Tuhle řeku proti proudu nesplavíš. Severní nástupiště představuje Nové písně

Severní nástupiště bude za nějaký čas slavit dekádu svého fungování. Kapela, která vznikla na Vánoční toulce podél Botiče za tu dobu zvládla vydat na čtyři různé nahrávky u nezávislého labelu Silver rocket. I Nové písně vznikaly, podobně jako předchozí Orel, netopýr a pes, mimo šum domovské Prahy. Tentokrát jejich volba padla na prostor Kralovy vily, ve které se mimojiné odehrává multižánrový letní festival Živá vila.

Navázali na spolupráci se zvukařem Lukášem Polákem ze studia Tropical Cell, který jim často zvučí i koncerty. „Když se se zvukařem neznáte na nějaké kamarádské úrovni, tak to utváří úplně jinou atmosféru, člověk je mnohem víc zaťatý, nemůže si dovolit se uvolnit. Pro mě to takhle bylo hodně příjemné, je to úplně jiná atmosféra, jiný pocit, který se promítne do toho zvuku, hodně doporučuju nahrávat s blízkýma lidma,“ shrnuje Áša.

Podle Tadeáše si ho vybrali nejen pro zvukařské schopnosti, ale i jeho klid, který jako kapela potřebují. Prozradili také, jak moc je a není potřeba producentských zásahů při kočírování devítičlenného ansámblu.

Kromě nového alba a živého hraní, které je pro Severní nástupiště stěžejní, jsme si povídali i o audioknize Pesůňova cesta. Tadeášovu bakalářku o koňo-psovi a jeho dobrodružstvích převedl Emil do zvukové podoby, namluvila ji herečka Kateřina Císařová a v různých rolích se objeví většina kapely. Zároveň otvírák celých Nových písní, skladba s názvem Píseň živých koní, původně vznikla právě pro tuto audioknihu.

Co se za uplynulých pět let u Severního nástupiště událo? Kde se jim hraje nejlépe a jakým místům už se radši vyhýbají? Podaří se zorganizovat koncert ve vězení a proč by rádi na malé turné po Irsku? Jak moc je důležité mít při výjezdním nahrávání dobrého kuchaře nebo kuchařku? Byly nutné producentské zásahy? Jak se měly Nové písně původně jmenovat? A co všechno si musela kapela při večerních ohníčcích odhlasovat? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu!