Transgender a duševní zdraví: Školní prostředí může tranzici usnadnit, ale i zkomplikovat

8. červenec 2022

Donedávna byla transgender pohlavní identita zařazena mezi psychiatrické diagnózy. O tom, jaký vliv má na duševní zdraví a jak může celý příběh mladého transgender jedince usnadnit nebo naopak zkomplikovat školní prostředí, mluví v Diagnóze F výzkumnice a psychoterapeutka Pavla Doležalová.

O tom, že jsou věci jinak, než okolí očekává, má dítě jasno poměrně brzy, někdy už v předškolním věku. Téma odlišné pohlavní identity se pak zvýrazňuje v pubertě. První, komu se dítě svěřuje, jsou většinou kamarádi, spolužáci nebo i učitelé. Cestou ke zdravému vývoji je podle psychoterapeutky respekt. „Je potřeba to nechat na tom dítěti, je to hotová osobnost, důležitá je i citová vazba s rodiči, zejména s matkou,“ říká.

Pavla Doležalová

Tam, kde tranzice není umožněna nebo ji něco významně komplikuje, může docházet k sebepoškozování, objevují se sebevražedné myšlenky a je-li přítomná predispozice, mohou se rozvinout duševní poruchy. Samotná transgender identita už však podle aktualizované mezinárodní klasifikace nemocí MKN 11 psychiatrickou diagnózou není. Právě depatologizace a destigmatizace je důvodem, proč se o tématu mluví více a otevřeněji než v minulosti, nové téma to ale rozhodně není.

Jak se s transgender pohlavní identitou vyrovnávali lidé v minulosti? Jak o transgender mluvit s učiteli, kteří téma ignorují? A kdo všechno by měl jít v souvislosti s transgenderem na terapii? Poslechněte si Diagnózu F s výzkumnicí a psychoterapeutkou Pavlou Doležalovou.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka