Turban uvádí: 14 tráčků roku 2014

14. Burial – Lambeth (Hyperdub)
Staronový track kultovního tvůrce a největší překvapení letošní čtyřdílné kompilace k desetiletému výročí labelu Hyperdub. Lambeth, který patří k těm nejvíce „dance floor ready“ Burialovým trackům vůbec, se v různých ripech a zvěstech pohybuje po internetu už pátým rokem – a jeho finální a oficiální vydání po takto dlouhé době je tak trochu klubovým ekvivalentem biblického apokryfu.

13. Sudanim – The Link (Her Records)
Label Her Records vešel v uplynulém roce konečně v širší klubovou známost – ve skutečnosti si těch známostí napříč (nejen) ostrovním tanečním undergroundem nadělal na začínající značku poměrně dost. Specificky temné holo-beatové konstrukce (do značné míry inspirované post-Classical Curves zvukem Night Slugs) reprezentovali na svých debutových EPčkách nejlépe dva zakladatelé Her Records – Miss Modular a Sudanim. Turban se jejich (i jejích) dalších desek aka Her Records nemůže dočkat!

12. Rustie – Attak ft. Danny Brown (Warp)
Rustieho druhé album Green Language bylo oproti paradigma měnící prvotině Glass Swords přece jen spíše menším zklamáním (ačkoliv stále dlouhohrající deskou na úrovni, o které se většině producentů může stále jen zdát). O jeden z bangerů roku v tom „tradičním“ slova smyslu se však Rustie postaral i tak – a sonický atak stejnojmenného tracku s hostujícím Dannym Brownem (který Rustiemu vrací kamarádskou službu za produkování tří tracků na jeho vlastním albu Old) funguje spolehlivě ve většině klubů na Zemi.

11. Ryn Weaver – OctaHate (Cashmere Cat remix) (Interscope)
Cashmere Cat vydal na začátku roku ostře sledované EP Wedding Bells na LuckyMe – opět ale ukázal, že ze všeho nejlíp dokáže „vymňouknout“ remix cizího tracku. Postaral se o to nedávno s vlastní verzí skladby OctaHate od Ryn Weavera, ve které do značné míry obměnil svou zvukovou paletu a „jemně přitvrdil“ (evidentně pod vlivem svého krajana Drippina, labelů Night Slugs a Fade To Mind a vůbec celé aktuální renesance instrumentálního grimeu) – nad výsledkem se Turban doopravdy rozvrněl a po kratším období lhostejnosti se už tak zase těší na novinky masově oblíbeného (ka)šmíráka.

10. Miami Mais – Keep One Thing (Activia Benz)
Italský producent Miami Mais byl pro Turban jedním „malým velkým mužem“ roku 2014 – co do velikosti svého jména poměrně nenápadným, ale o to příjemnějším objevem na poli optimistických houseovo-garážovo-bass hybridů. Jeho debutové EP Popcorn Diet na labelu Activia Benz a zejména track Keep One Thing se od doby vydání řadí k pravidelné poslechové dietě Turbanu – stejně jako exkluzivní mix, který Miami Mais pro Turban připravil.

9. Lockah – Contact High Wit Big Lockah (Donky Pitch)
Lockah letos přesídlil z domovského Aberdeenu do Brightonu za svou neo-novou rodinou Donky Pitch – a na značce s kopajícím oslem ve znaku vydal svou debutovou desku Yahoo or the Highway. Skrytý skvost, obsahující moderní variace na klasické rytmy Italo disca, Miami bass nebo perel z raveového horečky, byl plný těch nejpříjemněji návykových a až nebezpečně groovy skladeb tohoto roku, které se nikam nehrnou, ale z uší je jen tak nevyženete (pro trochu jinou stránku osobnosti „Velkého Lockaha“ zkuste exkluzivní mix, který umíchal v kuchyni pro Turban).

8. QT – Hey QT (XL Recordings)
Nejkontroverznější klubové simulakrum roku 2014 a dosud nejexponovanější projekt labelu/kolektivu/fenoménu PC Music, který za poslední rok otočil diskurz taneční hudby vzhůru nohama. Výsledek skryté spolupráce „šéfa“ značky A. G. Cooka a „stínového producenta“ SOPHIEho společně s doposud nejúplněji „vykonstruovanou popstar“, kterou dali dohromady – éterické QT, která zastupuje také stejnojmenný „energetický elixír“. Konzumní fetiš a geniální reflexe v jednom, díky které praskají srdce a ušní bubínky „pravověrných“ „zástupců“ „klubového“ „undergroundu“. Pro Turban instantní láska. Protřepat, nemíchat. Come Down To Us. Burial měl pravdu.

7. Tielsie – Palette (PC Music)
Francouzský hyperproducent Tielsie patří k zvukově nejdravějším zástupcům názory a uši rozdělujícího fenoménu PC Music – zvuková paleta jeho tracku Palette zní, jako když se člověk s ADHD poruchou na čtyři minuty pekelně soustředí. Koncentrovaná klubová slast, kterou je radno neznalým podávat po malých dávkách.

