Tribuna: Koubková/Koubek – zapomenutá intersexuální legenda českého sportu. Změnilo se něco od jeho časů?

26. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdena Koubková už jako Zdeněk Koubek v roce 1936

Jak má dnes vypadat „správné“ pohlaví podle světového sportu – a to nejen v případě jihoafrické běžkyně Caster Semenyaové? Nový díl Tribuny se nezaměří jen na ni, ale už na 80 let zaprášený věhlas Zdeny Koubkové, respektive Zdeňka Koubka, zapomenuté legendy českého sportu. Kritice neunikne ani bezohledný cynismus žokeje z Velké pardubické a skomírající české skoky na lyžích.

„Je hezké vidět, že atletické prostředí může vypadat jako internetová diskuze,“ glosuje Vojta Ondráček řadu nelichotivých komentářů na adresu Caster Semenyaové z úst nejen nejvyšších funkcionářů, ale i oblíbených českých atletek. Jihoafrická běžkyně už téměř deset let čelí veřejnému zpochybňování svého ženství kvůli přirozeně vysoké produkci testosteronu. „Jestli tohle není spíše ideologický boj než boj založený na reálném problému,“ říká Martin. Zmiňuje, že „přirozený doping“ se navíc týká pouze ženských sportovkyň, nikoli mužů. Podle stejné logiky by si totiž bělošští sportovci mohli stěžovat na svalovou dispozici jejich černošských konkurentů. I česká sportovní historie pamatuje případ intersexuálního sportovce ve svých řadách. Olympijská vítězka z Londýna Zdeňka Koubková zažila na vlastní kůži, jak puritánská společnost trestá změnu pohlaví i v řadách sportovních hvězd.

„Bartoš má opravdu, a to říkám s větší než duševnímu zdraví nebezpečně velkou dávkou ironie, smůlu na chybující koně,“ komentuje Vojta Ondráček smrt koně na Velké pardubické, a především „antropocentrický“ komentář jeho žokeje Josefa Bartoše. Vojta Jírovec se Bartošova cynismu ale trochu zastává, když upozorňuje na převládající klišé sportovního heroismu a bojových metafor v dostihovém prostředí. Zároveň odmítá, že za deset let budou podobným výtkám čelit i profesionální cyklisté.

Tribuna: Proč je Ester Ledecká lidský billboard? Sponzorské válce vévodí výhrůžky, boj o centimetry i manipulace jejího otce

Ester Ledecká po senzačním vítězství v ženském Super-G

Moderátoři magazínu Tribuna v již tradiční sestavě Vojta Jírovec, Martin Vait a Vojta Ondráček se na prahu nové lyžařské sezóny ptají, komu patří Ester Ledecká. O lyžařsko-snowboardovou obojživelnici se vede nelítostná sponzorská válka, která může skončit i změnou občanství. Nezůstalo ale pouze u zákulisních bojů na zasněžených svazích, ale na přetřes přišly i kauzy z fotbalové kriminalistiky či sportovní disciplinace pasažerů v ruském metru.

Pozitivní událostí číslo jedna ve světě sportu se stal návrat do vlasti, kterého se po dvou letech v americkém exilu dočkal etiopský běžec Feyisa Lilesa. Během olympijského maratonu v Riu si v cílové rovince neodpustil politické gesto na podporu utlačovaného etnika Oromů, které z něho udělalo ikonu boje proti vládě v Addis Abebě.

Do stejného ranku hřejivých lidských příběhů patří podle Martina i heroický výkon fotbalistů Viktorie Plzeň proti slavnému Realu Madrid. Naopak velkou ostudu si utržil český lyžařský svaz, který přišel o poslední použitelný skokanský můstek v Harrachově. Jediným tragikomickým řešením, jak zachránit úpadek sportu Jiřího Rašky a Jakuba Jandy, se zdá být pouze možnost, že Ester Ledecká přidá do svého bohatého repertoáru i skoky na lyžích.

Pod rouškou biologie se ve světové atletice vede politický boj za práva intersexuálních sportovců. Proč se týká pouze žen a jakou roli v něm hrála česká olympijská vítězka? A má vůbec smysl pořádat po smrti dalšího koně ještě nějaký ročník dostihových závodů na Velké pardubické? Dozvíte se v novém díle sportovního pořadu Tribuna.

Spustit audio