Trump jako lhář, ministr jako opilec. Íránská „továrna na memy“ dobývá internet

Přibližně polovina rodičů však uvádí, že sleduje také polohu svého mladého dospělého dítěte pomocí mobilního telefonu nebo podobného zařízení. Tento způsob kontroly je častější u rodičů mladých lidí ve věku 18 až 20 let a častěji se týká dcer než synů. Celkem 68 % rodičů uvedlo, že polohu svého dítěte sleduje pro vlastní klid, 64 % pak kvůli případným nouzovým situacím nebo aby věděli, kdy je vhodné dítě kontaktovat. Dvacet jedna procent rodičů přiznalo, že chtějí mít přehled o tom, co jejich dítě právě dělá.

Většina rodičů, kteří polohu svého mladého dospělého dítěte sledují, uvádí, že mají funkci sledování zapnutou neustále. Zbývajících 29 % ji využívá pouze v určitých situacích. Podle nového průzkumu zveřejněného v pondělí Dětskou nemocnicí C. S. Motta při Michiganské univerzitě v Ann Arboru rodiče nejčastěji kontrolují polohu svého dítěte tehdy, když je venku pozdě v noci.

Průzkum zároveň ukázal, že sledování nemusí rodičům vždy přinášet uklidnění. Téměř čtvrtina rodičů, kteří monitorují své dospělé děti, uvedla, že jim tato možnost někdy obavy naopak zvyšuje. „Tento druh sledování může u rodičů živit a posilovat úzkost, protože když máte k dispozici pouze jeden datový bod, váš mozek si zbytek příběhu doplní sám,“ uvedla pro CNN Kara Alaimo, profesorka komunikace na Fairleigh Dickinson University v New Jersey.

Drogy jsou dnes dostupnější, účinnější a obtížněji odhalitelné. Syntetické látky jsou silnější, dodavatelské řetězce sofistikovanější a násilí spojené s obchodováním s drogami narůstá v okolí hlavních evropských přístavů, včetně Antverp, Rotterdamu a Hamburku. Organizace EUDA odhaduje, že v roce 2024 zemřelo v EU na předávkování nejméně 7 600 lidí. Ve většině případů šlo o kombinaci více látek, přičemž hlavní příčinou byly opioidy, uvádí server Euronews.

Evropská unie proto představila novou protidrogovou strategii, kterou Rada EU schválila 4. června. Platit bude do roku 2030. Strategie stojí na pěti hlavních pilířích: připravenosti, veřejném zdraví, bezpečnosti, prevenci škod a mezinárodní spolupráci. Součástí plánu je také zvláštní strategie pro přístavy a posílení pravomocí agentur Europol, Frontex a EUDA. Kritici však upozorňují, že strategie klade větší důraz na policejní opatření než na oblast veřejného zdraví.

Influencerka a dědička hotelového řetězce navštívila zařízení Provo Canyon School v Utahu, kde na konci 90. let strávila téměř rok jako dospívající. Hilton dlouhodobě tvrdí, že během pobytu čelila fyzickému násilí, izolaci a dalším formám špatného zacházení. Do školy se nyní vrátila na podporu dvou rodin, které na Provo Canyon School podaly žaloby kvůli údajnému zanedbání zdravotní péče o jejich děti, informovala agentury AP.

Jedna ze žalob se týká třináctiletého chlapce, který měl po napadení studentem utrpět vážná zranění hlavy. Škola mu podle slov matky neposkytla okamžitou pomoc. Druhá se vztahuje k dospívající dívce, jejíž zdravotní potíže podle rodičů zaměstnanci zařízení podcenili, což vyústilo v selhání ledvin.

Vedení školy obvinění odmítá a uvádí, že zařízení dodržuje bezpečnostní postupy a standardy péče. „V Provo Canyon School jsou bezpečnost, důstojnost a blaho těch, kteří jsou svěřeni do naší péče, naší nejvyšší prioritou,“ uvedla škola ve svém prohlášení, jak píše web ABC News.

Paris Hilton se tématu věnuje dlouhodobě. O svých zkušenostech z Provo Canyon School veřejně promluvila ve svém dokumentu This Is Paris z roku 2020. Od té doby podporuje reformy takzvaného „troubled teen industry“, tedy sítě soukromých internátních škol a léčebných programů pro problémovou mládež. Podle AP její kampaň přispěla k přijetí nových ochranných opatření v několika amerických státech.

