Tribuna: O dopingu, kouzelných botách na maraton a fotbalu
Trojice matadorů sportovní žurnalistiky ve složení Vojta Jírovec, Martin Vait a Vojta Ondráček se představuje v premiérovém díle pořadu o sportu, jeho vlivu na společenské dění, o zákulisních bojích, bizarních událostech, ale i momentech a sportovcích, na které se už zapomnělo, ale stojí za to si je připomenout.
První díl začíná trojice moderátorů připomínkou první olympiády v Africe, k níž se MOV rozhoupával více než 120 let. Vojta Jírovec rozebírá výbuch světového rekordu v běžeckém maratonu a klade si otázku, jaký vliv na famózní výkon mohly mít speciální boty, nebo zda se jedná pouze o povedený marketing. Martin se vnoří do hlubin české basketbalové reprezentace, které na mistrovství světa pomohl jeden rodilý Američan, v Americe hrající Čech a v bývalé Jugoslávii dozrávající podkošová hvězda.
Posluchače čeká i výrok týdne o kontroverzní amnestii pro dopingové Rusko. Vojta Ondráček prozradí, že doping vnímá jako samostatnou sportovní disciplínu, a připomíná neblahý osud, který potkal německou dopingovou legendu z cyklistické Tour de France. Redaktoři nakonec analyzují i stav české fotbalové reprezentace, která se v současné době snaží probrat ze stavu připomínajícího kóma změnou trenéra. Zatímco Vojta Ondráček, který je kritičtější než Frankfurtská škola, na novém kouči Jaroslavu Šilhavém nenechá nit suchou, z Martina doslova sálá víra v pozitivní změny.
Jaké bylo marketingové pozadí zboření světového rekordu v maratonu? Jaký přesně byl pohnutý osud někdejší cyklistické legendy Jana Ulricha a jaký měl doping vliv na jeho vztah s největším soupeřem z Tour de France? A proč spolu moderátoři pořadu nesouhlasí v názoru na nového trenéra české reprezentace? Pusťte si celou premiérovou Tribunu!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
