Tribuna: Zázračný tenisový „womančaft“ drtí konkurenci, která konkurovat nemá zájem

České tenistky s trofejí pro vítěze Fed Cupu. Zleva Petra Kvitová, trenér Petr Pála, Kateřina Siniaková, Barbora Strýcová, Barbora Krejčíková a Lucie Šafářová
České tenistky s trofejí pro vítěze Fed Cupu. Zleva Petra Kvitová, trenér Petr Pála, Kateřina Siniaková, Barbora Strýcová, Barbora Krejčíková a Lucie Šafářová

Zaměřili jsme se na hledání příčin drtivé dominance českých tenistek, které pošesté během posledních osmi let vyhrály finále Fed Cupu. Kromě návaznosti na předrevoluční zlaté časy bílého sportu či vlivu manažera v zákulisí se ukazuje, že se český úspěch veze na vlně nezájmu světové konkurence. Kromě tenisu zavítali redaktoři i na zpolitizované basketbalové palubovky v Americe či před norské televizní obrazovky, na kterých se odehrává zápas o mistra světa v šachu.

„Fed Cup je taková zvláštní soutěž stejně jako Davis Cup, není to soutěž úplně nejlepších reprezentantů, kteří se v daném žebříčku nacházejí,“ vysvětluje Vojta Ondráček jednu z příčin úspěchu českého tenisového „womančaftu“. Dvě, tři, možná až šest nejlepších amerických tenistek totiž na pražské finále vůbec nepřicestovalo. Českou zálibu v reprezentačním tenisu ostatní země příliš nesdílejí, lépe na tom nejsou ani muži. „Ten rozdíl jsem si uvědomil letos při Davis Cupu, když Češi hráli s Maďary v Budapešti, kde se zápas uspořádal na parkovišti před obchoďákem,“ připomněl Vojta Jírovec.

„Tenis byl vždycky sportem vyšší a střední třídy,“ zmiňuje Martin. „Ambiciózní rodiče, kteří chtějí dát své dívenky na dráhu úspěšné sportovkyně, tak nemohou na jinou než tenisovou. Pokud chtějí, aby ona z té své kariéry něco vydělala,“ dodává. Současnost navázala na úspěšná předrevoluční léta, kdy byl tenis popularizován u široké veřejnosti. „To není na Západě vůbec obvyklé,“ doplňuje Vojta Ondráček. Navíc se to projevuje i na masivní podpoře ze strany fanoušků, kteří nemají ve světě konkurenci. Zásluhy samotného českého tenisu nicméně snižuje fakt, že tenistky tráví ve své domovině minimum času, využívají daňově výhodné rezidence v Monaku či v Dubaji a nemusejí podléhat národnímu svazu, jako je tomu v jiných sportech.

Basketbalista LeBron James

„Nejen miliony a střílením do koše je tento americký basketbalista živ,“ vyzdvihl Vojta Ondráček politické gesto hrající basketbalové legendy NBA LeBrona Jamese, který s dalšími spoluhráči protestoval proti střeleckému běsnění v kalifornském Thousand Oaks a zbraním jako takovým. Možnost se beztrestně politicky vyjadřovat na basketbalové palubovce stojí v přímém protikladu k sankcemi vyhrožujícímu americkému fotbalu NFL, což má podle Martina souvislost s etnicky a věkově rozdílným publikem v obou soutěžích. 

Bez politiky se ale odehrává šachový duel o titul mistra světa, který v Londýně symbolicky zahájila hollywoodská hvězda Woody Harrelson. Úvod, jenž skončil nevídanou sedmihodinovou bitvou, proběhl v Norsku za masivní mediální pozornosti. „Očekává se, že alespoň jeden zápas uvidí čtvrtina všech Norů,“ popsal Vojta Jírovec nevídanou popularitu, které se obhájce titulu Magnus Carlsen těší v rodné zemi.

Nový díl sportovního pořadu Tribuna zavítal na tenisové dvorce, na nichž české tenistky znovu opanovaly finálové klání o titul nejlepší země na světě. Je osmiletá nadvláda výsledek současného manažerského řízení, nebo pohrobkem socialistického systému z minulého režimu, který udělal z Česka zemi tenisu zaslíbenou? A proč se může aktuální úspěch ještě několikrát opakovat?