„Snila jsem o tom, že budu dost silná, dost úspěšná a dost mocná na to, abych se mohla vrátit a stát se hrdinkou, kterou jsem sama potřebovala, když jsem byla uvězněná dívka,“ uvedla Hilton. Dnes nastává ten den a já se nevzdám,“ dodala. Podle influencerky mohou být rodiče, podobně jako ti její v minulosti, ovlivněni zavádějícími marketingovými praktikami, které zařízení pro teenagery prezentují jako bezpečné: „Tyhle podniky prostě jen zneužívají rodiče, kteří jen hledají pomoc pro své děti.“

Novelu občanského zákoníku a dalších předpisů předložilo dvanáct senátorů z ODS, TOP 09 či KDU-ČSL. Dokument upravuje podmínky úřední změny pohlaví a reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2024 zrušil požadavek chirurgického zákroku vedoucího ke sterilizaci jako podmínku pro změnu pohlaví.

Novela počítá s tím, že o úřední změně pohlaví by nově rozhodoval soud. „S ohledem na nepříliš významné zastoupení transgender osob v české populaci lze očekávat zanedbatelný dopad na zatížení soudů a na výdaje ze státního rozpočtu,“ stojí v návrhu. Součástí procesu by také bylo odborné posouzení, na kterém by se podíleli psychiatři a sexuologové. Návrh zároveň zavádí dvouleté období, během něhož by žadatel prokazoval, že dlouhodobě žije v genderové roli, s níž se identifikuje.

Navrhovaná úprava dál zvyšuje minimální věk pro některé chirurgické zákroky související s tranzicí z 18 na 21 let. Obsahuje také ustanovení týkající se například sportovních soutěží, věznic nebo využívání některých oddělených prostor, jako jsou šatny a toalety.

Předkladatelkou návrhu je Vladimíra Ludková (ODS). Argumentuje tím, že po zásahu Ústavního soudu chybí jasně definovaná pravidla pro úřední změnu pohlaví. Proti novele se staví organizace zastupující trans lidi jako Transparent i část odborné veřejnosti.

Kritici upozorňují, že navrhovaný proces by mimo jiné mohl být výrazně složitější než současná praxe. Výhrady směřují také k navrhovanému poradenskému procesu a k zapojení soudů do rozhodování.

„Z lékařského hlediska je to alarmující – zavádění arbitrárních věkových hranic a nutnost soudních rozhodnutí tam, kde má rozhodovat medicínská diagnostika, pouze zvyšuje riziko stigmatizace a ohrožuje fyzické i duševní zdraví pacientů,“ cituje organizace Transparent Libora Zámečníka, primáře Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a předsedu Sexuologické společnosti.

Novelu čeká ve středu 17. června projednávání v Senátu. Pokud by legislativním procesem prošla, musela by ji následně schválit také Poslanecká sněmovna a podepsat prezident.

 Aktivistka původem z Íránu cestovala na palubě letadla společně s lidmi z Jordánska, Arménie, Turecka, Gruzie či Afghánistánu. Let z americké Louisiany odstartoval ve čtvrtek večer, uvedla její právnička Emily Trostle. Podle Íránsko-amerického fondu na obranu práv (IALDF) hrozí vyhoštění také dalším dvěma íránským ženám, které uprchly před pronásledováním, informovala agentura Reuters.

Všechny tři ženy přitom získaly soudní ochranu před deportací do Íránu poté, co soudy dospěly k závěru, že jim v domovské zemi hrozí skutečné nebezpečí pronásledování z politických nebo náboženských důvodů. Upozornila na to stanice NBC News.

Středoafrická republika, která patří mezi nejchudší země světa a dlouhodobě se potýká s ozbrojenými konflikty, je jednou z nejméně devíti afrických zemí, jež souhlasily s přijímáním migrantů z Blízkého východu deportovaných ze Spojených států. „Tito lidé jsou vyhošťováni ze Spojených států a ponecháni napospas osudu v zemi, kde nemají žádný právní status, kontakty ani podpůrnou síť. Obáváme se, že nakonec budou nuceni vrátit se do zemí, ze kterých původně uprchli,“ uvedla Trostle.

