Třídíme, ale nerecyklujeme. „Polovina odpadu končí na skládkách,“ říká Cyril Klepek

25. duben 2019

Spotřeba materiálu na jednoho obyvatele Evropské unie je až 16 tun ročně, ale pouhých 5 procent se vrátí zpět do systému. V souvislosti s budoucím nedostatkem surovin, jako je písek, je takzvaná cirkulární ekonomika možností, jak nezatěžovat krajinu odpady a zároveň nedrancovat přírodu dalším těžením. „Jsme sice dobří ve třídění, ale špatní v recyklaci, téměř polovina českého odpadu končí na skládkách,“ říká Cyril Klepek, zakladatel internetové burzy druhotných surovin.

Na českých skládkách každý rok přibudou více jak 4 miliony tun materiálu, protože se stále ekonomicky vyplatí odpad vyhodit než ho zrecyklovat. „Obce dnes svozovým firmám navíc často platí více za vytříděný odpad než za nevytříděný,“ dodává Klepek, podle kterého není recyklace zbytečná nikdy, ale občas je už ekonomicky nevýhodná. V Česku je zhruba 180 velkých oficiálních skládek, které jsou také často zdrojem požárů. „Nedávno čeští hasiči zveřejnili čísla, podle kterých ročně vyjíždějí k více jak pěti stům hořících skládek. Výsledkem jsou obrovské environmentální dopady nejen na ovzduší, ale také na krajinu a spodní vody, které se hašením skládek kontaminují.“

Environmentální spiritualita a duchovní rovnoprávnost. Jaká je duchovní rovina ochrany přírody?

meditace - člověk v přírodě - člověk a příroda

O potřebě postavit se klimatické krizi a vzít ochranu životního prostředí skutečně vážně se v poslední době mluví čím dál víc. Příkladem může být i globální hnutí středoškoláků a středoškolaček iniciované aktivitou Švédky Grety Thunberg, nominované na Nobelovu cenu míru. S religionistou, novinářem a básníkem Lukášem Senftem jsme se rozhodli podívat na ochranu prostředí z duchovního hlediska, které ovšem zahrnuje i to, jak člověk vnímá sám sebe ve vztahu k okolnímu světu.

Podle Klepka v Česku chybí kreativita a inovace v uzavírání materiálových toků, nicméně velké stavební nebo nábytkářské firmy už se cirkulární ekonomice začínají věnovat. Například písek lze dobře nahradit zrecyklovanými stavebními odpady v místech, kde jejich horší kvalita neovlivní konstrukci budov nebo infrastruktury. „Typické jsou zásypy podél silnic, kde by se měl používat recyklát, který dosahuje podobných hodnot jako písek,“ vysvětluje Klepek.

V jakých zemích se těží fosfor? Co všechno jsou takzvané druhotné suroviny a kdy se začne smrákat nad skládkami? Poslechněte si celý rozhovor se zakladatelem projektu Cyrkl, internetové burzy druhotných surovin.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.