Tísnivá televizní zábava roku 2017. 10 nejlepších seriálů podle Radia Wave
Letošní výběr spojuje atmosféra procházení všudypřítomnou pustinou, při kterém si hrdinové udržují zdravý rozum díky smyslu pro humor a odvaze analyzovat, co je dostalo právě sem. Současné fázi zlatého věku televize dominují druhé a třetí sezony, feministický apel a hravost. Seřazovat od nejlepšího k nejslabšímu jsme se tentokrát neodvážili, síly jsme napnuli k udržení počtu položek abecedního výběru na deseti, skvělých seriálů je totiž pořád víc než dost.
Když se chcete spolehnout a vidět opravdu dobrý seriál, pořád je nejlepší volba zavolat Saulovi. Postupná proměna neúspěšného právníka Jimmyho McGilla v protřelého Saula Goodmana letos opět ukazuje, že život na obou stranách zákona je stejně nelítostný. Tvůrci Breaking Bad ze svého perfekcionismu neslevili, hořce ironická krimi má opět důmyslné vyprávění založené na budování diváckých očekávání, skvělé herecké výkony herců ztvárňujících komplexní, sympatické postavy a vynalézavý filmový styl. Skvělá, i když zároveň poněkud tísnivá zábava. Nejvypiplanější seriál současnosti
Druhá strana beznaděje existuje. 10 nejlepších filmů roku 2017 podle Radia Wave
Ztracené iluze, ztracené děti, ztracené světy, rozpadlé rodiny, padající hrdinové. Možná by to chtělo hrát na optimistickou notu, ale naše topka jako by reflektovala společenskou náladu plnou gloriózní ironie, přetékající chladnou neláskou.
„Ježišmarja, holky, kdy už přestanete krást svíčky pokaždé, když jdete brečet do vany? Už zase žádné nejsou…“ Rodinný i jakýkoliv jiný život je utrpení – Pamela Adlon, autorka a představitelka hlavní role seriálu na tom staví dojemný i deziluzivní, někdy až terapeuticky blahodárný humor. První dvě sezony částečně autobiografického komediálního seriálu vznikly ve spolupráci s Louisem C. K., která kvůli jeho skandálu pokračovat nebude. Seriál však vychází ze specificky ženské životní zkušenosti své hrdinky – padesátileté single mámy, která vychovává 3 dcery. Zatímco C. K. předvádí sám sebe v Louiem jako osamělého, trapného, tlustého losera, Pamela Adlon je skutečnou heroinou svého seriálu. Ochota C. K. sama sebe ponižovat a nonšalance Adlon dávají dohromady sitcomový svět, ve kterém muži selhávají a ženy to s grácií odnášejí. So 2017.
Drama o tom, za jakých okolností může vzniknout spiklenectví pěti excentrických žen v posh čtvrti amerického Monterey, má ve výběru své zasloužené místo především díky neobvyklé, výrazné hře se střihem a výběrem hudby. Režisér a bývalý DJ – Jean Marc Vallée – jimi naznačuje emocionální stavy všech svých postav i synergii mezi nimi. Vykládá tak životy všech těch báječných a bohatých v neobvykle drobných nuancích, nadto zvýrazňovaných hereckými výkony skvělého obsazení. Reese Witherspoon předvádí ve své známé komické poloze stres z nedokonalosti života, zatímco dokonalá Nicole Kidman přehrává fáze postupného uvědomování si partnerského pekla. Sedmilhářky zábavně kombinují satirický a citlivý tón, se kterým mluví o závažných i obyčejných věcech.
Spisovatel a scenárista Noah Hawley se coby showrunner Farga projevuje jako virtuózní demiurg: po nedostižné druhé sezóně je i ta třetí festivalem žánrových aluzí a chytrých citací, ale také bezprecedentním rozšířením coenovského univerza. Geniální obsazení (dvojrole Ewana McGregora je jeho nejvýraznějším výkonem v kariéře), extrémní cit pro detail, neobvyklé, ale skvěle ustáté tonální i stylové kolize, mistrovství v budování scény i dialogu. Seriál, který zatím nejchytřeji pracuje s coenovskou maximou z úvodu jejich vrcholného filmu Seriózní muž: „Přijímej s pokorou vše, co tě potká.“
Dva roky stará úvodní sezona tak trochu autobiografického seriálu Azize Ansariho byla roztomilá. Teprve ta druhá je ale skutečně dobrá. Ansari dokáže během 10 dílů vystavět neokázalý milostný narativ, zároveň na chvíli uhnout ke svému oblíbenému tématu identity druhogeneračních imigrantů v USA i komentovat tricky téma randění přes Tinder. Z pohledu současné smrště #MeToo jasnozřivě zkoumá i téma sexuálního obtěžování na pracovišti. Nebojí se experimentovat s různými stylistickými přístupy, a přesto se mu nevtíravě normcorový seriál nerozpadá pod rukama. Z aktuálního a přitom potenciálně otravného tématu single života newyorského třicátníka a stylového foodie dokázal stvořit nejmilejší seriál roku.