Americké ministerstvo zahraničí ani kancelář prezidenta Středoafrické republiky dosud nereagovaly na žádosti o vyjádření. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost má být všem deportovaným zajištěn řádný právní proces.

Spojené státy využívají podobné dohody také s dalšími africkými zeměmi, včetně Demokratické republiky Kongo, která se potýká s epidemií eboly. Na jejich základě deportují osoby, které nemohou legálně vrátit do země původu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že tyto dohody jsou v souladu se zákonem. Organizace na ochranu lidských práv a aktivisté však namítají, že jejich podmínky zůstávají nejasné a že řada deportovaných nakonec skončí zpět v zemích, před nimiž původně uprchla.

„Příjezd do Spojených států s cílem vytvářet obsah (jako influencer) a během pobytu z něj generovat příjem se považuje za výkon práce a vyžaduje odpovídající vízum,“ uvádí prohlášení Úřadu pro celní a hraniční ochranu a Ministerstva vnitřní bezpečnosti zaslaném deníku El País. Opatření ale může ovlivnit mediální strategii světové fotbalové konfederace FIFA, která počítá se spoluprací s tvůrci obsahu na TikToku a YouTube, píše server Wired.

Turistické vízum (B-2) umožňuje vstup do Spojených států za účelem rekreace, dovolené, návštěvy rodiny nebo lékařského ošetření, zakazuje však výkon pracovní činnosti nebo pobírání příjmů z práce vykonávané na území USA. Tvůrci obsahu mohou využít například vízum O-1 pro osoby s mimořádnými schopnostmi v umění, byznysu, vědě či sportu, které za určitých podmínek umožňuje i placené spolupráce a komerční tvorbu obsahu.

Mistrovství světa ve fotbale 2026 patří k největším sportovním událostem roku. Spojené státy hostí 78 ze 104 zápasů v 11 městech včetně Los Angeles, New Yorku, Miami nebo Dallasu. S cílem rozšířit dosah turnaje na sociálních sítích FIFA oznámila uzavření dohod s platformami jako TikTok a YouTube. Jejich součástí je zapojení desítek mezinárodních influencerů, kteří podle YouTube získají bezprecedentní přístup k zápasům a aktivitám souvisejícím s mistrovstvím světa.

„Nebudou jen reagovat na průběh zápasů, ale přinesou na mistrovství světa ve fotbale nový pohled, včetně lidských příběhů, taktických rozborů a zákulisních záběrů, které tento legendární turnaj v průběhu jeho konání ještě více oživí,“ napsal na začátku tohoto roku Justin Connolly, globální ředitel YouTube pro média a sport.

Analýza založená na datech získaných v rámci projektu Deportation Data Project ukazuje, že mezi 20. lednem 2025 a březnem 2026 zadržoval ICE v průměru 25 kojenců a batolat denně. Oproti posledním dvanácti měsícům vlády bývalého prezidenta Joea Bidena jde o desetinásobný nárůst. Tehdy úřad zadržoval v průměru méně než tři děti denně, informuje deník El País.

Rodiče zadržovaní v detenčních zařízeních ICE upozorňovali na nevyhovující podmínky, které podle nich vedly k častým onemocněním jejich malých dětí, sociální izolaci i zpomalení jejich fyzického a psychického vývoje. ICE a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti v nepodepsaném prohlášení zaslaném e-mailem serveru PEOPLE uvedly, že „ICE se nezaměřuje na děti ani nerozděluje rodiny“. Kritiku podmínek ve svých zařízeních odmítly. Podle úřadů mají rodiny dostatek jídla, pitné vody i zdravotní péče a nezletilí jsou propouštěni co nejrychleji.

Právníci a organizace na ochranu práv migrantů však tato tvrzení zpochybňují. „Čím déle je dítě v takovém prostředí, tím větší je dlouhodobé poškození,“ cituje web The Marshall Project Lori Goodman, výkonnou ředitelku neziskové organizace LEAP. Vyšetřování dokumentuje několik případů dětí, které podle svých rodin utrpěly během zadržení fyzické a psychické následky. Patří mezi ně například dvouletý Kaleth, který po odloučení od otce téměř dva týdny odmítal jíst a přestal chodit na toaletu. Rodiče ročního ruského chlapce Amira zase uvádí, že během čtyř měsíců strávených v imigrační vazbě zaznamenal zpoždění ve vývoji řeči.