6. Dat Oven – Icy Lake (Rashad & NA remix) (Night Slugs / Fade To Mind)
Příběh zapomenutého, znovunalezeného a sesterskými kolektivy Night Slugs a Fade To Mind vydaného tracku Icy Lake by vystačil minimálně na jeden díl Turbanu (nebo alespoň na jeden krátký film). Ze čtyř remixů devítiminutového house-vogueového opusu těžko vybrat ten nejlepší – Turbanu však vytrvale najížděl právě ten, za kterým stojí letos tragicky zesnulý DJ Rashad a polovina dua Nguzunguzu NA (a který mu, s odstupem trochu symbolicky viděno, Daniel Pineda aka NA poskytl při své pražské návštěvě do vysílání ještě před oficiálním vydáním a Rashadovou smrtí).

5. Future Brown – Talkin Bandz ft. Shawnna, DJ Victoriouz (Warp)
Zvěsti (a také první tracky) producentské supergroup Future Brown, za kterou stojí Fatima Al Qadiri, Nguzunguzu a J-Cush (šéf labelu Lit City Trax), probublávaly internetem už od poloviny roku 2013 – až letos však dostala „svatá čtveřice“ oficiální požehnání od major labelu (kterým je samozřejmě nezávislý kolos Warp), a v příštím roce nás tak konečně obdaří albem. Jejich dlouhohrající platforma pro spolupráci s řadou vokalistů a míchání ostrovních i zaoceánských vlivů ponese název Talkin Bandz – a pokud bude jen polovina skladeb na ní tak mrazivě dobrá jako titulní track, máme se nač těšit. Future Brown staví laťku v současném postgrimeovém teritoriu zatraceně vysoko.

4. Mr. Mitch – Don’t Leave (Planet Mu)
Mr. Mitch byl letos spolu s kolegy, jako je Logos, Slackk, Murlo a další, čelnou postavou ostrovní renesance instrumentálního grimeu. Na svém albovém debutu pro Planet Mu se však z parketu vzdálil do poněkud niternějších zákoutí – a jeho introspektivní emo črty tak zcela potvrzují domněnku, že grimeový rytmus nemusí nutně sloužit jen coby podklad pro agresivní klubová zvolání, ale také coby citlivá mantra moderního městského člověka. Singl Don’t Leave v sobě destiluje celý jeho funkční minimalismus s ozvuky toho nejlepšího z britské tradice „zádumčivého undergroundu“ od Buriala a Zombyho.

3. Arca – Thievery (Mute)
Tvůrčí coming out původem venezuelského producenta Arcy byl stejně next level jako jen stěží zařaditelné beaty jeho debutového alba Xen. Arca byl (společně s Jessem Kandou, zodpovědným za „vizuální“ stránku jeho hudby) jen dalším (d)úkazem toho, že rokem 2014 končí „retrománie“ v hudbě – že budoucnost je teď a neustálé vyhlížení světlých zítřků nám natolik zatemnilo mysl/uši, že jsme si málem nevšimli, že už jsou dávno zde. Arcova grandiózní „zlodějna“ je jedním z nejsvětlejších/nejtemnějších příkladů.

2. SOPHIE – HARD (Numbers)
Beatovou budoucností (bez beatů) je pro Turban ale především pořád a stále SOPHIE – Turban se takřka nestačil vzpamatovat z loňského BIPPování (aka nejen dle Turbanu track roku 2013) a už mu v uších bublá pokračování SOPHIEho „materialistické“ (lépe řečeno „materiálové“) odysey LEMONADE. Nejtvrdší dosavadní berná mince SOPHIEho producentských kvalit je však až B strana letošního singlu – ani ne tříminutový track HARD je hypertrofovaným koncentrátem jedné doopravdy ojedinělé autorské vize a přes veškeré galerijní ambice (ať už skutečné, nebo lehce neprávem přiřknuté) i krystalicky čistou zábavou (bez) budoucnosti (jinými slovy – tady a teď). V interview, které SOPHIE doopravdy exkluzivně poskytl Radiu Wave, tvrdí, že „jediný druh hudby, který existuje, je popmusic“ – Turban si troufá přijít s parafrází, že jediný druh popmusic, který má cenu poslouchat (pořád, furt), dělá SOPHIE.

1. Hannah Diamond – Every Night (PC Music)
Kdo jiný by vlastně mohl na první příčce tohoto žebříčku předstihnout SOPHIEho než… zase SOPHIE? Ano – za produkcí tracku Every Night, který Turbanu SOPHIE poskytl při své první pražské návštěvě a který vlastně Turbanu otevřel dveře do světa PC Music a svým způsobem tak tehdy předznamenal celý nadcházející rok 2014, stojí také SOPHIE. Every Night s vokály od Hannah Diamond je tak, alespoň pro Turban, snad nejsymboličtější track celého roku – a když vyšel na sklonku roku konečně oficiálně (a také coby vůbec první track z katalogu PC Music, který si můžete (musíte) koupit), znamenalo to krásné uzavření jednoho hektického cyklu, během kterého se (alespoň) Turbanu takřka dočista změnilo hudební paradigma. Uzavření jednoho klubového kruhu ale rozhodně neznamená konec jedné éry – možná právě naopak. Rok 2014 byl pro Turban každý den a Every Night ve znamení PC Music – a především díky PC Music a jejich dvojsečnému vlivu na celý taneční ekosystém se Turban na to, co přinese další rok, těší jako nikdy.