sítích vyjadřujících se pozitivně k vzhledu robota a jeho sexuální přitažlivosti. „Dobré ráno, ten robot z Lost in Space má ale hezký zadek,“ musel na Twitteru sdělit světu uživatel Alex Beder a svůj postřeh doplnil ilustračním detailem. Cryptid kid zase je z Lost in Space „ve stresu“, protože neví, „kdy už ten hot robot přijde a ukonejší jej“.

Ze seriálu Lost in Space

Zjevně jde o další (a doposud ne zcela prozkoumanou) formu ironického a queer čtení popkulturních děl, kdy mimo jiné diváci ze (záměrných i nezáměrných) náznaků skládají nový/paralelní charakter postavy, vybočující z heteronormativního rámce. A tak se Jack Sparrow z Pirátů z Karibiku mohl stát miláčkem homosexuálů, pro své výstřední chování i vyhýbání se heterosexuálnímu vztahu. Podobně jako Johnny Depp v roli dredatého piráta i animovaný robot přitom nejde charakterizovat jako nějak primárně přitažlivý, o jeho povahové ambivalenci ani nemluvě.

Počítač je přítel

Na trhu se objevila frigidní robotka. Simuluje mužům znásilnění jako zážitek

Sexy roboti

Morální paniku vyvolala společnost True Companion, když v reklamě představila novou robotku, kterou lze přepnout do módu simulujícího znásilnění. Robotka Roxxxy nabízí několik sexuálních zážitků. Jedním z módů je „frigidní Farrah“. „Když se frigidní Farrah dotknete v intimních partiích, je více než pravděpodobné, že vaše touhy nebude opětovat,“ píše se o produktu na webových stránkách výrobce. Společnost True Companion zastává názor, že její roboti umožňují realizovat tajné sexuální sny. „Někteří lidé tvrdí, že je lepší znásilnit robota než skutečného člověka. Někteří zase říkají, že takový robot násilníkům dodá víc kuráže k činu,“ vysvětluje profesor Noel Sharkey, který před 18 měsíci založil nadaci Foundation for Responsible Robotics a zabývá se problematikou umělé inteligence. Nová zpráva nadace varuje před možnými etickými dopady na naši budoucnost s roboty, s nimiž by podle ankety uskutečněné společností Nesta klidně randila až čtvrtina mladých lidí v Británii. Zakladatelka kampaně Everyday Sexism Project, Laura Bates, komentovala kauzu „frigidní Farrah“ pro deník New York Times. Ve svém textu zdůrazňuje, že znásilnění není akt sexuální touhy, ale násilný čin. „Neměli bychom násilníky podporovat ani takto domněle bezpečným způsobem. Je to, jako bychom dodávali vrahům realistické, krev stříkající figuríny, aby do nich mohli bodat,“ dodává Bates. Zástupce společnosti True Companion ve vyjádření pro deník Independent dal Bates za pravdu a dál řekl: „Roxxxy není naprogramovaná čistě jen na scénář znásilnění a skutečnost, že tomu tak je, je pouhá hypotéza.“ Roxxxy je devátou verzí sexuální robotky. První, nazvanou Trudy, společnost vyvinula v 90. letech. Čtěte taky: 13 důvodů, proč mluvit o znásilnění a sebevraždě. Se socioložkou Ivou Baslarovou a režisérkou Terezou Nvotovou

Sexuální roboti se dnes už stávají živou realitou a technologickou výzvou, se kterou se potýkají podnikatelé v erotickém průmyslu. Zato naučit robota milovat, to je ještě hudba budoucnosti. Které už ale někteří naslouchají. Autor přelomové práce na poli vztahů mezi lidmi a roboty David Levy tvrdí, že lidé už dnes jsou schopní „se zamilovat do objektů ne-lidského charakteru, jako jsou zvířecí miláčci, plyšoví medvídci, počítače nebo počítačoví mazlíčci“ (vzpomínáte na Tamagočiho?). Ve své publikaci z roku 2007 jménem Love and Sex with Robots britský šachový velmistr pokládá kruciální otázku: „Když si uvědomíte, jak jednoduché je dnes vnímat svůj počítač jako blízkého přítele, o kolik těžší už je představit si, že chováte niterné city k robotovi naprogramovanému obcovat s vámi přesně tak, jak po tom vaše srdce touží?“

Roboti podle Levyho v nedaleké budoucnosti dokážou naši lásku i opětovat. Předpovídá, že již v roce 2025 „umělé emoční technologie“ umožní robotům projevovat intenzivnější milostně city, než jakých je schopný průměrný americký muž. „Už jen myšlenka, že by vás robot mohl mít rád, na první pohled vypadá příšerně, ale proč něco takového hned zpochybňovat, pokud robotovo chování bude skutečnou odezvou na vámi vyjadřované city?“

Ze seriálu Lost in Space

Sexbot zachraňuje manželství

Oporu pro své vize nachází Levy v novodobém vývoji společnosti, kdy se hranice pro to, co je v oblasti sexu a milostného života akceptovatelné, neustále rozšiřovaly. Připomíná, že třeba orální sex či masturbace byly po dlouhá století tabu, ale dnes jsou tyto praktiky „všeobecně vnímány jako víceméně normální a vedou k plnému partnerskému vztahu a uspokojivému sexuálnímu životu“. David Levy je dokonce přesvědčený, že sex s roboty bude ještě lepší než ten obyčejný, lidský.

Možná že v případě neživého a neskutečného robota ze seriálu Lost in Space jde jen o ironickou hru na sexuální harašení. Tomu napovídá tón a dikce příspěvků na sociálních sítích. Možná ale že se v nich už ozývají ozvěny Davidem Levym předjímané budoucnosti. V digitálními technologiemi prohlubovaném odcizení se z počítače stává přítel, z postavy v seriálu sexuální objekt a z robota možná už za pár let milenec a partner. A jednou dokonce můžou sexboti zachraňovat manželství, o tom je aspoň přesvědčená profesorka z University of British Columbia ve Vancouveru.

Které další ne-lidské postavy z poslední doby padly divákům do oka? A jsou to všechno roboti? Poslechněte si audioverzi.

Spustit audio
autor: Petr Pláteník