Davidem Fincherem produkovaný seriál o prvních pokusech shromáždit data o motivacích sériových vrahů je nejmrazivěji aktuálním titulem celého výběru. Seriáloví diváci už si zvykli, že dominantní témata veřejné debaty rozebírají v poslední době seriály ochotněji a důsledněji než filmy. Letos část publika šokovala podobnost scén dystopického Handmaid’s Tale se skutečnými momenty, kterými začátkem roku USA žily (lednový Woman’s March). Sledování Mindhuntera je však ještě tísnivějším zážitkem. V podtextu totiž můžeme číst mnohem bohatší komentář současné misogynie. O sériové vrahy tu nakonec nejde, důležitý je vývoj a interakce detektivů, kteří se jim snaží porozumět. Mindhuntera ve skutečnosti zajímáme spíš my všichni ostatní a naše nemocné vztahy.
Geniální vědec Rick Sanchéz a jeho náctiletý vnuk Morty se letos vydávali na báječná vesmírná dobrodružství v už třetí řadě svého seriálu. Zase to bylo o něco podvratnější, ujetější a surreálnější než předtím, hranice reality se napínaly, sotva nepraskly, a dějové linky se uzlily nepředvídatelným způsobem. Z fanouškovské parodie na science fiction se stal momentálně nejoriginálnější sci-fi seriál a animovaný formát svědčí žánru na výbornou. Představte si Hvězdné války nebo Návrat do budoucnosti na LSD. Kromě fantastických světů se tvůrci tentokrát otřeli i o rodinná traumata, „family entertainment“ ve stylu Simpsonů to ale tak úplně není. Naštěstí.
The Deuce
Tandem David Simon a George Pelecanos, který spolupracoval už na Simonově The Wire, znovu prokázal, že dokáže publiku navodit pocit přesně na hranici mezi vnořením se do specifického prostředí a dojmem sledování apelativního humanistického manifestu. Na celkové hodnocení si počkejme až po několika sezonách téhle kroniky sedmdesátkového porno průmyslu. Další Wire se sice Simonovi nepovedl (napříště by to chtělo o něco míň Jamese Franka a o něco více wireovské přímočarosti), mezi letošní topkou však svoje místo má. Současně se v popředí ocitá otázka, jak zobrazovat a mluvit o násilí na ženách, aniž by jej notná část dnešní seriálové produkce exploatovala. S ohledem na The Deuce, Game of Thrones a dalších tituly by na ni nejen HBO možná mohla promyslet odpověď.
„Přestaň přemýšlet. Nejsi víc než tělo.“ Praktickou filozofii autorky seriálu Jane Campion v první sezoně formulovalo její alter ego, bělovlasá guru GJ, a i ve druhé sezoně se jí příběh podřizuje, hlavním motivem je tentokrát mateřství. Téměř manickým důrazem na opakování a vzájemné zrcadlení motivů vzniká v režii Jane Campion až magická působivost seriálu. I přesto, že policistka Robin Griffin odchází na začátku sezony z mystické, hyperreálné seriálové krajiny do méně působivé kulisy velkoměsta Sydney. Seriálový svět Jane Campion chceme buď prohlédnout a pochopit, anebo se z něj klidíme pryč podobně jako GJ v závěru první sezony – s naštvaným mumláním o „crazy bitches“.
Laura Palmer dodržela slovo, agent Cooper je po pětadvaceti letech znovu (nebo stále) v červeném pokoji, Lynch se nezařadil k režisérům, kteří na staré úspěchy navazují nostalgickými vzpomínkami nebo béčkovými prequely, a uprostřed zlatého věku televize se vrátil seriál, který inspiroval celou generaci tvůrců dnešní quality TV. Dopadlo to překvapivě. Chtěli jsme víc Twin Peaks, dostali jsme full package Davida Lynche a o něco míň Marka Frosta (který se ale na třetí sezoně taky podílel). Cesta agenta Coopera zpátky do Twin Peaks připomíná spíš hůř proniknutelné a pořádně natáhnuté Lynchovy filmy než první dvě sezony seriálu s atmosférou mile praštěné mysteriózní telenovely. Do výběru nejlepších letošních seriálů to ale nové Twin Peaks stejně dotáhlo, Lynchovo vyprávění rozpažené skrze podivné světy chtělo tentokrát možná přesněji vytvarovat, rozbitý, nezhojitelný svět, kterým procházíme společně s Cooperem ve snaze ho spravit, však dává asi tak velkou dávku naděje, která se dnes zdá uvěřitelná.
Podívejte se i na žebříčky nejlepších filmů, knih a českých i zahraničních alb roku 2017.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