Kritici systému tvrdí, že podmínky v detenčních zařízeních jsou neslučitelné s potřebami dětí v klíčové fázi vývoje bez ohledu na služby, které zařízení nabízejí. Přestože většina dětí zmíněných ve studii již byla spolu se svými rodinami propuštěna, výzkumníci upozorňují, že na vyhodnocení dlouhodobých následků je zatím příliš brzy.

Helikoptéry se srazily nad Rio de Janeirem v neděli ráno. Podle brazilského CNN se stroje zřítily v západní části města. Nehodu nepřežil nikdo z šesti lidí. Mezi oběťmi byli kromě amerického hudebníka Olivera Tree také brazilský hudební producent Lucas Brito Chaves, argentinský režisér videoklipů Lucas Vignale a argentinský tvůrce obsahu Gaspar Prim, známý na internetu jako Gaspi. Podle policie v Rio de Janeiru nehodu nepřežili ani piloti Alexandre Souza a Charles Marsillac, uvádí server Euronews.

Vrtulníky se srazily ve vzduchu v západní čtvrti Recreio dos Bandeirantes a poté se zřítily na parkoviště prodejny elektromobilů, kde podle hasičů vzplanulo asi 20 vozů, píše britský The Guardian. Místní úřady zahájily vyšetřování srážky a jejích příčin.

Oliver Tree, celým jménem Oliver Tree Nickell, se proslavil nejen charakteristickým účesem a extravagantní stylizací inspirovanou osmdesátými lety, ale také virálními hity jako „Life Goes On“, „Miss You“ nebo „Alien Boy“. Své první EP „Demons“ vydal v roce 2013. Postupem času si vybudoval výraznou fanouškovskou základnu na sociálních sítích, zejména na TikToku, kde nasbíral 15,4 milionu sledujících.

Jeho nejúspěšnější singl na této platformě, „Life Goes On“, se stal hitem v roce 2021 a od té doby byl použit ve více než 3,7 milionu videí, informuje server Variety. V době nehody byl na světovém turné k propagaci svého čtvrtého studiového alba „Love You Madly, Hate You Badly“.

Nová studie Northwestern University upozorňuje, že potíže s orientací v domácí zdravotní péči nemají jen senioři, ale také lidé ve středním věku. Týká se to zejména mileniálů a generace X, tedy dospělých zhruba mezi 35 a 64 lety.

Výzkum, publikovaný v časopise Journal of General Internal Medicine, sledoval přibližně tisíc pacientů v oblasti Chicaga. Ukázal, že téměř každý třetí účastník měl nízkou až velmi nízkou zdravotní gramotnost. V praxi to znamená potíže s úkoly, které lékaři a lékárníci často považují za běžné. Například porozumět štítku na léku, přečíst si zdravotnické materiály, zapamatovat si doporučení z ordinace nebo správně rozvrhnout několik léků během dne.

Vědci účastníkům zadali úkoly podobné těm, které pacienti běžně řeší doma. Měli například interpretovat instrukce na předpisech, pracovat s informačními materiály a vybavit si pokyny ze simulované návštěvy u lékaře. Součástí testu bylo také zacházení s několika lékovkami najednou. Právě tam se ukázalo, že řada lidí chybuje v dávkování, přehlíží důležitá upozornění nebo má problém léky správně časově uspořádat.

Autoři studie zdůrazňují, že nejde jednoduše o nepozornost nebo nezodpovědnost pacientů. Podle nich je část problému v tom, jak zdravotnický systém komunikuje. Pokyny k užívání léků se mohou lišit mezi lékaři i lékárnami. Instrukce, které jsou odborně správné, pro pacienta nemusejí být dostatečně srozumitelné.

Studie proto zpochybňuje rozšířenou představu, že potíže se zdravotní gramotností se týkají hlavně starších lidí. Podle výzkumníků se problém může objevovat už mnohem dříve. Pokud pacient nerozumí tomu, kdy a jak má léky užívat, může to vést k chybám, které ovlivní účinnost léčby i bezpečnost, píše server Vice.

Pomoci by mohla jednodušší a jednotnější komunikace ve zdravotnictví. Jasnější pokyny by podle vědců mohly snížit počet omylů a zlepšit výsledky léčby.